Slzy v očích, vítr ve vlasech, oheň v duši a nohama pevně na zemi (5)

3. května 2013 v 22:44 |  Slzy v očích, vítr ve vlasech, oheň v duši a nohama pevně na zemi

Celý večer jsem strávila s Markem. Hodně mi o sobě vyprávěl...i když jsem toho většinu stejně věděla. Hezky se mi poslouchal jeho hlas a vůbec všechno kolem něho bylo PERFECT! Rozloučili jsme se až pozdě v noci s přáním hezkých snů...a já už věděla, že neusnu. Jak bych taky mohla? Tohle byl rozhodně nejlepší den mýho život! A co teprv zítřek?ÁÁ asi se zblázním.
Snad jen prá minut po tom, co jsem konečně zabrala, mi zazvonil budík. Vylezla jsem z postele a prohlížela se v zrcadle. Nevypadala jsem vůbec zle! Pořád jsem měla čas, než přijde Mark. Byla neděla takže bych se normálně učila, ale dnešek byl výjimkou. Měli jsme domluvenou schůzku se Sárou a Mattem na skatovém hřišti, ale rozhodli jsme se, že vyrazíme dřív a projdeme se. ,,Ahoj." Někdo mi zakryl oči. Měla jsem jen kousek od toho, abych nevypískla. ,,Jak ses sem...?" ,,Myslíš, že jsem si jako neřekl o náhradní klíč Sáře?" ,,Chm!" ,,Měla bys mít radost." ,,Mám. Co si mám vzít na sebe?" Koukla jsem na něj...oba jsme koukali na hromadu oblečení na mé posteli. ,,Co takhle nic?" ,,To by nešlo." Jak vtipné. ,,Dobře tak tohle." Ukázal na zářivě zelené triko a černé kalhoty. ,,To si děláš srandu? To se k sobě nehodí...Vezmu si tohle." Ukázala jsem na světlé kraťasy a lehce fialové tričko.
Mark pořád stál a koukal na mě. ,,Ehm!" Ukázala jsem rukou, aby se otočil. ,,Co je?" Koukal tak nevině a pak se otočil...Mohla jsem tušit, že se budu snažit koukat. Tak rychle jsem se ještě nikdy nepřevlíkla. Byla jsem hned hotová. ,,Tak můžem jít." Vzala jsem ho za ruku a šli jsem kolem šškoly do parku. Bylo teplo a kolem zpvali ptáci. ,,Máš to tu ráda?" Řekl, když jsme došli do parku. ,,Dalo by se to tak říct. Proč se ptáš?" ,,Často jsem tě tu viděl." ,,Jo no...je tady klid a v přírodě se cítím svobodná." ,,Svobodná?" ,,Jo...vždyť víš- jako by mě nic nesvazovalo, jako by neexistovali omezení a zákony...jako bych byla VOLNÁ." ,,Takže to chceš? Být volná?" Koukla jsem se do těch jeho očí. ,,Ne...já chci, abys..." ,,Abych, co?" ,,Chytil si mě!" Stčila jsem do něj a utíkala, co mi síly stačili. Věděla jsem, že mě dožene, ale trochu ho unavit by nebylo od věci.
Probíhala jsem kolem keřů, chytali mě za vlasy a ničili účes, ale na tom nezáleželo...bylo jsem konečně šťastná a nic tohle nemohla zkazit. Každou chvíli jsem se ohlížela a on byl blíž a blíž. ,,Mám tě!" Skočil a povalil mě na zem. Smáli jsme se...jeho obličej byl těsně od toho mého. A jak jinak..začal mi zvonit mobil. Mark ze mě slezl a pomohl mi vstát. ,,Co je?!" Sarah mi volala. ,,Kde kruci jste?" Koukla jsem na hodinky...to není možný! Copak čas utíká tak rychle? ,,V parku." ,,Tak hejbněte kostrou! Za chvíli to začíná... ,,To byla Sarah. Nějak nestíháme." ,,Vezmu tě." Řekl a nastavil ruce. ,,Proč bys to dělal?" ,,Jsi moc pomalá!" Začal se smát. ,,Co, že jsem?" Stčila jsem do něj.
Nakonec jsme si postačili s držením rukou. Nakráčeli jsme do skatu, jako pár. Sarah a Matt seděli nahoře na rampě a ostatní v hledišti. Věděla jsem, že se na nás dívají, protože Sarah strčila do Matta a ukázala na nás. Hrozně se hihňali, když jsme přišli." ,,Co je?" Divila jsem se. ,,Nic. Jenom, že už víme, proč vám to tak trvalo." Matt se začal řechtat, až zachrochtal. ,,Jo hale máme pro vás překvápko!" Koukli jsme se na sebe s Markem. ,,Jaký?" ,,Když vám to řeknu už to nebude překvápko." Řekl Matt. ,,Jestli to přežiju tak je mi to jedno." Řekl Mark sedl se ke mě. ,,Ty? Ty přežiješ všechno." Chytil mě kolem ramen. ,,S tebou jo."
Sledovali jsme, jak ti borci neohroženě jezdí a lítají nad námi...i to chtělo dost odvahy od nás. Prostě adrenalin. ,,Můj čas." Řekl Matt a dal Sáře pusu na čelo. Jeden kluk vyletěl nad nás a shodil prkno...sám spadl do sítě za námi. Ohlédla jsem se, jestli mu nic není. Mezitím Matt chytil prknu a spolu s ním hodil salto dolů z rampy. Ani se mu nic nestalo. Dál nám asi 10krát přeletěl nad hlavami-pokaždé v jiné kreaci. Pak si zase vyměnil prkno s jiným klukem. ,,Teď ty." Řekl zadýchaně. To mluvil na mě? ,,No nekoukej tak, dělej!" ,,Co?Já?" ,,To zvládneš!" Řekl Mark a nálehal taky. ,,Máme už jen pár sekund!" Najednou mi pod nohy přistálo prkno a Mark do mě strčil. ,,Jeď lásko!" Lásko?,,VÁÁÁÁ." Řvala jsem a ani nevím jak, ale dostala jsem se na druhou stranu rampy a zpátky. Nějak mě tam chytli a vytáhli. ,,Skvělá práce!" Poplácal mě po zádech Matt. ,,Zvládlas to." Objal mě Mara pak promluvila Sarah: ,,To bylo naprosto hustý!" Zasmála jsem se. Hodně se mi ulevilo. Po chvíli skončili jezdit všichni a uklonili se. Následoval ohlušující postlesk.

Někdo: Jen se na ně podívejte...jak se tam tak baví, jak se smějí. Nenapadne je ani se kouknout do křoví... Jen ať si užívají tyto šťastné okamžiky, protože patří mezi ty poslední...

Alisabeth: Rozloučili jsme se se Sárou a Mattem a pokračovali jsme sami. ,,Víš, žes byla fakt skvělá?" ,,No...až na to, že jsem málem umřela." Pousmála jsem se. ,,Já bych tě zachránil." Řekl Mark tak mile. ,,Jak bys mě zachraňoval, když bych byla na kusy?" ,,Polibek z pravý lásky prej zabírá." Koukl na mě a v očích se mu objevili jiskřičky. Jak já ho miluju!

Někdo: V čas jsem se vytratil a doběhl do školy před nimi, aby mě nemohli podezírat. Ještě mi zbyl čas, abych udělal, co jsem zamýšlel na další den. Vyběhl jsem schody a zaklepal na dveře ředitele. ,,Pan Hookins nemá čas-právě s někým mluví." Vyšel ze dveří zástupce ředitele. ,,Myslím, že na mě si čas udělá." Nechápal a tak jsem mu vše v rychlosti vysvětlil. Ten jeho vyděšený výraz mluvil za vše. ,,Pane? Měl byste něco vědět!" ,,Ignáci? Co je tak důležitého, že mě rušíš z tohoto rozhovoru?" Byl slyšet podrážděně. ,,Vlastně jde o porušení pravidel největšího kalibru!" ,,Bohužel budu muset tento hovor. Omlouvám se, ale musím vyřešit nějakou záležitost. Zavolám vám později." Ukončil hovor. ,,Tak co pro mě máš?"
Pozvali mě dál. ,,Tak chlapče, co jsi zjistil?" Posadili si mě před sebe. ,,Zjistil jsem, že tady dochází..řekněme ke vztahu mezi odlišními živli." ,,A máte konkrátní podezření?" ,,Hned několik-slečně Sarah Saywerová-živel voda randí s Matthewem Madisonem-živel oheň." ,,Nevádané! Naprosto odlišné živly!! Víte, jaké by to mohlo mít důsledky?" Koukl se zástupce na ředitele. ,,Bohužel tuším. A jste si tím jistý?" ,,Naprosto." ,,Hrůza! A dál pro náš máte koho?" ,,Slešna Alizabeth Ascherová, která je živel větru se stýká s Markem Moneraarem..." ,,Budu hádat-země?" Ozval se ředitel. ,,Ano." Koukli se na sebe. ,,No máme tady vážný problém a ten se bude řešit..lépe řečeno vyšetřovat.
Následujícího dne to všechno začalo nasazeným pár nových žák, kteří je měli sledovat...byl tu ovšem háček-nepočítali s tím, že se s nimi prostě nedokážou pořádně seznámit. Jednoduše, co si sám neuděláš, nemáš. Měl bych to nejspíš zkusit sám, ale jak? Oni mi nebudou věřit.

Alizabeth: Bylo pozdě v noci a já jsem s Markem stále vedla dlouhý rozhovor po telefonu.Popřáli jsme si hezké sny a pak jsme to ukončili. ,,Dobrou Alizabeth." ,,Dobrou noc." Ulehla jsem do postele a nechala si zdát hezké sny...
Ráno mě zbudil jeho hlas. ,,Ahoj." ,,Krásné ráno." Políbil mě na tvář. ,,Musíš už vstávat. Je pondělí." ,,Co? Fakt?" ,,Po neděli následuje pondělí..." ,,Zase mě zradil kalendář." Mark se zasmál. ,,Víš...jak jsme se domluvili na tu schůzku ve středu?" ,,Myslíš rande? Jo." Už se nemůžu dočkat, co z něj vypadne. ,,Tak už se mi nějak nechce čekat. Co takhle se sejít dneska večer?" ,,Fajn a v kolik je večer?" ,,Kolem sedmý/ osmý." ,,Tak jo." ,,Asi se nehodláš převlíkat přede mnou, co?" Koukl těma smutnýma očima. ,,Ne!!" ,,Za zkoušku to stálo...Tak snad abych šel." Odešel.
Já jsem se oblíkla a vyrazila za Sárou. Ten den nám představili hned 4 nový spolužáky...jak je možný, že celou tu dobu, co tu jsem se tu neobjeví někdo a teď najednou 4 a to v jeden den? Co to jako je? ,,Sáro?" ,,Jo." ,,Něpřijdou ti ty nový nějaký divný?" ,,Rozhodně! Neměli bysme se s nima moc motat..." ,,Přesně už takhle máme dost zavaříno...je ti jasný, že jestli se na to příjde je to průšvih?" ,,Zatím se nic neděje." Utěšovala mě.
Po škole jsme se setkali s Mattem a zjistili jsme, že on má z nováčků stejný pocit...to není jen tak! To nená náhoda! ,,Možná je na nás někdo poslal." Napadlo ho. ,,Proč by to dělali?" ,,Odpověď se sama přece nabízí! Porušujem pravidla." Oponovala jsem mu. ,,PRAVIDLA? To myslíš jako živly?" ,,Samo! Jak jinak to vysvětlíš?" Sarah nás jen tak sledovala a pak se do toho vložila. ,,Laskavě se uklidněte! Jestli chceme vědě, zda nás sledujou..musíme dělat, že nic netušíme!" ,,Dobrej nápas! Takhle uděnáme návnadu z nich!" ,,Správně! Přetočíme hru v náš prospěch." Jenom doufat, že nám to vyjde. ,,Řekneš o našem plánu Markovi?" ,,Jak víš, že se máme spolu sejít?" ,,Já vím totiž všechno." Usmála se Sarah. ,,Takže děláme hloupí a snažíme se jim naletět, ale NESMÍTE prozradit nic důležitýho! Pak už bychom to mohli rovnou zabalit. Kývla jsem. Sarah a Matt odešli a já se vydala rovnou k Timmymu- jednomu z nich. ,,Ahoj. Ty jsi ten nový, co?" ,,Jo to jsem já." ,,Jak se jmenuje to město, odkud pocházíš?" ,,Kohnwood." Řekl stroze...už ho mám na háčku-ještě ho udržet.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Je ten Někdo Jaime?

Ano 50% (1)
Ne 50% (1)

Komentáře

1 WhitEvil/taková normální ještěrka WhitEvil/taková normální ještěrka | 4. května 2013 v 11:31 | Reagovat

ještě jeda otázka:líbí se nový vzhled- barvené rozdělení na různé postavy?

2 bajus98-motýl:D bajus98-motýl:D | 5. května 2013 v 15:29 | Reagovat

hezký
jo líbí:-) :D

3 WhitEvil/taková normální ještěrka WhitEvil/taková normální ještěrka | 5. května 2013 v 16:10 | Reagovat

tak to jsem ráda;)
chtěla jsme to nějak odlišit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama