Asi každý znáte ten pocit, když třeba víte, že vás čeká 1 z důležitého testu nebo, když jste se s někým vsadili a čekala vás výhra. Taky když čeká už půl hodiny v dešti na autobus, který jede pozdě, nemůžete se dočkat ,až dorazí.
Musím se přiznat, že já sama jsem celkem nedočkavý člověk a to v až nezdravém množství. Většinou se doslova nedočkavostí klepu nebo si začnu kroutit s vlasy. Děláte něco podobného?
Jsou i případy, kdy se na něco třeba tak těším, že ani nemůžu spát nebo normálně fungovat- Jednou mi máma oznámila, že následující den přijede k nám domů kluk, co se mi v té době líbil....a znáte to, holky......Začala jsem jančit, běhat sem a tam po baráku a na večer jsem se přejedla čokoládou (vždy mě uklidňovala). Celou no jsem koukala do stropu, přemýšlela jsem, co si vezmu na sebe a co mu vůbec řeknu?? Nakonec jsem se tak vystresovala, že z nedočkavosti byl strach. Ráno jsem vyletěla z postele v 7 (to se u mě stane tak jednou za 10 let
) a asi půl hodiny jsem poskakovala po domě, než jsem se uklidnila. Čekala jsem do půl třetí a on nikde. Už jsem se hrozně klepala, když mi máma oznámila, že nedorazí...asi víte, jak jsem byla naštvaná, že se po 24hodinách těšení nedostaví....
) a asi půl hodiny jsem poskakovala po domě, než jsem se uklidnila. Čekala jsem do půl třetí a on nikde. Už jsem se hrozně klepala, když mi máma oznámila, že nedorazí...asi víte, jak jsem byla naštvaná, že se po 24hodinách těšení nedostaví....Abych nedávala jen příběh s špatným konce dám sem taky perličku ze školy: Asi si pamatujete, jaké to je, když se vám konečně povede napsat čtvrtletka a musíte čekat, než se učitel milostivě usadí....Jako by toho nebylo málo chová se, jak spomalený film, v tašce se hrabe snad půl hodiny, než vytáhne učivo a pak ještě kouká do prázdna....tohle MUČENÍ ukončí tím, že vykládá dlouhý proslov, jak jste ho překvapili atd. Pak konečně vytáhne písemky a diktuje známky podle abecedy (samozřejmě, že jsem na konci) a pak přijde ta eufórie!! Nemůžete uvěřit tomu, co se právě stalo, ani potom, co se k vám test dostane...dostala jsem 1!
Moje ponaučení? nedočkavost je správná, ale v omezeném množtví-čím víc se totiž těšíte, tím víc můžete být potom zklamaní
....
....






