Dneska jsem měla v plánu jen jeden článek, ale vzhledem k tématu týdne a mojí nynější situaci jsem se rozhodla napsat příběh o tom, jaké následky může mít tátovo hloupé rozhodnutí….
Byla jednou jedna dívenka. Nebyla lakomá ani skromná. Ráda se oblékala do krásného oblečení, aby se líbila klukům ve škole. Její oblečení často neslo ovoce. Zrovna včera si s matkou nakoupili spousty krásných hadříků, které jen sotva mohli do tak přeplněných skříní dát. Druhého dne však přišla ohromná rána, která je mohla dohnat až k prodání spousty z nich.
Dívka si užívala posledních prázdninových a také, jak to vypadalo, letních dnů. Uslyšela zvuky z přízemí domu. Jako správný strašpytel nejprve zavolala a až potom se vydala dolů. Nikdo neodpověděl a tak se přesvědčila sama, kdo to doma vlastně je. Byl to její táta. Bylo to podezřelé, jelikož se vždy vracel nejméně po čtvrté. ,,Co tu děláš?" Otázka jistě k věci. ,,Jsem utekl z práce." Dívka se jen pousmála. Občas se takto zajel domů třeba najíst nebo vypůjčit si nějaké nářadí a pak zase odjel. Dívenka pustila rádio a a dále se nestarala.
Po hodině strávené posloucháním písniček, vyšla ven navštívit svá zvířata. Spatřila však také svého otce při práci na plotu. ,,Ty už do práce nepůjdeš?" ,,Ne. Už nikdy." Trochu jí jeho odpověď překvapila. ,,Jak to?" ,,Dal jsem výpověď." Doufala, že se přeslechla. ,,Co?" ,,Dal jsem výpověď." Ne. Tentokrát to řekl velmi zřetelně a jasně. ,,Proč?" ,,Chtěli po mě pořád jen makat a makat za všechny ostatní a peníze z toho nebyli zrovna ohromující." Dívka beze slov odešla.
Už několikrát říkával, že skončí, ale nikdy to neudělal..až dodnes. Zprvu to nikomu nevadilo. Peněz měli dost a chtěli dát hlavě rodiny volnost. Prvních několik týdnů nikdo nenaléhal na hledání nové práce…ani ji však nikdo nehledal. Po měsíci už se otec doma velmi nudil. Například sekal trávu třikrát týdně, zaléval zahradu dvakrát denně-pokud pršelo, tak jednou a angažoval se i do všemožných oprav, které absolutně nebyly potřeba. Toto dělával o víkendu, když se nudil. Často dělal nepotřebné věci, aby nemusel hlídat malého syna nebo vypomáhat doma. Často se zabavil povídáním se sousedem a debatováním o nepotřebných věcech.
V dalších 14 dnech si již konečně dal přihlášku do několika firem hledajících výpomoc. Bohužel k jeho smůle hledali někoho mladšího. Opět byl třeba čas, než mu došlo, že by mohl zajít na úřad práce. Tam opět strávil jeho životopis několik dní. Většinu odpovědí odmítl-málo peněz, špatná pracovní doba, daleko,…
Mezitím z rodinných kont pomalu, ale jistě, mizeli peníze. Bylo jen otázkou času, kdy se vyčerpají. Rodinní příslušníci si nebyli úbytku vědomy. Úspory mizeli po malých částkách a pořád také měli plat od matku. Ale to bylo tu a tam dceři na rovnátka, synovi na nové boty, babičce a dědečkovi k výročí a peníze ubývali.
Jednoho dne to zašlo tak daleko, že již matka nedokázala vytáhnout rodinu z dluhů a museli prodat většinu svého oblečení a nahradit levnějšími kousky. Brzy ani to nestačilo. Museli se přestěhovat. Onu noc se stěhovali jen s nejnutnějšími věcmi. Dlouho o nich nikdo neslyšel. Nastěhovali se do svého starého bytu a dívenka přestala chodit do školy. Místo učení musela vypomáhat brigádou za barem. Otec stále nepracoval.
Dluhy se nakonec všem prokousali pod kůži. Neměli nábytek, netekla jim voda a odstřihli jim i elektřinu. Živořili ze dne na den a trpěli hlady. Za měsíc přestali situaci zvládat a byli vystěhováni. V té chvíli se z normálních, skvěle žijících, lidí stali bezdomovci.
PS: Táta mi opravdu dnes oznámil, že dal výpověď. Vzhledem k tomu, že to zatím máma neví, stále ještě doufám, že to je jeden z jeho pitomých žertů, kterými se mě snaží vyděsit..








Chvilkami se mi zdálo, že je to opravdu podle toho, co se ti stalo.. Což se ti určitě nestane! ;)