Potoky slz (1)

14. dubna 2013 v 11:30 |  Potoky slz

Venku je bouřka, nevidím nic jiného, než svůj odraz v zrcadle kolem a třesu se zimou. Uvnitř v místnosti se debatuje o tom, co se mnou bude...to není tak těžké uhodnout...těžší je to, kdo vlastně jsem JÁ? Je mi necelých 5 let a na tomhle světě už nikoho nemám- naši se zabili při autonehodě před třemi týdny. Neměla jsem sourozence ani prarodiče...prostě nikoho. Dneska jsem byla na pohřbu a hned po jeho konci se mě ujal pán, co pracoval s tátou-Jerry. Táta pracoval v jakési laboratoři či co-vždy kolem toho dělal tajnosti, jako by to bylo něco extra! Máma pracovala ve společnosti vyrábějící počítače, měla zmáklou veškerou techniku a elektriku vůbec. Jenže já se ani jednomu nepodobám..jsem taková nemastná, neslaná a nikdo mě na tomhle světě nepotřebuje....snad kromě Nicka.
Za dveřmi se rozvířila vášnivá debata..slyším celkem 6 hlasů: První patří panu Wolckerovi-nadřízenému táty, další patří Nikcovi-mému kamárádu, který bydlí právě v tomhle hrůzostrašném domě, další patří jakési dívce...podle hlasu bych jí řekla tak 13-14 let, další je Jerry a zbytek lidí neznám. ,,Říkám vám, že s ní budou jen potíže!" Ozvala se ona dívka. ,,Vždyť má v sobě krev Nightů! Jak by s ní mohli být problémy?" Zastal se mě Nick. ,,Ale ona po svých rodičích není! Vždyť ani nevypadá jako oni!" ,,Zatím! Je jí jen 5! Copak vy ste snad byla, jako vaši rodiče v 5-ti letech? Pochybuji." Řekl pan Wolcker a vypadalo to, že to myslí naprosto vážně. ,,My máme zapořebí starat se o nějakýho fracka? Nezačneme si rovnou říkat sirotčinec?" Vykřikla opět ta dívka..co proti mě má? ,,Pokud se do toho mohu vložit, tak bych si zde slečnu Nightovou ponechal pár měsíců...pokud se prokáže to, co tvrdíte vy Jasmin, bude dána do dětského domova." ,,Souhlasím! Uvidíte, že nám bude užitečná.." Přidal se Nick. ,,Jo? A jak jí asi řeknem, co její rodiče byli!..." Počkat, co? Slyším dobře? ,,To na ní hned vychrlíme, co se vlastně celé ty roky dělo jí za zády?" Dokončila větu Jasmin..jak jsem pochopila.
Otevřeli se dveře a já vstoupila na pozvání dovnitř. ,,Jen pojď dál holčičko a neboj se..my nekoušeme..." Řekl pan Wolcker přívětivě. ,,Arthý..mluv za sebe." Skočil mu do řeči Jerry a všichni chytli obrovský záchvat smíchu...až na mě a Jasmin-mě to až moc vyděsilo a Jasmin byla mnou dost znechucená na to, aby mohla vnímat cokoli jiného, než nenávist ke mě. ,,Rozhodli jsme se, že..." Podíval se na ni ,, ...na dobu NEURČITOU zůstanete s námi bydlet." V tu chvíli vyrazila Jasmin ze dveří, jak kulový blesk. ,,Ségra! Můžeš se na chvíli uklidnit?" Zaječel Nick a běžel za ní...netušila jsem, že měl sestru... ,,Jerry vás odvede do vašeho pokoje a poví vám potřebné detaily. Doufám, že tě nevyděsila ta bouřka." ,,Ne..bouřka ne." ,,Dobře, takže dobrou noc." Ha! Dobrou? to určitě! Jerry se zvedl a odvedl mě po schodech nahoru. Asi 30krát jsme zatáčeli, procházeli různými místnostmi a pak jsme konečně došli na místo. ,,Tady je váš pokoj- je tady koupelna, televize, postel a skromný nábytek...zítra vám doneseme nějaké oblečení. Ráno vstáváte v 7:00-někdo vás přijde zbudit. Kdybyste cokoli potřebovala stačí říct." ,,Dobře." Kývla jsem a pomalu se posadila na postel, byla jsem tak unavená-byl to velmi nároční den. V tu chvíli jsem usnula.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 bajus98-motýl:D bajus98-motýl:D | 15. dubna 2013 v 17:52 | Reagovat

tak jo du na další díl:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama