Potoky slz (8)

20. dubna 2013 v 14:34 |  Potoky slz

Pochopitelně mě zastrčili do pokoje, abych náhodou Amy nepřekážela. Já vím, já vím...neměla bych byl hnusná- neměla bych se chovat, jako Jasmin. Třeba nění tak špatná...třeba to není mrcha....ale na druhou stranu, co když je a jde po Nickovi? Sakra! Mám pocit, že se mi rozkočí hlava...
Několik dalších dní jsme Nicka neviděla..a když ano, tak byl s ní- s Amy. Sladkou, přesladkou Amy, která se stělesněním všech dobrých mravů a zásad. GRRR! Jak ta mi pije krev. Nick si už ani nepamatuje moje jméno a vsadím se, že teď jeho srdce bije pro ni. Jenža já už jsem se rozhodla. Rozhodla jsem se, že Nickovi řeknu, že ho mám ráda..bez ohledu na jeho reakci!
Na obědě seděli vedle sebe, takže jsem neměla šanci říct mu cokoli, aby to ona neslyšela. Po obědě ho někam odtáhla Jasmi, tak jsem je opatrně sledovala. Zajímalo by mě, co tak hoří, že ho pomalu ani nenechala dojíst. Táhla ho dost rychle-určitě jí záleželo na tom, aby je nikdo neviděl. ,,Neměl bys to dělat. Vím, že jí máš rád, ale jseš si naprosto jistej, že je to pravá?" Řekla Jasmin. Takže on je do ní fakt zabouchlej! To je tak nefér...co má ona a já ne? ,,Jsem si jestej. My už nejsem jen..." ,,Jen co?" To by mě taky zajímalo. ,,Kamarádi! Jsme i něco víc..jako bych jí znal už od narození." To si dělá srandu? ,,Opravdu? A to ti nevadí, že už za chvíli bude čas......" Víc už jsme nemusela slyšet. Musela jsem utéct, protože bych dřív nebo později začala bračet a oni by si mě všimli.
Jenže při svém super nenápadném prchání jsem se ještě natáhla na zem a pozornost stejně přilákala. ,,Počkej!" Řekl Nick, slyšela jsem jak běží za mnou. ,,Melanie? Jsi v pohodě?" Byl kousek ode mě. Rychle jsem se zvedla. ,,Nestarej se!" Vykřikla jsem přes rameno a zdrhala ke svému pokoji, jak nejrychleji to šlo. Jak mi tohle mohl udělat?

Nick: Otočil jsem se na Jasmin..jako bych tušil, co se stalo. ,,Tys to věděla? Vědělas, že všechno slyší?" ,,Samozřejmě!" Usmála se. ,,Proč mi to děláš? Pro tohle děláš nám?" ,,Já vás chci ochránit!" To jako fakt? ,,Takže nás chráníš tím, že nás oba trápíš, než abys nás nechala být spolu šťastní?" ,,Ty tomu nerozumíš..." Řekla a chtěla odejít. Vběhl jsem před ní. ,,To máš pravdu-nerozumím! Co takhle mi to objasnit?" Chladnokrevně mě odstračila a odešla s hlavou vztyčenou. Teď abych se běžel Mel omluvit. Určitě si myslí, že jsem mluvil o Amy. Upřímě? Amy je milá, ale jsme jen kamarádi...a o nic víc zájem nemám.

Melanie: Zabouchla jsem za sebou dveře a rozplakala jsem se, jako malá holka...ať si říká kdo chce, co chce, ale já nejsem tak malá, jak si všichni myslí. Netrvalo dlouho a ozvalo se klepání...to bude Nick. ,,Vypadni! Nechci s tebou mluvit!" Vykřikla jsem a zabořila obličej do dlaní. ,,To jsem já-pan Wolcker." Utřela jsem si slzy. ,,Pojďte." Dveře se otevřeli. ,,Hale měl bych ti asi něco vysvětlit." Co on mi má, co vysvětlovat? ,,Poslal vás Nick?" ,,Ne. Slyšel jsem vás..a vím o tom, o čem ty nevíš." Zvedla jsem oči. ,,A o čem teda víte?" ,,Nick je zamilovaný do tebe." ,,Já vím moc dobře, že není!" ,,Nevíš. Když mluvil s Jasmin, tak mluvil o tobě." ,,O mě? Já myslela, že mluvil o Amy." ,,Ne." Chytil mě za ruku. ,,Melanie, on tě má rád." ,,Má?!" Vykulila jsme oči. ,,Počkej! Něž někam půjdeš musím ti říct ještě jednu věc..." A najednou stál Nick za dveřmi a klepal div, že se dveře nerozkočili. ,,To je on! Schovejte se." ,,Mel? Otevři mi prosím..musím ti něco říct! Něco o Jasmin." Hned, co se Wolcker schval jsem otevřela dveře a vletěla mu do náruče. ,,A...ehm." Zaskočila jsem ho. Okamžitě jsem mu dala pusu. ,,Mel?" Koukal na mě, jako by viděl ducha. ,,Už všechno vím." To už Wolcker vylezl ze svého úkrytu. ,,Ahoj." Zvedl ruku. ,,Vy? A...ale jak?" ,,Neřeš to!" Řekla jsem a stále jsem se ho držela, jako klíště. ,,Ehm..tak dobře." Popošel semnou kousek dál. ,,Tak snad abych šel." Řekl Wolcker, jelikož mu to bylo asi trapné.
Oba jsme se hihňali, jako blázni. ,,Víš i to, že to Jasmin nastažila?" ,,Co?" Tohle mi Wolcker neřekl. ,,Věděla, žes tam byla." ,,I to, že jsem si myslela, že mluvíš o Amy?" ,,Asi jo." ,,Proč to dělá?" Sklopil hlavu. ,,Chce nás prej chránit." ,,To teda dává slovu chránit nový význam." ,,Přesně tak." Chytil mě. ,,Nikdy mě neopustíš! Slib mi to." Kývla jsem. ,,Dobře, slibuju." Koukl se na hodiny. ,,Sakra!" Zvedl se, jako by ho něco kouslo. ,,Co se děje?" ,,Mám zpoždění...musím jít za Amy." Vyběhl ze dveří....za chvilku se vrátil. ,,Uvidíme se večer!" Dal mi pusu na čelo. ,,Ahoj." ,,Čau."
Tak to bylo rychlý a úderný...jako by se zase všechno vracelo do starých kolejí.

Konečně Nick slavil své 13. narozeniny. Na oslavu pozval všechny-takže i Amy, ale ta už o NÁS věděla. Nemohla jsem dospat a tak jsem se v pět hodin ráno vypravila za Nickem do pokoje. Zaklepala jsem a k mému překvapení otevřel. Byl už upravený a připravený na oslavu. ,,Taky nemůžeš spát?" ,,Ne." Zatáhl mě do pokoje. ,,Bude to párty století!" Usmál se. ,,To nejmíň." Pak jsem si uvědomila jednu věc. ,,Co Jasmin?" ,,Co je s ní?" Nick byl překvapen, že se na ní ptám. ,,Co když bude dělat proti nám naschváli?" Zavrtěl hlavou. ,,Wolcker jí, řekněme, domluvil." ,,Zabere to?" ,,Rozhodně. Toho jedinýho poslouchá." ,,Počkat! Ona taky někoho poslouchá?" Nick zasmál. ,,Divný, co?" ,,To teda."
Povídali jsme si snad několik hodin a pak nás vyrušil ředitel Laster. ,,Co tady děláte?" Vrazil do dveří a vykulil oči. Uchychtla jsem se. ,,Že se ptám, co?!" Vzal mě za ruku a táhl od Nicka. ,,Máme taky s panem Kindem ještě zařizování." Koukl na mě. ,,No jdetě, jděte." Ještě k tomu artikuloval rukou. ,,Ahoj." Mávla jsem na Ncka. ,,Pa." Pak Laster zabouchl.
V mým pokoji jsme se nudila k smrti, takže jsem se začala převlíkat dokola a dokola, abych našla něco DOKONALÉHO, abych Jasmin vytřela zrak. Mám to! Dárek k minulím narozenin od pana Wolckera..ještě jsem je na sobě neměla, ale seděli mi perfektně.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 bajus-motýl:D bajus-motýl:D | 24. dubna 2013 v 14:23 | Reagovat

hezký ještěrko

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama