close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Příběh začarovaného deníku (7)

22. června 2013 v 13:27 | WhitEvil |  Příběh začarovaného deníku

Jakmile jsem přišli k nemocnici, naskočila mi husí kůže. ,,Je ti něco?" Sykla jsem. Objal mě. ,,Lepší?" ,,Trochu." Hřál mě moc hezky. ,,Když jsme u toho...ještě jsi mi neodpověděl." ,,Na co?" Už se zas divil. ,,Jak se jmenuješ!" ,,Jo tohle... Jmenuju se Erik." ,,Docela pěkný jméno. No vybírala mi ho máma." Zasmála jsem se.
V nemocnici byla cítit desinfekce. ,,Kudy?" Zacpala jsem si nos. Udělalo se mi zle. ,,Nahoru po schodech. Tamhle!" Ukázal. Určitě jsem vypadala komicky. ,,Je ti dobře?" Zeptal se mě a pak sám omdlel na schody. Pustila jsem triko. ,,No ták!" Táhla jsem ho. Proplesknutí moc nezabralo. Kolemjdoucí sestra si nás ani nevšímala. Snad jí bylo jedno, že tam někdo omdlel či co. Dala jsem Erikovi ještě pár facek, než se probral. ,,Co se stalo?" Držel se za hlavu, jako by ho bolela. ,,Omdlel si." ,,Fakt?" Divil se. ,,Hlava?" Pořád jí držel. ,,Jo." ,,Co se s tebou stalo?" ,,Pmatuju si, že mě bolelo břicho a pak mi zvonilo v hlavě." Zvedl se. ,,Rychle. Musíme se tam dostat včas!" Ozvala se siréna.
Erik po schodech doslova letěl. Bral je po třech a do pár vteřin vylezl do třetího patra. Já jsem za ním sotva dobíhala a funěla. ,,Tak honem." Vracel se pro mě. Táhl mě snad rychlostí světla. ,,Tady." Odvedl mě k malé holčičce. Byl kolem ní houf doktorů. Před zraky ostatných jí dělali masáž srdce. Zase Erika vzala hlava. Sedl se. Už jsem vycítila, co mám udělat. Doktory jsem od ní odstrčila. ,,Dámo, co si to dovolujete?" Vyjel na mě jeden. ,,Hej!" Strkali do mě sestřičky. ,,Dokážu jí zachránit! I bez tý vaší medicíny." Erik se na mě jen koukl a usmál. ,,Pusťte mě k ní." Odstrčila jsem od ní dav doktorů. ,,Doktoři zachránili stovky lidí! Jak si můžete být jistá, že bez medicíny to zvládnete líp?" Vyjel na mě jeden, který se stále zoufale snažil o záchranu jejího života. ,,Samozřejmě máte pochyby, ale já mám takový dar. Takhle to možná může říct každý, ale dejte mi šanci a uvidíte, že to dokážu." Rychle jsem se k ní dostala. Přišlo mi sobecké nechat ji zemřít jen proto, aby v jejím těla mohla přežít Susan. Byla jsem na sebe naštvaná, ale zachránila jsem už tolik lidí, že tohle snad nebude vadit. Naklonila jsem se k její hlavě. Přístroje hlásili, že se jí zastavilo srdce. ,,Tak rychle!!" Začal mě popohánět další. ,,Jo." Osopila jsem se. Naklonila jsem se ještě blíž. Susan už pomalu přecházela z tohoto těla. Jako by ze mě odcházela energie. Hned potom jsem se skácela na zem. Zaslechla jsem její děkuju. ,,Děkuju ti za všechno." Promluvila hlasem malé holčičky. Byla jsem spokojená.
Zbudilo mě pípání přístrojů. Ležela jsem na lůžku hned vedle Susan. Erik seděl u nás na křesle. ,,Doktoři na tebe jsou pyšní." Naklonil se ke mě. Usmála jsem se. ,,Nevím, jestli si to pamatuješ, ale sklidila jsme velký potlesk." Hladil mě po vlasech. ,,Všichni byli nadšení." Posadila jsem se. Už to samotné mi přinášelo velikou námahu. ,,A Susan?" Rozhlédla jsem se. ,,Čekala, až se probudíš, ale pak usnula." Ta holčička byla fakt roztomilá. Měla světlehnědé vlásky, dlouhé řasy a copánky. Na sobě měla starší rudé šatičky s květy. Byla krásná. ,,Musím jít!" Vylezla jsem z postele. Bylo těžké vstát, takže jsem se hned zase skácela. Erik mě zachytil. ,,Nemůžeš jít." Položil mě zpět. ,,Vždyť tu všechny zabiju!" Paikařila jsem. Možná jsem to trochu zařvala a vyděsila jsem pár pacientů okolo. ,,I kdyby! Nemůžeš odejít." Přidržel mě, abych nemohla vstát. ,,Co myslíš tím i kdyby?" Zarazila jsem se. ,,Pamatuješ na tu noc?" Jak to může nazvat jen tou nocí? ,,Jo." ,,Udělal jsem to, abych nás toho zbavil." ,,Jak zbavil?",,Prostě pokud spolu ehm ehm dva lidi s touhle...řekněmě kledbou...tak to zvíře z nás vystoupí." Koukala jsem jako smyslu zbavená. ,,Proto ty bolesti." Lehla jsem si dobrovolně. ,,Ale jak?" Nebyla v tom žádná logika. ,,Na tom nezáleží." Vytáhl z kapsy deník. Jak ho jen vzal? Celou tu dobu ho měl u sebe. ,,Sáhla jsem po něm." Erik chtěl číct sám.

2.4. Po testech byl subjekt shledán čistím. Máme jistotu, že nám od něj nic nehrozí. Dnes si jej ještě necháme na pozorování a pokud se nestane nic neobvyklého, bude propuštěn.

4.4. Subjekt byl oficiálně sproštěn viny. Už jej nikdo nesmí nazývat monstrem. Zbývá jen hledat dál...

Užasla jsem. Erik mi deník ještě ukázal, abych se sama mohla přesvědčit. ,,Měla bych ti asi ještě něco říct." Koukal tak napjatě. ,,Susan tě miluje. Nechtěla mi dovolit, abych tu noc utekla. Nechtěla, abych ti ublížila. Položila by za tebe život." Usmál se a kývl. ,,Já ji taky miluju. Proto jsem ji chtěl dostat ven." Pak se probudila. Bylo zvláštní pozorovat, jak se líbají, když byla v dětském těle. ,,Hned, jak jí pustí, budeme žít spolu." Byla jsem tak pyšná na svojí práci. Dokázal jsem nemožné a zachránila ji. ,,Můžeš s námi, jestli chceš." Zavrtěla jsem hlavu. ,,Já myslím, že vím, co chci dělat..."

Po třech dnech Susan pustili a spolu s Erikem odešli. Já v nemocnici však zůstala. Už jsem sice neležela na lůžku, ale pomáhala jsem. V tamtom světě jsem ráda vyslechla problémy ostatních a pomohla jim. Možná to byl právě můj osud, to co mám dělat tady. Protože tady mě potřebují! Víc, než cokoli na světě, tu chybí pomoc. Jestli jsem spokojená? Jsem. V životě by mě nenapadlo, že něco podobného dokážu, ale zvládla jsem to! Teď budu pomáhat dál. Třeba se jednoho dne taky zamiluju. Třeba budu mít to, co Erik se Susan...pak budu naprosto spokojená.
Zbytek mého příběhu je ve hvězdách...
PS:Berte v úvahu, že vše na mém blogu chrání autorská práva (stejně tak i tento příběh). Pokud ho někdo zkopíruje, tak si ho najdu a...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

V příběhu se mi nejvíce líbilo...

ta překvapení a nečekané zvraty. 0% (0)
to tajemno. 100% (2)
ta láska. 0% (0)
vůbec nic. 0% (0)

Komentáře

1 Fido Fido | E-mail | Web | 22. června 2013 v 16:44 | Reagovat

Moc krásně napsané :) Máš úžasnou fantazii :)

2 WhitEvil/taková normální ještěrka WhitEvil/taková normální ještěrka | E-mail | Web | 22. června 2013 v 20:43 | Reagovat

[1]: moc děkuji. Většinou mám v hlavě kolem 10 příběhů a pak se mi to motá do sebe, tak jsem ráda, že jsem to dala dohromady;)

3 Lukáš Lukáš | Web | 23. června 2013 v 7:17 | Reagovat

[2]: to je ale umění dělat povídky/příběhy. Jako já to znám, že je to záhul na hlavu. Jo (?) zvlášť když člověk dělá i jiný věci na svým blogu. Je to zajímavý v každým případě.

4 Fredy Kruger Fredy Kruger | 23. června 2013 v 10:13 | Reagovat

" Jak bych vlez to toho baráku ??
... už to mám ! ... pomocí hasáku !"

Muž běží v baráku po schodech :
..." Já cítil,že začínám ztrácet dech
natolik  už jsem  zomdlel....
Já na každém  podlaží omdlel !!

Však.. vstal jsem, dál běžel až ze mně lilo !
V tom v břiše mi podivně zazvonilo !

No toto ??  to už nic neříkám !!!
Ježíši !!!  já spokl  budíka !!

Co nejhorší ?  spolk´ jsem ho nalačno !!"

Muž hovoří k sobě :  " Tak zatlač !... no ? !
... ať vidím  jaká jest  hodina ??? "

Již vzbuzena  celé je rodina !!!

Yann  Wuul  vzbuzen ( jen matně vidící )
... rozespán  tažen je ke strýci :

" Ostříkejte  jej hadicí !"
( zavolal takto  strýc na bratrance )
" A ničím nešetřte  toho kance !!"

I otec s matkou se rozrušili !
" Tohleto vůbec jsme netušili,
po kom ten hoch je  ???   hrom ví !"

Též děd jej polévá konví !

" Křiku u vás  jak od zvěře !!!"
( to sousedé bušejí na dveře )
" Vždyť  noc je ... kolem půl jedné !"

...Tu kdos venku kámen zvedne
a hodí jej oknem do bytu !

" Nu počkej !  já ti dám dobytku ! "
Vykřikl otec :  " Moc neser se !"
rodina  dopadla vetřelce !

... křičí děd  s bábou :  " Už ho nesu " !

Po tomto  nechutném intermezzu
hovoří chlapec :  " Zas v postel vlezu !"
( učinil tak  a boty se nezul )
Dí otec :  " Též pojďte spát  chaláni !"

... za chvíli již slyšet je chrápání ...

5 WhitEvil/taková normální ještěrka WhitEvil/taková normální ještěrka | E-mail | Web | 23. června 2013 v 12:35 | Reagovat

[3]:děkuji za pochvalu.

[4]: wow! Moc povedené.;)
sice moc nechápu, jak to s povídkou souvisí, ale máš můj respekt! tleskám..:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama