Shrbili jsme se k oknu. Becky z ničeho nic vytáhla nějakou vymakanou věcičku a začala do ní zběsile mlátit. ,,Co to děláš,,Pšt!" Okřikla nás všechny. ,,Co to vůbec je?" Angažoval se do toho Mark. ,,Taková vymykaná věc od Benedicta." ,,Kdys nám o tom plánovala říct?" Znovu se do toho vložil Vernon. ,Až bude vhodná příležitost." Opět zanořila svůj pohled k displeji. Radši jsem se šla optat i já. ,,A co to teda dělá?" ,,Vyhledá to všechny přístroje v okolí a následně z nich vytáhne všechny informace. Po celé aplikaci nezůstanou žádné stopy." Koukali jsme na to s otevřenou pusou. ,,Super." Kluci se hned hrnuli k přístroji. Já jsem se krčila pod okny. Bála jsem se vykouknout.
,,Za chvíli to bude. Zjistím, kdo jsou a co tu pohledávají." Zběsile ťukala do displeje. ,,To je divný.." Poznamenala. ,,Co je divný?" Kluci se tvářili, že tomu rozumí, ale neodpověděli. ,,Ten přístroj se přibližuje… Oni jdou k nám!" Všichni jsme vytřeštili oči. ,,Ale jak nás našli?" Mark se otočil na mě. Bylo jasné, že nám oběma došlo to samé. ,,To já. Dělala jsem stopy." Ohlédli se za mnou. Byla jsem stále ještě celá od bláta, do kterého jsem se schovala.
Čas běžel najednou o něco rychleji a naše mozky pracovali tak nějak pomaleji. ,,Budeme utíkat. Schováme se jinak." ,,Ale co já? Zase je tam navedu." Vzdychla jsem. ,,Po nesu tě." Navrhl Mark. Becky s Vernonem jedním pohledem souhlasili.
Vymotali jsme se ven. Zaběhli jsme hned do dalšího domu. Tentokrát beze stop. Zavřeli jsme se dovnitř. ,,Stejně nás najdou." Vyhrkla Becky. Stále sledovala ten svůj přístroj. ,,Už se to stáhlo?!" Chtěla jsem o nich vědět víc. ,,Ne. Je to tím, že jsme stále v pohybu." ,,Takže ten krám nefakčí, když chodíme? No to je teda pěkně blbá věc!" Naštval se Vernon. Rozhodil ruce a vrazil do něčeho. ,,Hlavně, že ty přispíváš k utajení místa úkrytu." Vrhla na něj vražedný pohled. ,,Mám nápad." Mark spolu s Vernonem sundali plachtu, do které předtím Vernon narazil. ,,Pojedeme odsud." Pod plachtou se krčili dvě staré motorky. ,,Ty to snad umíš řídit?" Prohlédla si dva exempláře Becky. ,,Jasně. Táta měl jednu takovou, než…. Sama sjela do rybníka." Dusila jsem smích. ,,Jo tak sama?" Vyprskla Becky. ,,Přežil jsem to. Díky za optání.." Asi mu nedošlo, co za blbost řekl. ,,No my jsme si všimli, že nejsi duch." Prohodil Mark. ,,Je tady ale jeden problém." Ukázal na zapalování. ,,Nenastartuju." To byla příležitost pro mě. ,,Já jo." ,,Co?" Mark na mě vrhl nechápající pohled. ,,Neptej se.." Vernon mi ustoupil z cesty. ,,Sice tenhle model neznám, ale bývá to podobné." Vytrhla jsme dráty. ,,U většiny." ,,A u zbytku?" Strachovala se Becky. ,,To bouchne." Zasmála se. Škoda, že nevtipkuju.
Po několika minutách jsem konečně zprovoznila jednu. ,,Nasedněte. Bude dělat hluk, takže je ihned přivede sem. Musíte odjet. Budeme v těsném závěsu za vámi." ,,Becky nám ale stále nedůvěřovala. ,,Vážně se myslíte, že to pojede?" ,,Zcela určitě ukázala jsem na motorku. Becky následně věnovala pohled Vernonovi. ,,Vážně si myslíš, že na to nasednu?" Její výraz mluvil za vše. ,,Pokud ve mně věříš, jo." Usmál se a sedl se. ,,Klidně pojedu sám." Becky protočila oči v sloup. ,,Nemůžu uvěřit, že to dělám." Povzdechla si a pak nasedla za něj. Nastartovala jsem a už jeli.
Hrozný rachot na nás pochopitelně upozornil.
Vernon s Becky projeli bránou. ,,A teď mi." Rychle jsem spojovala drátky. ,,Ehm.. Mel?" ,,Neruš!" Odsekla jsem Markovi. ,,Mel… Jsou tady.." Klepal se a hlas se mu taky třásl. ,,Můžeš to nějak urychlit?" ,,Já ti ani nevím. Třeba jsem si chtěla vychutnat tento okamžik!" Vyjela jsem na něj a opět jsem se pokusila spojit dráty. ,,Je to." Mark si ihned sedl dopředu. ,,Hej! Já chci…" Než jsem stihla doříci řídit. Mark motorku prostě rozjel. ,,Markůůůů." Křičela jsem. ,,Asi to neumím řídit." Prohlásil. ,,Nepovídej!" Už bylo pozdě na výměnu.
,,Pozor!" Vykřikla jsem. Mark motorku namířil přímo proti zavřené polovině brány. Rána jako z děla. Tvrdý náraz. Oba sedíme. Oba jsme živý. ,,Dobrý? Stalo se ti něco?" ,,To bylo hustý!"Smál se a při té příležitosti vyplivl kus omítky. "Fajn." Protočila jsem oči a pevně jsem se ho chytla. ,,Sleduj Becky." Nasměrovala jsem ho a už jsme jeli.
"Mel!" Mávala na nás. ,,Co je?" Mark se snažil jet těsně vedle Vernona a nenarazit. ,,Vystěhovali nás z hotelu!" ,,Cože?" Vyhrkl Mark a najel na jejich motorku. ,,Hej!" Vernon po nás vrhl nevraživý pohled." ,,Sorry." Mávl rukou přičemž znovu najel moc blízko." ,,Kámo!?" Vernon rozhodil rukama. ,,Měla jsem řídit já." Pleskla jsem ho po hlavě. ,,Tak pardón!" Protáčím oči, ale toho si stejně nikdo nemůže všimnout. ,,Zpět k tomu vystěhování!" Otáčím se na Becky. Rukama směruju Markovu hlavu, aby koukal na cesty. ,,No psal mi to Benedict." ,,Co ten s tím má společnýho?" Nakláním se k ní, abych líp slyšela. ,,On už ví o tom, že nás sledují. Musel nás dostat pryč. Musíme se vrátit zpět do Česka." To mi vyráží dech. ,,Jako teď hned?" ,,Teď hned."







