Potoky slz (5)

16. dubna 2013 v 6:29 |  Potoky slz

V krabičce se leskl nádherný přívěšek ve tvaru srdce z lesklého kamene. ,,Oh! To je nádhera!" Do očí se mi draly slzy. ,,Jsem rád, že se ti líbí. Abych byl upřímný měl jsem docela obavy." ,,Děláš si legraci? Je to úžasný! To všechno je úžasný!!" To už jsem brečela, jako blázen. ,,Mel! Mel, musíme se vrátit. Víš já nemám moc času...jen jsem chtěl, abys měla hezký narozky." ,,Jasně." Utřela jsem si slzy. ,,Neplač! Nechci, abys brečela kvůli mě." Podal mi kapesník a znovu mě nesl zpátky.
,,Vydržíš to těch pár dní beze mě?" Zeptal se mě u mého pokoje. ,,Hlavně, abys to ty vydržel beze MĚ!" ,,Dobře. Ahoj." Dal mi pusu na čelo a odešel.
To ale není jedinná věc, na kterou jsem se těšila. Jako by to byla včera, kdy mi Wolcker slíbil, že v mých 6-ti letech mi poví tajemství onoho obrazu. Přes půl roku se těším na tu chvíli, až se dozvím pravdu a teď už sbývá jen pár dní. Musím na to pořád myslet....

Konečně je to tady! Ten slavný den,kdy se nejistota změní ve spoustu skutečností....den, kdy se to všechno objasní. Vyletěla jsem z postele, jako nikdy. Ani jsem se nezdžovala čištěním zubů a letěla jsem po schodech do jídelny. ,,Melanie?" Koukl se na měl překvapeně pan Wolcker. ,,Co tady děláš?" ,,Já jsem si jen přivstala...dneska mám narozeniny!" Chlubila sjem se. ,,To já vím moc dobře, ale proč nejsi v pokoji? To máš takový hlad?" ,,Né, ale radost." ,,No dobře." Řekl, šel do kuchyně a vrátil se s kusel dortu. ,,Když si taková nedočkavá tak tady máš..." Podal mi ho. ,,Vzal jsem ti 1. kousek z tvého dortu." ,,Já mám dort?" ,,No jistě." Usmál se. ,,To by jinak nebyli narozeniny!"
Netrvalo dlouho a hned se místnost naplnila lidmi. Jasmin měla opět řeči na mě a na zacházení se mnou- za ten rok jí to nepřešlo, Jerry si hleděl jen jídla a ládoval se a ostatní si povídali o včeřejším večeru. Podle všeho se stalo něco děsivého, ale já o tom věděla tak akorát houby a to bez octa!
Ihned po snídani jsem odkráčela s panemWolckerem k obrazu. ,,Ehm, ehm..." Nenápadně zakašlal a čapl obraz do podpaží. ,,Jdeme." Opatrně jsem utíkala za ním. ,,Víš Melanie, tohle bych ti ani neměl říkat, ale je vidět, že jsi velmi rozumná dívka. Na tomto obraze jsou nakreslení 3 nejvýznamnější lidé všech dob. Tato žena je Marry Minová- zakladatelka našeho rodu, tak jak ho známe." ,,Počkat? Rodu?" ,,Ano. Zde je pan Bradley...ten byl zakladelem rodu Clairs a tahle mála holčička založilo jeden z nejnebezpečnějších rodů...Navily." ,,Tahle malá holka?" ,,Ano. Víš něco podobného, co jsem ti ve zkratce řekl se právě Nick učí." ,,Nick se učí o těhle lidech?" ,,Ano.....víš Melanie tohle místo není jen tak nějaká budova, kde se učíme obyčejné věci...Nick se učí věci potřebné pro svou první výpravu." ,,Jakou výpravu?" ,,To se ještě neví, uvidímě v čem vyniká a pak se uvidí..."
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama