close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jak dlouho trvá Navždy? (17)

5. prosince 2013 v 22:22 | WhitEvil |  Jak dlouho trvá Navždy?
Večer jsme se podle dohody sešli na skypu. Já: Tak co? Jsem tu přesně?
On: Ne! O vteřinu zpoždění..
Já: (usměvavý smajlík) To určitě ne! Jenom máš pomalý počítač a ukázal ti to špatně.
On: Jo já zapomněl, že máš vždycky pravdu.
Já: Přesně tak. Uvidíme se zítra?
On: Jasně. Jinak už si slyšela o Beth a Brendonovi? (srdce)
Já: O něčem jsme se s Beth bavila. Nebylo by fajn, kdyby si spolu něco začali?
On: A nebylo by fajn, kdybychom si to pondělí zopakovali?
Já: Možná.. Ale to neznamená, že spolu budeme jen kvůli tomu!
On: Jásně, že néé..
Já: Myslím to vážně!
On:Jo, vždyť já vím.
Já: No jen aby.
On: A jak to zvládáš doma? Je ti už líp?
Já: Docela jo, ale docela jsem pokazila test a jestli to dopadne špatně, tak mě naši zabijou!
On: Oba víme, že ti školu zvládáš v poho!
Já: No to bejvalo, než jsem začala taky trochu žít!
On: Ale i tak! Určitě to nebude nic hroznýho.
Já: No možná ne pro tebe, ale pro naše? Ty i kvůli trojce vyšilují! A já bych za ní byla ráda. A ze všeho nejhorší na tom je, že už se vysvědčení počítá, když se bude hlásit na střední školu.
Už vidím, jak mě nakonec nikam nevezmou.
On: To se nějak zvládne. Našla by sis práci jako já a mohli bychom pak být pořád spolu. (usměvavý smajlík)
: No tak to mě těší že to bereš tak optimisticky, ale já ne. V dnešní době si už jen z principu jako ženská musím udělat střední.
On: No tak si necháš změnit pohlaví..
Ani jsem se nestačila dostatečně pobavit a už zase psal.
On: Ne, sorry..to byl blbej nápad!
Já: (usměvavý smajlík) Si myslím!
Psali jsme si dlouho do noci, než jsem se pořádně unavila. Ráno jsem vstávala svěží a dokonce i šťastná.. ale to mi dlouho nevydrželo. Hned první hodinu jsem dostala pětku z angličtiny. To pěkně profackovalo. Co jsem si myslela? Že za to nic dostanu za jedna? To jsem se fakt dost přecenila..
Zbytek dne jsem byla myslí úplně někde jinde. Beth mě sice uklidňovala, ale mě to stejně moc nepomohlo.
Doma jsem se chovala jako obvykle, ale máma to zas poznala. Hned si vzala žákovskou a začala jí listovat. ,,Meredith? To si snad ze mě děláš srandu!" Vrhla po mě děsivý pohled. ,,No nemůže být pořád posvícení.." ,,Ale pětka?" Vykulila oči. ,,Tak jedna pětka t přeci nepokazí.." ,,Nepokazí?"
Vedlo to k tomu, že nakonec přišel do pokoje táta, se kterým už vůbec nebyla řeč. Nakonec jsem skončila v slzách. Nemohla jsem kvůli tomu skoro spát. Nedokázala jsem přemýšlet, nedokázala jsem nic! Bylo mi hrozně…
Desátý den Terencovi pomoci: Celý den jsme si s Terencem psali zprávy. Už mi nedělalo problém psát si i o matice, kdy jsme měli pravděpodobně nejpřísnějšího učitele na škole. Už jsem si řekla, že se na to vykašlu. Kde byl ten jejich přístup k prospěchu, když jsem se poctivě učila? Najednou se o to starají.. To je jim fakt podobné.
Po škole jsme se sešli s Terencem u nás. Hned první otázka byla, jestli se mám dobře. ,,No naši mi na tu kuli přišli, takže…no znáš to." Souhlasně přikyvoval hlavou. ,,Tak to mě mrzí." Zavrtěla jsem hlavou. ,,Nemusí. Já jsem to očekávala." Najednou jsem si zase všimla jeho zápěatí. Čerstvě jizvy! On se tady trápí a já si tady stěžuji. Určitě je mu hrozně, ale radši se stará, abych já byla v pohodě. Tohle už nemůže dál pokračovat! Já už nesmím být tak sobecká.. tohle musí skončit!
,,Oh, a jak se máš ty?" Doufala jsem, že se mi s něčím svěří. ,,Jo super! V práci to jde dobře a v partě je to už taky docela fajn-hodně se teď probírá Brendon! Asi to s Beth myslí vážně. No není to ironie, že se ti dva dají dohromady díky NÁM?" Takže bude předstírat, že se má dobře? To je sice neuvěřitelně sladký, ale mrzí mě to.
Ještě jsme se chvíli drželi tohoto tématu a pak sem radši zabrousila jinam. ,,Už jsi přemýšlel nad tím, co budeme dělat v zimě? Jak se budeme stýkat a kde?" Pohlédla na mě. ,,Já nevím..bude to o hodně složitější. Možná se uvidíme o hodně míň." To přesně jsem nechtěla. ,,To si myslíš, že to bez tebe vydržím?" Zasmál se a přehodil mi ruku přes rameno a přitáhl si mě k sobě blíž. ,,Já bez tebe taky ne, ale nic mě nenapadlo." Mě bohužel taky ne. Budu si to muset promyslet večer.

Už se začínalo stmívat, tak mě Terence šel doprovodit domů. ,,Můžu mít otázku?" Pohlédla jsem do jeho očí. Lehce se leskly. ,,Jo." V hlase jsem zanechala trochu pobavení. ,,Proč se mnou jsi?" ,,Proč jsi se mnou ty?" Odpověděla jsem otázkou. ,,No protože si docela…kus." S těmito slovy rukama přejížděl od mých ramen přes mé bohy až ke stehnům. Určitě jsem se začala červenat. ,,A?" ,,A.. Já nevím. Cítím z tebe něco zvláštního. Nejsi jako ostatní holky." ,,Každý je ve svém smyslu originál." Tím jsem ho asi trochu rozhodila. ,,Víš, jak to myslím!" ,,Jo." Přikyvovala jsem. ,,A tvoje odpověď?" Nad tím jsem nemusela ani přemýšlet. ,,Jako jedinej kluk z mýho okolí jsi měl koule na to udělat první krok k nějakýmu vztahu. A toho si vážným! Já nehodlám čekat na někoho, kdo se bojí vyjádřit." Terence odpověď potěšila..obzvláštně ta část o jeho koulích, jak ho znám..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama