close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Šťastný konec 1 část(3)

15. srpna 2013 v 0:00 | WhitEvil |  Šťastný konec (první část)
,,Ty víš, jaký je řešení?" Hned mi došlo, že by mi to mohl říct a já ho na oplátku mohla dostat ven. Podle mých předchozích zkušeností se spolu se správnou odpovědí otevřou dveře, ale odkryje je i část propadliště. Mohla bych ho snad nějak dostat ven. Problém je, že dveře po určité době zavřou a pak musíte čekat na někoho dalšího, kdo vyřeší hádanku a pomůže vám ven.
,,Jo. Je to jasný, jak ta facka. Když je řeč o fackách…" Hned si jich pár vráží. Mám, co dělat, abych nevybuchla smíchy.
,,Mám pro tebe návrh. Pokud mi tu odpověď řekneš, dostanu tě ven." I na tu dálku lze vidět, jak se mu rozzářily oči.,,Ti zní skvěle." Přikyvuje hlavou a bere do rukou velkou krosnu s jeho věcmi. Tak ten rozhodně při balení nešetřil.,,Tak fajn. Celé to musíme provést strašně rychle. Máš nějaký provaz nebo cokoli, s čím by ses mohl dostat ven?" Přehrabuje se v batohu. ,,Dobře, našel jsem provaz." Ukazuje mi ho. ,,Skvělý a je dost dlouhý?" Začíná skákat jako šílenec a zkouší to. ,,Vy padá to, že mu chybí několik centimetrů ke stropu a ještě ho budeš potřebovat chytit." Rozlížím se kolem sebe. ,,A nemáš něco jiného, co bychom na něj mohli přivázat?" Vysype celý svůj batoh, ale nic použitelného v něm není.
Pak se mrknu na své kalhoty. Mám tam přece pásek! ,,Hej! Mám pásek, šlo by to?" Radostně přikyvuje. ,,Dobře, takže uděláme to takhle: Já zadám správnou odpověď. Mezitím, co se budou otvírat dveře, pootevře se i poklop. Než se to celé dokončí, hodím ti pásek. Máš asi tak 5-7 sekund, abys je do sebe pevně přivázal. Následné mi to hodíš, já tě vytáhnu nahoru…jo a ještě něco-tak skulina bude hódně úzká, takže se možná ani neprotáhneš…nebo se zapotíš." To musela být uklidňující slova. ,,Na lezení máme kolem deseti sekund a pak musíme vyklouznout ven. Pokud vše půjde podle plánu, máme časovou rezervu osm sekund a to nám bude krásně stačit." ,,Janě, chápu." Bere do ruky provaz.
Začíná boj s časem. Jakmile se dozvídám odpověď, zadávám jí. Dveře se začínají otevírat a zvětšuje se skulina. Házím mu pásek a on jej svazuje. Třesou se mu prsty. Pochopitelně je nervózní. Já zatím mohu využít situace a získat nám další časovou rezervu. ,,Tvůj batoh!" Křiknu na něj. Krosna sama o sobě není zrovna malá, takže mi dělá problém dostat ji k sobě. V hlavě mi stále napovídá ten hlas. Opakuje:25 sekund, 25! Konečně ji dostávám ven. Právě včas, když se mu podaří svázat ty věci dohromady.
Jednou rukou chytám pásek a druhou posílám batohy dveřmi ven. Je mi jasné, že nám to trvalo takových 10-12 sekund. I když je ten kluk pohublí, táhne mě pomalu a jistě za sebou. Pásek si uvazuji kolem sebe a snažím se ze všech sil ho nepustit. Bohužel zjišťuji, že není ve šplhu zrovna zdatný.
Naštěstí se dostává k otvoru docela brzy, ale ještě stále před námi stojí úkol protáhnout se. Nyní už je to jen na něm. Letmo pohlédnu na hodinky a trochu se mi ulevuje. Zvládl vyšplhat za osm sekund, takže ještě malou naději máme. Chytám ho za ruce a pomáhám mu dostat se ven. Bohužel to nejde tak rychle. Dveře se přivírají a to platí i o škvíře. Jeho bohy už jsou naštěstí venku, takže to nejhorší máme z krku…avšak díra se zmenšuje rychleji.
Běžím ke dveřím. Lezu mezi ně a snažím se je udržet otevřené. Jen trochu to pomáhá, ale on už se celý venku. Zvládl to jen tak tak, jelikož mu už v díře zůstala bota. Protahujeme se společně ven a sledujeme, zda jsme celí. ,,Dokázali jsme to!" Bere mě do náruče a točí se mnou. Oba jsme nadšení. ,,Konečně jsem venku!" Sleduje, jak vypadá místnost, do které jsme se právě dostali. Ve chvíli se naskýtá otázka, co teď? ,,Díky." Usmívá se na mě, ale nastává trapné ticho. Oba přemýšlíme, jak budeme pokračovat.
V risku nabízím další věc. ,,Můžeme pracovat spolu. Budeme si navzájem pomáhat a krýt si záda." Ihned se mu můj plán zalíbí. ,,To je super!" ,,Takže souhlasíš? Ujišťuji se. ,,No jasně! Bude to lepší, než být jen tak sám." ,,Tak asi jdeme dál." Znovu vyvstává další otázka, avšak tahle je mnohem záludnější-kudy vlastně. Tato místnost vypadá jako dlouhatánská chodba. Nacházíme tu stejný typ kachlyček, ale prostory se naprosto liší. Kolem je jen spousta dveří, ale žádná otázka. Všude je ticho. ,,Co to je za místo?" Nahlížím za roh, ale tam pouze chodba pokračuje do další zatáčky. ,,Kudy půjdeme dál?" Ptá se mě. ,,Nejspíš rovnou za nosem." Házíme batohy na záda a až poté si všímá své ztracené boty. ,,Vydrž." Z batohu najednou vytahuje další pár obuvi a přezouvá se. Působivé. Nyní je čas vyrazit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Jaké máte doma domácí zvíře?

pes 42.1% (8)
kočka 15.8% (3)
králík 15.8% (3)
morče 10.5% (2)
křeček 5.3% (1)
andulka/papoušek 10.5% (2)
had 0% (0)
pavouk 0% (0)
rybičky 0% (0)

Komentáře

1 bajus98-motýl:D bajus98-motýl:D | 27. srpna 2013 v 19:20 | Reagovat

Začíná to být zajímavé.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama