close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Rovnátka a já

25. září 2013 v 16:16 | WhitEvil |  Just me, myself and I
Já vím, já vím. Už jsem jednou o tom psala a měla bych si najít lepší téma. V dnešní době má rovnátka snad každý, tak jsem se chtěla o svých strastech s rovnátky podělit. Třeba vám to v něčem pomůže. Ráda zodpovím veškeré dotazy ohledně celého průběhu. Včera mi sundali rovnátka i dole, a tak od nich mám do konce života pokoj. Asi mi budou chybět...ale vážně jen málo! Můžete si o celém tom procesu v mé puse přečíst....
Uvědomila jsem si, že mi docela dost změnili život (ještě mění) a zavzpomínala jsem, jak to vlastně celé bylo.
Jsou tomu už čtyři roky, co mi poprvé do pusy umístili drátky. Předtím jsem měla asi rok/2 nasazovací. První, co jsem udělala, když mi to naši řekli, bylo, že jsem si zlomila zub. To jsem samozřejmě neplánovala, ale tak strašně moc jsem rovnátka nechtěla, že jsem si vždy pomocí různých tvrdých věcí (záleží, co bylo po ruce) zastrkovala můj předkus hezky dozadu. No a jednoho dne jsem sjela na hranu zubu, křup...a kus se mi ulomil. I dneska to můžete poznat, ale je už obroušený a spolu s fólií na zubech je takřka k nerozeznání. Taky víceméně předpokládám, že mi nikdy do pusy čumět nebude (kromě mých zubařů).
Tak jsem dostala ty rovnátka, co jsem nosila v noci a někdy i přes den. Bože, jak já je nesnášela! Naši mě pořád uklidňovali, že budu jako Ewa Farná atp. No ale do té doby, než mi nandali rovnátka napevno, už je Ewička měla dávno dole, že. V té době taky nikdo jiný rovnátka neměl, kromě jedné mé kamarádky. Ta měla sice nandavací rovnátka na kratší dobu, ale ty napevno má ještě dnes. Čeká jí ještě poslední kontrola a pak jí je sundají.
Tenkrát jsme byla tak hloupá, že jsem všem věřila, jak mi to s rovnátky sluší a podobně. Nebyl den, kdy po mě někdo nechtěl ukázat moje zuby. Aby toho nebylo málo, musela jsem na trhání zubu. I mléčné zuby jsem měla 2 z jednoho kořene, takže to u těchto bylo pravděpodobné. Vytrhli mi ho a zbytek zubů se dál rovnal a různě posouval, aby mezera zmizela.
Pak mi vyrašili zuby moudrosti. Takového vychloubání, že jsem chytrá.. A najednou hle! Začali mi z toho natékat dásně. Spolu s rostoucími moudráky nic moc. A jakmile mi dásně lehce splaskly, mojí doktorku nenapadlo nic lepšího, než mi na ně prdnout kroužky. Jako fakt? Nejdřív si musím projít tou nehorázně bolavou kúrou, abych neměla mezi zuby díru jako kráva, následně si pomalu ani nevyčistím zuby bez slz, protože mám dásně zhruba o polovinu větší a pak, když mám svatý a zasloužený klid, mi to zase rozbouří...
Takže dásně opět natekly a tím pádem se do nich hezky zatlačovaly i drátky. Někdy jsem uvažovala, že si radši všechny zuby vytrhám..
Pak další skvělá zpráva-budeš mít rovnátka i dole!! No učiněná nádhera. Jeden jediný zub jsem měla vytočený a hned celé patro bude trpět. Já jsem si totiž jeden mlíčňák nechtěla dát vytrhnout (vlastně tak to bylo u všech. Přirozená cesta je nejlepší! Sice to moje zuby moc nepotvrzovaly, ale co). Všichni mi radili, ať si s tím kroutím a pak sám vypadne. Já jsem ale byla takový malý poseroutka. Tak jsme si zub vždy otočila o 90° (zadní stranou dopředu) a pak jsem to nechala. Přiznávám, že jsem si to asi zavinila sama no..
rovnátka dole nebyli skoro vůbec vidět, ale za to mi působily více problémů. Každé ráno jsem měla dolní ret rozdrásaný do krve od rovnátek. Asi dva měsíce jsem to snášela. Pálilo mě pak všechno jídlo a neustále jsem měla nutkání si po tom přejíždět jazykem, což třeba při zkoušení z matiky nebylo zrovna efektní.
Pak jsme dostala vosk, který to celé vážně suprově zlepšil! Můj ret už vůbec netrpěl. Za to jsem byla vážně ráda. Nevím, jak bych to bez toho vydržela.
Pak mi dali gumičky. Taky docela mazec. V noci se mi to zařezávalo do vnitřní strany tváří a přes den jsem musela vyvracet trapné připomínky, jako ,,Máš tam žvejku." ,,Fuj ty sliny.." Nebylo to teda zrovna dvakrát příjemné. Sice už asi polovina lidí na škole měla rovnátka, ale nikdo ještě neměl gumičky.. Zase jsem byla jediná. V tomto jsem předběhla i kamarádku, o které jsem psala výše.
Asi dvacetkrát mi odložili sundání rovnátek. Asi si dokážete představit, jak jsme byla nadšená, když se mě doktorka zeptala- ,,Tak příště sundáme?" To mi zvedlo náladu neskutečně. Od té doby se nebojím usmívat tak, aby mi byly vidět zuby. Nehlídám si po každém jídle, zda tam mezi nima něco nemám a případně nevymýšlím, jak to nenápadně dostat za pomoci jazyku ven. Oproti tomu mám zcela jiné problémy. Fólie na zubech je v pohodě, ale co ty rovnátka na noc? Já mám takový problém, že nesnáším, když mám málo místa na jazyk. Ještě k tomu mám teď rozhašený organismus, že je mi špatně snad ze všeho. To vede k tomu, že mi permanentně jednou do týdne rovnátka dráždí žaludek. Jednou jsem už měla na krajíčku. Bylo mi tak špatně, že jsem to nemohla vydržet...
A nyní? Mám dole jenom fólii a ta mi dokonce ani v noci (nejspíš jde o zvyk) nepůsobí moc problémy. Horší je to přes den. Nehledě na to, že si musím před každým jídlem jít na záchod sundat ze zubů ten plast, ale opět mi to dráždí žaludek. Dnešní den ve škole? Hrůza! Bylo mi tak špatně, že jsem se z toho klepala a párkrát jsem myslela, že už to má spolužák, co sedí přede mnou, za krkem. Ve srovnání s prvním dnem to bylo horší v tom, že jsme se učili. Psát v tomto stavu dva testy bylo docela maso.

Doufám, že už brzy si na to zvyknu a nebude mi to působit žádné problémy. Na rovnátka na noc dole, které dostanu za dva měsíce, ani nechci pomyslet. Hlavně, že už je mám dole, co:(
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa


Komentáře

1 bajus98-motýl:D bajus98-motýl:D | 25. září 2013 v 20:31 | Reagovat

Jo no dneska ti bylo hodně blbě jsem se tě ptala jestli nechceš domů já vím, že by ti nebylo líp, ale aspoň jsi nemusela se trápit ve škole :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama