Jestli mě něco dokáže pořádně naštvat, tak to , když mě někdo prokoukne. Vím, že se toho dá zneužít! Ale ještě více mě naštve, když si někdo myslí, jak hrozně mě zná, ale mýlí se..
O co jde? Byla jsem v podagogicko-psychologické poradně kvůli volbě střední školy. Bylo mi sice už od začátku jasné, jak to dopadne, ale i tak jsem si to chtěla ověřit, když to byla zadarmo. Jenže asi jsem to neměla dělat..ostatně k tomu se dostanu.
Nemám ráda ty řeči, jak mě podle nějaké statistiky někam škatulkují. Neříkám, že některé věci na mě neseděli, ale když vám řekne něco, o čem víte, že to není pravda a ještě si za tím stojí! To je hrůza.
A že věta Já vím, ale.. znamená vymlouvání? Lepší se vymlouvat než odskávat, že? A navíc, když bych řekla pravdu, tak mi jí stejně vymluví.. Tak o co jde? Očividně je nejlepší plán přikyvovat a myslet si své..to je také jedna z mála univerzálních odpovědí, které zaručeně pomůžou!
Myslím si, že mi to celé stejně moc nepomůže, protože mi to podle všeho asi rozdrásalo nervy. Logicky se mi nebude dobře poslouchat, co dělám špatně, ale já vím, že já to špatně nedělám! Možná to nebylo z mých odpovědí v dotazníku dost vidět, ale já se snad znám nejlépe! Nejspíš mě nedokáže nějaký dotazník poznat tak dobře..vlastně vůbec! Ovšem tyto vlastnosti stejně nebudou mít u mě žádný vliv na výběr střední školy a to mi bohatě stačí!
A upřímně si vážně myslím, že pokud jde o mou osobu, tak vážně mám VŽDYCKY pravdu já! Každý přeci zná sám sebe nejlépe..zkuste to popřít!







