Proč to nejde zastavit

28. června 2013 v 15:59 | WhitEvil |  Just me, myself and I

Může se z nenávisti stát láska? Může se z nezájmu stát posedlost? Můžeme se z tebe a mě stát my?
Jak je vůbec možné, že jsem denně dva roky míjela kluka a nic jsem necítila? Jak je možné, že jsem si nikdy nevšimla jeho očí ani úsměvu, když teď mi na tom tak záleží? Co se stalo, že jsem si uvědomila, jaký je? Proč teď? Teď, když jsem byla spokojená se svým cílem....Proč? Nikdy jsem si nevšimla, že by jevil zájem, tak proč mi jen malé naznačení lásky obrátilo život naruby? Proč mi najednou ty jeho úchylný, blbý i trapný kecy chybí? Proč mám pocit, že jsme měli tak málo času? Proč ho chci poznat až teď, když jsem se o něj ty dva roky nestrala? Proč je to všechno pryč? Proč jsem obklopená nejistotou a proč mám pocit, že ho chci vedle sebe?
Má pro mě snad větší cenu, než ti ostatní kluci? Co mi může nabídnout, co oni ne? Je na něm něco vyjímečného, že se mi z ničeho nic líbí? Čím je lepší, než ostatní, které jsem milovala...které miluju? Co se to stalo? A proč se to stalo zrovna teď ke konci školního roku, když odchází? Jaká je šance, že ho někdy uvidím? Jaká je šance, že mě má vážně rád a že to nebyla jen sranda? Jak se asi bude chovat po prázdnimách? Je možné, že po dvou měsících jeho city ke mě(pokud nějaké jsou) přetrvají?
Proč teď mu věřím všechno? Když řekne, že něco udělá, tak mám pocit, že je to pravda. Proč? Nikdy jsem nikomu takovému nic nevěřila, ale jemu jo. Jak to? Čím na mě udělal dojem? Proč mi teď tak záleží na tom, co udělá a jak to s ním dopadne? Proč mám pocit, že musím být u všeho, co dělá, abych ho hlídala? Jak to, že potřebuju, aby byl v bezpečí? Proč se nevydržím ani minutu na něj nedívat, když je nadohled? Proč jsem tak zvláštně nervózní a zároveň klidná, když jsem s ním? Je to vůbec realita nebo jen sen?

Spousta otázek. Možná na ně neexistuje odpověď...nebo je ta odpověď tak zřejmá-je to ten pravý. Jenže jak to poznat? Žádný návod na to není a co když se tentokrát už nechci spálit? Možná, že mi jde až moc o jeho blízkost, než abych něco pokazila. Měla bych to zkusit? Vždyť z chození se málokdy stane zase plnohodnotné přátelství. A jsme vůbec přátelé?
Stále se snažím sama sebe uklidňovat, že dodrží svůj slib...že dodrží aspoň ten jediný a zásadní. Jenže hlásek v mé hlavě říká, že to neudělá. Říká, že jsem si měla na něj vzít číslo místo nečinného přihlížení, jak je šťastný...možná proto, že odchází. Bylo mu to líto? Možná, že nebylo....ale třeba věděl, že mě najde! Možná právě proto byl šťastný...třeba se těší, že už budeme mít klid. Třeba mi konečně řekne, co chtěl....to, co potřebuju slyšet. Jenže, co když to bude úplně jiná věc, než kterou jsem čekala?
Ach asi se ze svých myšlenek zblázním. Jenže já potřebuju něco....cokoli, co mi ho připomene! Potřebuju jeho! Takhle to ty dva měsíce nevydržím. Nejhorší na tom všem je, že už necítím skoro nic ke klukovi, který mi byl vším. A to kvůli němu! Může mi dát někdo jistotu, kdo jen ten správný? Můžu vůbec vědět, jestli někdo takový existuje? Asi je to jen další fáze mého života, která prostě přejde....jenže co, když ne? Je to všechno tak složitý a přesto zároveň jednoduchý.
Nejde říct, co je správné a co je chyba. V případě, že to jde, tak se vysmějeme těm, co nám to říkají...máme svou hlavu. Někdy tu chybu prostě musíme udělat, abychom se v životě posunuli dál. Někdy potřebujeme udělat naprostou pitomost, aby se už příště neopakovala...i když to taky není úplně jisté! Lidé jsou paličatí a nepoučitelní v několika ohledech. Asi si občas potřebujeme namlít hubu.
Stane se to i teď? A i kdyby, bude mi to vadit? Budu moct tento příběh s pyšností vyprávět svým dětem nebo jej schovám do škatulky s nevydařenými vztahy? Stane se vůbec z těhto pocitů vztah nebo samovolně vyprchají? Asi si budu muset počkat na odpověď z budoucna. Zatím můžu jen doufat, že to nebude tolik bolet. Zatím můžu jen držet palce, aby se vytvořená rána případně zacelila a taky, aby tento vztah k něčemu přispěl.
Když nad tím tak přemýšlím, tak by se mi stroj času docela dost šiknul....


Máte podobné zkušenosti?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Něco podobného se mi...

Stalo. 50% (2)
Děje. 50% (2)
Nikdy nestalo. 0% (0)

Komentáře

1 JoeNie K JoeNie K | Web | 28. června 2013 v 16:05 | Reagovat

To je otázek :D :D

2 WhitEvil/taková normální ještěrka WhitEvil/taková normální ještěrka | E-mail | Web | 28. června 2013 v 17:12 | Reagovat

[1]: a tak málo nejistých odpovědí;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama