close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jak dlouho trvá Navždy? (15)

29. listopadu 2013 v 16:26 | WhitEvil |  Jak dlouho trvá Navždy?
Pátý den Terencovi pomoci: Sešli jsme se spolu v půl sedmé s tím, že doma musím být nejdéle v půl osmé. Bylo mi jasné, že si spolu moc neužijeme, ale i to něco se dalo brát.
Šli jsme k rybníku. Cestou jsme se ani moc nebavili, jelikož Beth měla stále ten pocit překážení a Brendonovi stále šrotovalo v hlavě, jestli mezi mnou a Terencem něco není. Zatím jsme mu to neřekli. Vlastně jsme to neřekli nikomu kromě Beth, který vážně věřím.
U rybníka už to začalo být o dost zajímavější. Terence mě škádlil, že mě hodí do vody, ale já jsem odporovala, že ne. Nakonec to dopadlo tak, že jsme tam skončili oba nejednou. On mě tam chtěl strčit a já se ho chytla. Brendon se smál a skočil za námi. Beth se chvíli zdržovala na břehu, ale pak jsem tam dotáhla i jí.
Dalších dvacet minut jsme pobíhali kolem, aby nám mokré oblečení uschlo. Nakonec Brendon prohlásil, že se jde projít do lesa a Beth šla s ním.. Po zbytek večera jsme je neviděli.
S Terencem jsme šli směrem k nám domů. ,,Na co myslíš?" Jedna z nejčastějších otázek naší generace a on se na ní zeptá? ,,Na to, jak jsme lezli do školy...v noci.. a pak na to, co se stalo pře ní." Začal se směšně culit. ,,Na tu pusu?" Myslím, že jsem začínala chytat lehce červenou barvu. ,,No. Zajímalo by mě, jestli to někdy zopakujem.." ,,Jo ty bys chtěla?" Nevím, jestli to tak dobře uměl napodobit nebo to vážně byl překvapivý tón v jeho hlase. ,,Jo..a ty?" Na tváři mi vyvstal šibalský úsměv. ,,Ale to nejde jen tak.. to pak nebude ono!" Oponoval. To bych nevěřila jaké kolem toho budě dělat drahoty.
Šli jsme se ještě projít kolem kopce pak mě byl doprovodit domů. ,,Ty, Meredith?" otočila jsem se na něj. ,,No?" Najednou se mi vrhnul kolem krku. Tentokrát to bylo mnohem vášnivější, ale mohla jsem taky očekávat, že se pokusí i o něco víc. Ruce se mu posouvali nebezpečně vysoko. Můj tep se rychle zrychloval..ale spíš to bylo kvůli našim. Bylo mi jasný, co by hned dělali a to bych se pak ani nemohla podívat ven. ,,Počkej." Šeptla jsem. ,,Nemyslíš, že se budeš muset víc snažit?" Křenila jsem se. V jeho tváři bylo takové zklamání. ,,A kdy?" Hned se zajímal. ,,To se ještě uvidí.." Rychle jsem vběhla za branku a zamávala mu. Smál se a nevěřícně kroutil hlavou.

Šestý den Terencovi pomoci: V sobotu se mi moc nechtělo učit, ale koneckonců jsem se na to musela mrknout. Hned ráno mi přišla zpráva od Beth. Já vím, že to s Brendonem si na mě narafičila. Hups. No nevadí! Určitě to nějak okecám. No než jsem to stihla pořádně promyslet, už mi přišla další zpráva. Ale jsem za to ráda. Byla docela sranda. Pak ti o tom řeknu víc! Byla jsem nadšená! Odepsala jsem, že jsem ráda a že se těším.
Netrvalo dlouho a napsal dokonce i Terence. Právě jsem si říkal, jestli bychom mohli v pondělí trochu..pokročit. Navíc si říkal, že to musí být spontánní! A spontánní to nebude, když ti to hned řeknu. Při odeslání odpovědi se mi v hlavě hned začali vytvářet všelijaké úchylné představy, až jsem se začala červenat. Tak to beru jako jo.. Na konci byl roztomilý smajlík. No abys pak nebyl úplně zklamaný! Odpověď: No abys pak nebyla překvapená.. Na konci ještě roztomilejší smajlík.

Sedmý den Terencovi pomoci: Ani jsem si nestihla užít volna, jelikož jsme razili a rodinou na nákupy. To je něco tak neuvěřitelně příšerného! Ono se totiž permanentně pohádáme o tom, co vlastně chceme koupit a kde, že už jsme všichni rozladění na začátku cesty. Pak se hádáme o ceně, barvě, stylu..no zkrátka o všem, o čem se vůbec hádat dá. V krámu se tři z nás čtyř nudí a ten čtvrtý je okřikuje. Brácha pořád s něčím otravuje, táta nervózně klepe na hodinky a máma se neustále ptá, co jí sluší víc. Nejlépe z toho ve finále stejně dopadnu já, jelikož si hned vyberu něco a ta jedna věc mi stačí. I tak ale domů dorazím unavená a naprosto otrávená.
Ještě ke všemu jsem se dočetla, že jediný kluk, pro kterého jsem dva roky-až do června, kdy jsem se zbláznila do Terence, má rád holku, kterou, řekněme, nesnáším. To pro mě byla docela rána. Jasně, že jsem teď s Terencem a jsem šťastná, ale stále tak nějak něco cítím i k němu. A rozhodně žárlím!
To všechno mě donutilo přemýšlet nad tím, zda bych vůbec někdy byla s Terencem, kdyby on na konci roku nechyběl.. Možná bych si Terence ani nevšimla.. konec konců nevšímala jsem si ho celou tu dobu. Najednou je to všechno tak divný.. Muselo mi asi dojít, že život je nevyzpytatelný a já si nemůžu jen tak naplánovat s kým budu nebo kdo bude se mnou..
Večer jsme myslela na Terence. Hrozně se mi stýskalo po jeho objetí. A pak přišla máma a udělala mi scénu, že jsem měla hlídat bráchu a a on zase pokreslil voskovkami krb. Ovšem za to nemůže to, jak je brácha nevychovaný, ale já! Já totiž můžu za všechno, co on udělá. Jak jinak.
Šla jsem to dolů uklidit to a pak se rozvinula další a další hádka-o škole, o známkách, o kamarádech…no o všem, co je pro mě důležité. Jako vždy jsem přikyvovala a snažila se to v sobě udržet, než uteču z místnosti. Pak jsem se rozbrečela. Na hrudi jsem zase cítila ten hrozný tlak a bolest..jako by mi někdo rval srdce z hrudi. Nemohla jsme ani pořádně dýchat a bolela mě hlava.

Jakmile jsem se trochu vzpamatovala, vytočila jsem Terencovo číslo. ,,Ahoj, co se děje?" ,,No-já.. je mi hrozně. Už to na mě zase všechno dolehlo. Jen..chybíš mi." Žádná odezva. Asi ho to zaskočilo. ,,Ty mě taky.. Už vydrž jen zítřek a budu u tebe.."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Jste zamilovaní?

A kdo není? 23.1% (6)
Ano. 65.4% (17)
Ale už ni ne. 7.7% (2)
To tak! Ani náhodou. 3.8% (1)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama