close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jak dlouho trvá Navždy? (22)

15. prosince 2013 v 22:22 | WhitEvil |  Jak dlouho trvá Navždy?
Vzbudila jsem se a spatřila jsem Terence stále ještě v posteli. Díval se na mě. ,,Co děláš?" Vyrušila jsem ho. ,,Nic..jen tě rád pozoruju." Udiveně jsem se usmála. ,,A proč to děláš?" ,,Protože jsi nádherná." Nejdřív mi to tak nějak nedocházelo, ale najednou mi to docvaklo. Přikrytá jsem sice byla, ale jen do poloviny těla. Hned jsem to napravila. ,,No ták!" ,,No tak co?" Otočila jsem se k němu. ,,Tohle mi děláš schválně, že jo?" ,,Jo." Nevěřícně zakroutil hlavou.
Odepsala jsme pak konečně Beth, že se máme skvěle a nic nám tu nechybí a taky, že někdy budeme muset pokecat. Už jsem se moc těšila, až jí budu všechno vyprávět.
Po snídani jsme si hodně povídali. Dost mě překvapili Terencovi plány do života. Měl toho ještě hodně před sebou. K tomu, aby toho dosáhl, mu chyběly jen dvě věci-vůle a důvěra od ostatních. Všimla jsem si, že ve škole měl dost špatnou pověst a ta se s ním táhla celou dobu. Takže, kdyby se chtěl změnit, nebylo by to nic platné..a že nejspíš chtěl! To mě mrzelo..
Po zbytek dne jsme dělali jídlo na večer, jelikož už je Silvestr a my ho rozhodně chceme oslavit, jak se patří.
Zrovna jsem mazala jeden z chlebíčků pomazánkou a Terence se rozhodl, že mě bude škádlit. Namázl si na prst pomazánku a mázl mi jí na obličej. To by ještě nebylo tak hrozné, kdyby na to neupozornil naprosto nevinnou větou, že mám něco n tváři. ,,A čímpak to asi bude?" Otočila jsem se na něj. ,,Počkej, já to ti utřu." Ochotně se navrhl.. Ach jo. Začal mi tvář pucovat. ,,Dobrý?" Zeptala jsem se po dost dlouhé době, když už jsem si byla vážně jistá, že tvář mám pěkně dlouho čisto. ,,Jo." Přikyvoval a já jsem se otočila, abych dodělala začatý chlebíček. ,,I když.. otoč se ještě." S nechutný jsme zavrčela a otočila se. Obočí jsem povytáhla, abych zdůraznila tu naprostou ironii. ,,Řekl bych, že tady ještě něco máš.." V tu chvíli mi plácl na tvář asi tak stokrát větší množství pomazánky, Na oplátku jsme po něm hodila kus sýra a dožadovala jsem se dalších surovin.
Situace tak nějak nabrala spád, až nám snad všechno jídlo došlo. Z posledních sil jsem Terence praštila bagetou a spadla jsem na zem, jak jsem po něčem uklouzla. Začali jsme se hrozně smát. ,,To jsme to teda dopracovali." Poznamenala jsem po shlédnutí celé té spoušti. ,,To teda jo." Řekl a ještě na mě rozplácl nějakou směs něčeho s něčím. Skočila jsem po něm, až jsme se oba na kousku másla svezli až k druhé straně místnosti. Vybuchli jsme smíchy. ,,To snad né… Proč s tebou nebyla taková sranda ve škole?" Lapala jsem v tom záchvatu chechtání po dechu. ,,Asi špatný pomůcky!" Vyprskla jsem smíchy, že jsem se až reflexně chytila za pusu. ,,Co je?" Zakroutila jsem hlavou. ,,Hrozný smích.." ,,Prosim tě! Je to spíš legrační." Zvedla jsem nevinně oči. ,,Tak to počkej, až ho uslyšíš v plný síle." ,,Nemůžu se dočkat."
Naše občerstvení dopadlo tak, že jsme si střihli kámen nůžky papír a Terence prohrál, takže musel uklízet a já jsem šla nakupovat nějaké už předpřipravené jídlo.
Vzhledem k tomu, že podle většiny chlapů nemáme dobrý orientační smysl, jsem to zvládla skvěle.. No šla jsem po cestě, kudy jsme dorazili k chatě od autobusu a pak jsem se jednoduše zeptala kudy kam.
Celou tu maškarádu jsem stihla zhruba za hodinu a půl. ,,Tak jsem tu!" Zaklepala jsem na dveře. ,,No to je dost! Už jsem se začínal bát, že si zdrhla." ,,Ha ha!To bych neudělala." Nevěřícně zvedl obočí. ,,No jasně! Když už si to všechno zaplatil, tak toho musím využít." Trochu se začal smát. Vešla jsem dovnitř a položila tašky na zem. ,,Kolik to stálo?" ,,Nic." Pronesla jsem s ledovým klidem. ,,Nic?" Znělo mu to trochu podezřele. ,,Jo." ,,A jak si toho dosáhla?" Na tváři se mi vytořil ten nejsladší úsměv. ,,No sám si to řekl-jsem nádherná!" Vykulil oči. ,,Není to vůči těm chudákům, co se jim líbíš trochu nefér?" ,,Ne… Vždyť já to zas tak často nedělám." Popravdě jsem zkusila s prodavačem lehce flirtovat, jelikož jsem si peníze nechala v chatě-ano jsem strašně inteligentní..

Ještě pár minut jsme tam tak postávali u dveří, až mi to už začalo být trapné. ,,A proč vůbec stojíme u dveří?" Vyrazila jsem dopředu a z ničeho nic mi podjely nohy. ,,Co to jééé.." Chytil mě. ,,Asi jsem použil o něco víc vody a to máslo jsem spíš rozetřel než odstranil. A díky tomu je to teď super kluzký!" Protočila jsem oči. Neuvěřitelný! ,,A proč si to třeba nevysušil?" ,,Nějak mi to došlo, až když jsem došel sem..tak nějak je tohle to jediné suché místo." Nenápadně jsem dusila smích. ,,No tak to si dobrej." ,,Viď!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

S kým jste prožili váš nejlepší den?

S rodinou. 14.3% (2)
S přáteli. 78.6% (11)
S partnerem/partnerkou. 7.1% (1)
Sami. 0% (0)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama