Becky Marka dokonale ošetřila podle Benedictova návodu. Vernon mezitím uklidnil tu postarší paní a já jsem jen tak přihlížela. Mark vždy po chvíli zařval bolestí a mě tělem projel takový úzkostný pocit. Přála jsem si, aby to bylo co nejrychleji za námi.
Dali jsme mu na tu ránu led, aby ho chladil a uložili do postele. Bylo jasné, že ta paní nás u sebe nenechá moc dlouho. Ani se nedivím. Večer jsem si tak nějak sbalila a připravila se na odchod, abych už se tím ráno nezdržovala.
V noci se Mark několikrát zbudil a vykřikoval ze spaní. Většinou to byli nějaké blbosti, ale párkrát jsem zaslechla i své jméno. Pak mě taky jednou praštil a vytřeštil oči. ,,Marku, co to děláš?" Rozespale jsem otevřela oči. ,,Mel? Kde to jsem?" Musela jsem mu to vysvětlit.. nejspíš to z nějakého důvodu vytěsnil z hlavy. ,,A ty si v pořádku?" ,,Jo, byl jsi tam jen ty." Oddechl si. ,,Tak to se mi ulevilo." ,,Proč?" Nechápala jsem. ,,Že jsi v pořádku." Hezky jsem ze sebe sundala jeho ruku a položila ho ji dost daleko. ,,Tak radši už spi."
Becky: Po tom, co se stalo Markovi, jsem byla docela rozhozená. Asi jsme ho neměla nechávat jít tam samotného, ale já mu ostatně chtěla jenom pomoct. ,,Zajímalo by mě, jestli to Mark našel." Prohodil najednou Vernon. ,,To mě taky, ale bojím se, co to bude. Proč by kolem toho Benedict jinak dělal takový tyátr.." Přitakal mi kývnutím hlavy. ,,Přesně tak! Jinak jsem uvažoval o té tvé snaze dát je dohromady." ,,Doufám, že mi to nehodláš zakázat." Zbystřila jsem smysly. ,,Ne, ale myslím si, že by bylo docela dobrý říct to Melise. Nemůžeme to před ní takhle tajit věčně a bude mnohem lepší, když bude vědět na čem je." S tím jsme nesouhlasila. ,,Já vím, že by nereagovala zrovna dobře. Slyšela jsem ten její proslov o vztazích a o tom, že je to zbytečná zátěž a riskování. Ona o nic takového nemá zájem. Samozřejmě, že bych jí to jinak taky řekla, ale s tímto přístupem? Nejsem si jistá, jestli by to byl ten nejlepší nápad." Vernon se najednou naprosto odtrhl od původního tématu. ,,Cože? Co si jako myslí o našem vztahu?" Asi jsme to neměla zmiňovat. ,,Ona tak trochu řekla, že je to sice fajn, ale najednou musíš nést zodpovědnost za dva životy a pak je dvojnásobná šance, že ti někdo ublíží. Naznačila, že v naší situaci je to špatný nápad vytvořit si s někým pouto." ,,Cože? To zavrhuje i přátelství?" Pokrčila jsme rameny. ,,Přátelství není tak silné jako láska…podle všeho." Naštvaně si odfrkl. ,,No nevím." Navrhla jsem, že si o tom promluvíme až ráno, kdy už snad budeme mít čistou mysl.
Melisa: Hned ráno jsme se všichni sešli u Markovi postele a čekali jsme, až vstane. Pěkně se nás lekl. ,,Uh, hej lidi, děje se něco?" Vytřeštil oči a snažil se zjistit, jestli jenom nespí. ,,Ne, nic se neděje! Jen jsme si řekli, že si nám včera z toho všeho spěchu ani nesdělil, jestli si tam tedy něco našel." Začal poplácávat po peřině, pak vyletěl z postele a prohazoval po místnosti své věci. ,,Tady!" Zvolal a nad hlavou držel přístroj, co měla Becky. ,,Ještě jsem to ani neměl šanci přeložit." Posadil se na postel, zatímco mi jsme stále zůstávali v těsném kruhu kolem něj. Poamlu stiskl tlačítko Přeložit a čekal.
Trvalo to několik minut..několik dlouhých minut. Je až k neuvěření, že nikdo za tu dobu ani nepromluvil a ani nespustil oči z displeje. Všimla jsem si, že Becky je značně nervózní a Vernonovi se hodně potí ruce. Já jsem spíš jen doufala, že nejde o nějakou zbytečnost, když už se chudák Mark zranil.
V poslední chvíli, když už pomalu začínal nabíhat text se Mark rozhodl, že si odsedne. ,,Hej? Co děláš?" Vyhrkla Becky. ,,Chci si to přečíst nejdříve sám." Posunul se ještě o kousek dál. Vernon Becky naznačil, že je to v pořádku Očividně mu moc nevadilo, že těch pár vteřin bude muset vydržet.
Srdce se mi z ničeho nic hrozně rozbušilo a hrdlo sevřelo. Sledovala jsem, jak Markovy oči rychle přejíždí řádky a čím dál tím víc se v nich objevuje zděšený výraz. Začala jsem se bát, co se tam asi píše a jestli se nejedná o něco opravdu zavádějícího, co by změnilo náš dosavadní pohled na svět.
Konečně dočetl. Vernon se jako první zeptal. ,,Tak co se tam píše?" Mark zvedl oči od textu a pohlédl na nás. ,,Já vlastně ani nevím, jestli vám to chci říct…"







