close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Úchylové- drsná realita dnešního života

3. září 2013 v 22:17 | WhitEvil |  moje názory
Píši o mém skutečném zážitku a chci tímto VAROVAT ostatní! Přihodilo se mi něco, na co nikdy nezapomenu...
Měl to být zcela normální den. Pár hodin strávených ve škole a pak hurá domů. Co by se mohlo stát, že? Já takhle někdy, když končíme dřív a autobus mi jede až za hodinu, chodím pěšky domů. K nám je to zhruba tak 6 km a mě nevadí se projít..teda do dneška.
Kamarádka mě šla kousek doprovodit. Já jsem pak šla sama. Musíte o mě vědět, že já nejsem rasista, ale Romy nemám moc v lásce..spíš se jim snažím vyhýbat, ale nic víc. No a jdu si takhle ke krámu a vidím jednoho. Řeknu si, že kolem něho jenom tak projdu a nebudu si ho všímat. Tak jdu dál a najednou vidím, že se kolem mě zase vrací. Několikrát se za mnou otočí a pak se zastaví a kouká do vody. Tak jsem lehce znervózněla. Pokračuji dál a za rohem se ohlédnu. Pokračuje za mnou. Zrychlím svůj krok. Nikdy jsem tak rychle domů nešla, ale teď jsem se chtěla ujistit, že jsem jenom paranoidní a nejde o nic víc.
Po několika minutách zjistím, že jde stále za mnou a neodbočuje ani ke krámu. Neustále se ohlížím. Snažím se zapudit svou přehnaně drastickou představivost a sledovat cestu. Odreaguji se tedy koukáním na silnici a pozorováním aut. Třeba typuji, co za značku pojede a tak.
Zabírá to, dokud nezpozoruji nějakého starého, fousatého a rozhodně jeho úškleb nebil příjemný. Oklepu se, naskočí mi husí kůže, ale stále pokračuji ve své rychlé chůzi, abych unikla stále za mnou jdoucímu Romovi. Můžu jít jenom rovně. Musím myslet na něco jiného. Zrovna, když se uklidňuji, přijíždí auto do ulice přede mě a zastavuje. Všímám si stejné barvy i značky, jakou mělo to s tím dědou. Můj vyděšený výraz už ze své tváře nedostanu. A co nevidím? Z auta vystupuje ten dědek a jde ke mně. Moje srdce šílí. Co budu dělat? Ubránila bych se mu? Sotva stíhám dýchat. Začíná na mě mluvit. ,,Můžu se zeptat, co děláš zítra?" No to je sice fajn, že mě hned nechňapl, ale co odpovědět? Když řeknu, že jsem zavolala policii za obtěžování může se buď leknout a nebo mě rovnou narvat do auta. V té rychlosti mě napadlo jen odvětit. ,,Já nemůžu. Nemůžu!" Ani jsem nezastavila. Snažila jsem se vyhnout očnímu kontaktu. Nejspíš by vám každý poradil nevšímat si jich. Já tento názor nezastávám z toho důvodu, že pak může vás žádný kluk i k jinému kontaktu, než pouze slovnímu. Třeba vás chytne za ruku, abyste vnímali a už to jede jedno k druhému..
Počkala jsem několik minut a pak jsem se rozhodla pojistit se. Kdyby se mi něco stalo, musí se to dozvědět policie, ale nechtěla jsem hned všechny plašit. Napadlo mě napsat kamarádce. Napsala jsem, že když se do půl hodiny neozvu, má tam zavolat. Nechtěla jsem nikomu telefonovat, zvlášť proto že jsem nechtěla stresovat ani sebe ani ostatní.
No a tak jsem tedy pokračovala v cestě. Naštěstí pro mě odjel. Jenže stále tu byl ten Rom. Za to krátkou chvíli zpomalení se dost přiblížil. Znovu jsem musela nasadit větší tempo. Tentokrát jsem měla lepší plán-zdrhnout k lidem. Stačí, když budu na očích. Takže jsem prostě za stálého ohlížení došla k dalšímu krámu a tam odbočila na parkoviště. Chvíli jsem se tam potloukala a pak jsem se podívala, kde je. Všimla jsem si, že odbočuje na stranu. Chvíli jsem tedy zpomalila a rozdýchávala celou tu cestu. Za chvíli budeš doma. Uklidňovala jsem se. Už jsme znovu razila na cestu mezi městem a dejme tomu vesnicí, i když o moc menší není. Naposledy jsem se ohlédla, abych nabrala absolutní pocit bezpečí. A co to? V dálce jsem uviděla někoho. Byl stejně oblečení, ale obličej jsem nedokázala rozpoznat. Musela jsem znovu přidat. To snad ne. Povzdechla jsem si.
Celou cestu až do místa mého bydliště jsem ho sledovala za sebou. Je jasně, že kdyby mě chtěl dostat, tak běží, ale on ne. Vzdálenost mezi námi se stále zvětšovala. I tak jsem ale radši začala kličkovat mezi domy, aby neměl šanci mě najít. Po cestě jsem narazila i na několik lidí, takže jsem už byla v klidu.
Tento článek píšu, abych mohla poradit, co v podobné situaci dělat. To, že si o tom řečtete není zdaleka takové, jako když to zažijete na vlastní kůži. V té chvíli vám hlavou prosletí tolik věcí a může se zdát, že začnete panikařit! A to je jedna ze zásadních věcí, co nedělat! Musíte se snažit udržet aspoň na 0,00001% v klidu. Protože s panikou můžete taky donutit panikařit i toho muže a pak vás rovnou může šoupnout do kufru a vůbec se s vámi nebude mazat.
Další zásadní věc je komu to říci. Já jsem o tom své rodině neřekla z důvodu, že bych pak v životě nemohla chodit sama a brali by mě jako malé dítě. Ví to jenom má kamarádka, která mi vážně hrozně pomohla a jsem jí za to vděčná. To bych doporučila i vám. Rodiče byste hodně plašili a znáte je… Pokud by se to opakovalo tak je samozřejmě lepší jít z pravdou ven, aby se vám nic nestalo.
A poslední věc na závěr-Jestli se ukazovat venku (zahrada/balkon/..) Pokud to chcete rozdýchat na čerstvém vzduchu, tak doporučuji předtím změnit oblečení a vlastně úplně celý svůj vzhled. Každá maličkost je důležitá, aby vás nemohl poznat. Pokud třeba máte výraznou barvu vlasů (jako třeba já), tak zakrýt! Převléci se a nasadit i třeba brýle, pokud nějaké máte. Hlavně né sluneční, když je zataženo! To by zase bylo nápadné. A nezdržovat se tam moc dlouho, kdyby vás náhodou sledoval.

Doufám, že vám můj článek pomohl a trochu vás přesvědčil o bezpečnosti a že rodiče to občas ani tolik nepřehání…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lovitka lovitka | Web | 4. září 2013 v 20:35 | Reagovat

Buh. Osobně doporučuji pepřák anebo alespoň klíče sevřené mezi prsty do pěsti ;)

2 WhitEvil/taková normální ještěrka WhitEvil/taková normální ještěrka | E-mail | Web | 4. září 2013 v 20:38 | Reagovat

[1]: no jo, ale většina holek si to právě neuvědomuje a tak s sebou pepřák nenosí. a pro klíče se do batohu v té rychlosti také většina nestihne dostat, pokud je nenosíte někdo při sobě..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama