close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jak dlouho trvá Navždy? (9)

4. listopadu 2013 v 21:51 | WhitEvil |  Jak dlouho trvá Navždy?
Už je tomu týden a s Terencem jsem se neviděla. Ani jedna zpráva, ani jeden telefonát. Já se moc bojím ptát a on? To netuším. Každopádně mě to mrzí. Zůstala mi po něm jenom vzpomínka na ten večer a známka z přírodopisu v žákovské. Asi to tak je lepší. Více se soustředím na učení a vyspalá jsem taky víc.
Večer, když doma sedím u počítače a hledám nějakou zábavu, mi přijde zpráva od Terence. Vy zítra jedete na výlet? To je dvojité překvapení. Jsem ráda, že se ozval Srdce mi u toho poskočilo. Ovšem je to pro mě zároveň i překvapující zpráva, že někam jedeme, jelikož já jsem na to úplně zapomněla. Nebýt jeho tak si to do školy nakráčím s batohem a učením. Kdo si má všechny ty datumy pamatovat. Jo jedeme. Jinak díky za připomenutí..A jak o tom vlastně víš? Čekám na jeho odpověď. Naplnil mě pocit štěstí a euforie. Musím si ještě připravit věci na zítra.. Amber mi to řekla. A v kolik vyrážíte? Tak na to musím vytáhnout žákovskou. Takový šok, když zjistím, že jedeme v půl osmí, jsem ještě nezažila. V sedm dvacet odjíždíme. Proč se ptáš? Samozřejmě to ještě musím říct mámě, která s tím očividně počítala. Jak to, že jsem na tom zapomněla jen já?
V pokoji už mi drnčí telefon-odpověď. Nechtěla by ses se mnou sejít v sedm u školy? Proč? Nemůžu si pomoct. Mám takový zvláštní pocit. Chci ti něco říct a je blbý řešit to po telefonu. To mě taky zaráží. Počkat! Ty máš volno a chceš vstávat tak brzo, abys byl v sedm ve škole? Rozhodně je to u něho neobvyklé..no ono u všech je to neobvyklé, když chcete dobrovolně vstávat tak brzo. No prostě si chci promluvit a jednou za čas mi to opravdu nevadí. Zajímavé. Přemýšlím, jak to říct mámě, aby mě dostala ke škole o půl hodinu dřív.
,,Mamí, já jsem se ohledně toho výletu spletla. Ono se totiž vyjíždí už v sedm, víš." ,,A co já s tím? Já tě tam vzít tak brzo. Běž se domluvit s tátou." Odsekne a já musím jít hledat tátu, který je z vození mé osoby do školy vždy značně nevrlý. Najdu ho u plotu povídat si se sousedem. ,,Hale tati, budeš mě muset vzít v sedm ke škole." ,,A to jako proč?" Vrhá po mě jeden z vražedných pohledů. ,,No vyjíždíme dřív." ,,No jo fajn, tak už jdi." Očividně jsem je vyrušila u nějaké vážné konverzace, ale jsem šťastná.
Křiknu to na mámu a jdu odepsat Terencovi. Jo, budu tam. Už mi přijde jen radostný smajlík. Strašně se těším, ale zároveň jsem nervózní z toho, co mi chce říct. Samozřejmě nemůžu vůbec usnout. Z těch nervů se dokonce klepu. Jen doufám, že se mi neudělá zle.
Ani nevím v kolik se mi vlastně podařilo usnout. Ráno jen sotva vylezu z postele. Sotva vnímám okolí. Obleču se a rázem naskakuji do auta. Ani nevím, jestli jsem byla na zvířatech, ale na ty bych určitě nezapomněla.
U školy se táta diví, jak je možné, že tam nikdo není. ,,No my se máme sejít uvnitř." Rychle odvětím a padám z auta, abych se vyhnula dalším otázkám. Mávnu a zabíhám do školy. ,,Ahoj." Stojí před naším pavilonem. Je tam sám. ,,Ahoj, Meredith." Mává mi a jde naproti. ,,Ahoj." Obejmu ho. Cítím jeho pronikavou vůni. V jeho obětí je mi tak dobře. Stýskalo se mi po něm..otázkou je, jestli jemu se stýskalo po mně. ,,Tak cos mi chtěl říct?" ,,No já… ehm." Trochu koktal. ,,Takhle. Kluci z party si myslí, že spolu..jako ty a já….něco máme. No a.." ,,A tobě to vadí?" Usmál se. ,,To ne, ale tak nějak jsem se chtěl zeptat…na tvůj názor." Srdce se mi rozbušilo. ,,No třeba by bylo fajn, kdybychom nebyli jen..vždyť víš…přátelé." Usmál se na mě. ,,Tak..tak jo." Oba jsme se smáli. ,,Takže spolu chodíme?" ,,No.." Oba jsme si očividně oddechli. Zavalila nás vlna euforie. Byla jsem nadšená.
,,Tak co?" Vrazila do mě Beth. ,,Co?" Byla jsem mino. Pořád jsem musela myslet na Terence. ,,No psala si mi, že semnou nepůjdeš, že tu něco máš, tak se zajímám." ,,Ehm…jo." Koukala jsem do prázdna. ,,Hej." Stoupla si proti mně. ,,No..já ti to řeknu pak." ,,Dobře."

V autobuse jsem jí to všechno řekla. ,,To je bezvadný!" Zařvala na celej autobus. ,,Pššt!" Zacpala jsem jí pusu. ,,Promiň, ale je to vážně super." ,,Já vím, ale ještě to není nic vážnýho..zatím." Položila jsem se na sedačku a zavřela oči. Celý den jsem ne něj nemohla přestat myslet. Už to bylo jasný-miluju ho!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 bajus98-motýl:D bajus98-motýl:D | 4. listopadu 2013 v 22:25 | Reagovat

zase moc hezký jak ty to děláš?

2 WhitEvil/taková normální ještěrka WhitEvil/taková normální ještěrka | E-mail | Web | 5. listopadu 2013 v 14:09 | Reagovat

[1]: vypisuju svý pocity..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama