100 věcí, co nesnáším
18. dubna 2014 v 20:20 | WhitEvil | Just me, myself and IPři angličtině, když se mě učitelka zeptala, koho ze slavných osob nesnáším, prohlásila jsem, že není nikdo slavný, koho bych nenáviděla a že jsem vcelku mírumilovný člověk. Popravdě, když jsem se nad tímto více zamyslela, zjistila jsem, že to nebude tak úplně pravda. Poslední dobou mi totiž leze na nervy vážně hodně věcí…a o tom bude taky tento článek.
1. Nesnáším, lidi, co by před druhými lezli po kolenou, aby získali protekci.
2. Nesnáším, když někdo má více řečí o tom, co udělal, než je normální.
3. Nesnáším falešné úsměvy a přetvařování vůbec.
4. Nesnáším, když celou noc nemůžu spát ze strachu, že zaspím a jakmile mi zazvoní budík, chce se mi hrozně spát.
5. Nesnáším vytahování.
6. Nesnáším, když mě někdo do něčeho nutí. Ani to nezkoušejte, protože se vždycky šprajcnu a nejdu do toho.
7. Nesnáším, jak vám lidé v jednu chvíli říkají, že vás úplně nejvíc obdivují a mají rádi a v další chvíli by vám šli bez problému po krku.
8. Nesnáším lidi, co trpí utkvělou představou, že se všichni z nějakého důvodu musí řídit podle nich, ať se děje, co se děje.
9. Nesnáším, když je pro někoho důležitější to, jak vypadáte a ne to, jací jste doopravdy.
10. Nesnáším, prázdné pohledy kolemjdoucích. Buď se usmějte, jako že mi to slučí nebo se tvařte znechuceně, že vypadám hrozně, ale dívat se tak bez výrazu? Co si z toho mám vzít?
11. Nesnáším, když si na sebe někdo stěžuje-uvědomuji si pak i ty své a štve mě to!
12. Nesnáším pocit, když nestíhám.
13. Nesnáším, když se někdo naváží do mých zvířat. Máte něco proti mně? Fajn, ale moje zlatíčka z toho vynechejte!
14. Nesnáším, když mě někdo podceňuje. To se stává hlavně v tělocviku-ano, vím, že s míčem nejsme zrovna kamarádka, o skákání v mém případě nemůže být ani řeč a v běhání také zovna nevynikám, ale proboha snad nejsem až tak hrozná..nebo ano?
15. Nesnáším, když si někdo myslí, že umím vše. Já vím, že to tak trochu odporuje předchozímu bodu, ale třeba v matematice ke mně chodí ostatní pro rady a když to nevím, tak se hrozně diví, protože prostě není možné, abych JÁ něco nevěděla. Myslíte si, že mě nevadí, že to nevím? Myslíte si, že to nechci vědět a vysvětlit vám to? Ale já nevím všechno! Někdy se taky seknu, tak se nezblázněte!
16. Nesnáším násilí v pohádkách pro děti.
17. Nesnáším, jak mají stále ještě někteří lidé potřebu mi říkat, co jim na mě vadí. Nic proti upřímnosti, ale vy také nejste dokonalí!
18. Nesnáším protekci na místech, kde jde třeba o pracovní místo nebo důležité povýšení.
19. Nesnáším, když se brácha vzteká kvůli blbostem a nechce přestat.
20. Nesnáším nudné hodiny, o kterých se stejně nic nového nedozvíme, ale stejně nemůžeme odejít domů.
21. Nesnáším řady ve školní jídelně, které jsou tak dlouhé, že musíte stát venku, kde je zima a navíc vám ještě kručí v břiše.
22. Nesnáším, když mi někdo znechucuje něco, co mám ráda.
23. Nesnáším dlouhé jízdy autem.
24. Nesnáším, když se někdo snaží být vtipný za každou cenu.
25. Nesnáším bezohledné lidí, co jezdí jako šílenci a ohrožují své životy i životy ostatních.
26. Nesnáším kouření u lidí jakéhokoli věku-nemám ráda, když někdo ohrožuje své zdraví.
27. Nesnáším spisovné mluvení. Jak může proboha někdo mluvit spisovně ve 21. století mluvit spisovně? Nevím, proč, ale hrozně mi to leze na nervy.
28. Nesnáším hloupé přezdívky a pitomé narážky.
29. Nesnáším změny.
30. Nesnáším, lidi, co dokážou žít jen počítačovými hrami a ničím jiným.
31. Nesnáším, když si někdo brouká hrozně chytlavou písničku a mě pak hraje celý den v hlavě.
32. Nesnáším, když se někdo něco bojí zkusit a pak toho lituje.
33. Nesnáším reklamu ve filmech.
34. Nesnáším uklízení. Nevím, proč, ale z nějakého mě uklízení hrozně ubíjí a vážně to nesnáším..
35. Nesnáším, když na mě někdo bafne-jsem hrozně lekavá.
36. Nesnáším, kdyžmusím pracovat v týmu a nést zodpovědnost za činnost ostatních.
37. Nesnáším lidi, co podvádí. Nechci říkat, že bych snad v životě nepodváděla, ale vždycky jsem měla výčitky, bohužel se najdou tací, kteří to dělají pro potěšení a osobní uspokojení, což mi nepřijde zrovna dobré.
38. Nesnáším, když někdo nedokáže mluvit prakticky o ničem jiném, než sám o sobě.
39. Nesnáším, jak všichni pořád překrucují vše, co řeknu, do dvojsmyslu. Vážně mi vadí, že si pořád musím hlídat, co vypustím z pusy, aby to nevyznělo divně.
40. Nesnáším lidi, kteří jsou schopni s čistým svědomím říci/napsat někomu, že mu přejí, aby zemřel. Bože, to jako fakt? Nikdy bych nikomu nepřála smrt a to bez ohledu na to, jak vypadá, jestli je slavní, talentovaný nebo třeba černý…nikdo si nezaslouží smrt. Prostě žij a nech žít.
41. Nesnáším, když mi někdo pořád bere věci. To neumíte nic nového?
42. Nesnáším, že učit se znamená být šprt a neučit se znamená být lempl.
43. Nesnáším, když někdo všem řekne vaše tajemství.
44. Nesnáším nemoci.
45. Nesnáším jakákoli světla v noci u mě v pokoji, jelikož usnu jedině při absolutní tmě nebo, když svítí měsíc (zvláštní, že to mi nevadí).
46. Nesnáším, když mi někdo řekne, že se chovám jako malé dítě a měla bych dospět a den na to dělá sám to samé. Vážně inteligence..
47. Nesnáším lidi, kteří mají dvě tváře a neustále je mění.
48. Nesnáším, když někdo nepozná, že vážně není vhodná situace na vtipy a legraci.
49. Nesnáším vytí psů v noci. Netuším, proč, ale prostě mě to docela děsí a znervózňuje.
50. Nesnáším, když někdo něco slíbí a pak to nedodrží.
51. Nesnáším, jak se někdo snaží zaujmout a dělá ze sebe někoho úplně jiného. Jakmile pak toho člověka doopravdy poznáte, zjistíte, že je vlastně hrozně milý, pozorný a inteligentní a přesto ze sebe dělá blbce před ostatními. Mě osobně teda vždy zaujme více jejich pravá tvář-je podle mě lepší a mrzí mě, že jí nemůžou vidět i ostatní.
52. Nesnáším, když si někdo myslí, že vůbec nemyslím. (Ano velmi inteligentní věta).
53. Nesnáším ten pocit při piplání (cca10 minut) s nadpisem do dějepisu, když potom zjistím, že mi tam chybí ještě jedna látka předtím.
54. Nesnáším, když už skoro usínám a někdo mi napíše. Jako vážně? To jsem jediná, kdo se snaží v noci spát?
55. Nesnáším bezduché krváky bez fantazie. Nevyložte si to špatně-já mám ráda horory, ale horory s nějakým dějem, kde se pravdu něco odehraje a nejde tam jenom o krev, vnitřnosti a podobné věci.
56. Nesnáším, když mi někdo řekne, abych byla v klidu. Neumím se uklidnit na povel, je mi líto, ale jakmile jsem naštvaná, jsme prostě naštvaná a tečka!
57. Nesnáším slovo mami. To nemyslím, že až budu mít děti, nebudu chtít, aby mě tak oslovovaly, ale jelikož brácha řekne každých 20 vteřin tohle slovo, začíná mi to lézt krkem. Brácha se vzbudí a řekne-mami, pojď sem! Je se mnou doma a volá po mámě. Vážně nesnesitelné..
58. Nesnáším, když mě budík zbudí z toho nejlepšího. Zpravidla pokaždé, když se mi zdá hezký sen, můj budík se rozhodne mě zbudit. Nějaký další způsob zákonu schválnosti?
59. Nesnáším otevřené konce. Nevadí mi, když nějaký film neskončí rovnou třeba svatbou ale začátkem vztahu nebo se tam nechá skulinka na pokračování, ale pokud to někdo udělá tak, že nevíte, jak to dopadne a můžete jen hádat, to mi drásá nervy.
60. Nesnáším názor, že všechno se dá koupit a to včetně lásky, štěstí, porozumění a úcty.
61. Nesnáším bláznivé sny, kterým vůbec nerozumím, ale musím nad nimi stále přemýšlet a hledat nějaký skrytý význam.
62. Nesnáším, když mě někdo provokuje. Jsem výbušný člověk a vytočí mě všechno…a nejspíš proto to asi ostatní dělají..chytré, že.
63. Nesnáším být ve stresu. Já se stresuji prakticky pořád-kvůli testu, kvůli známce z toho testu, kvůli škole, kvůli klukům, kvůli blogu-že nestihnu všechny články atd. nechci se pořád stresovat i kvůli blbostem, ale nejde to-asi už to mám ve své povaze.
64. Nesnáším, když mě někdo nechá ve štychu. Je něco horšího? Zrovna ve chvíli, kdy někoho hrozně potřebujete a on se na vás vykašle.
65. Nesnáším zimu, kdy vám mrznou ruce i nohy a bez přestání se jen a jen klepete, protože vám je kosa.
66. Nesnáším, když se někdo nepřizná ke svým činům. Štve mě, že se stále vyskutují lidé, kteří něco udělají a nejsou připraveni přijmout za své činy zodpovědnost. Zvláště v případě, kdy ten člověk ještě chvíli předtím říká, že se přizná a vezme na sebe plnou zodpovědnost…no v takové situaci se ukáže pravý charakter lidí.
67. Nesnáším jít sama do cizího prostředí úplně sama. Cítím se tak nějak divně a rozhodně ne příjemně. Ano, vážně netuším, jak zvládnu střední školu.
68. Nesnáším, když vás někdo, s kým se znáte už dlouho, vymaže ze svého života. Vážně milá věc..
69. Nesnáším, když je mi mizerně a žádné léky mi nezabírají.
70. Nesnáším křeče v noze, když nemůžete ani chodit nebo prostě normálně sedět, protože to hrozně bolí.
71. Nesnáším, když se někdo neustále povyšuje nad ostatní a přitom k tomu nemají žádný důvod.
72. Nesnáším doktory. Já vím, že je to asi otřepaný, ale i tak.
73. Nesnáším, když někdo někoho jen tak odstrčí kvůli někomu, kdo vypadá líp.
74. Nesnáším jen pomyšlení na utrpení zvířat nebo slabších.
75. Nesnáším, že je operátor ten jediný, kdo mi volá nebo píše.
76. Nesnáším, když přijdu po dlouhé době do školy a hned píšu testy. To je vážně bezva, ani ne nestihnu rozkoukat a hned po mě chtějí něco psát.
77. Nesnáším mluvení o smrti. Asi pro všechny je to citlivé téma, tak proč to zatahovat do rozhovoru.
78. Nesnáším, když nestíhám. Ráno vstanu, chci si chvíli poležet a pak nestíhám. Po škole si chci pokecat s kamarády a pak nestíhám jít na autobus. Pořád něco nestíhám a vážně mě to štve.
79. Nesnáším haters. Vážně inteligentní část populace lidstva. Někoho urážet a neustále na něco nadávat je vážně velmi záslužná činnost a stojí za uznání…ne! Baví vás to hodně? Asi by se vám taky moc nelíbilo, kdyby vám někdo nadával a urážel vás nebo vaše idoly. Hatujete? Tak přestaňte, nikomu to nepomůže, všechny to vytáčí a všem to vadí. Každý má svých problémů dost, tak proč si dělat další a někomu otravovat život?
80. Nesnáším, když se mi chce spát, ale nejde mi usnout.
81. Nesnáším vstávání v šest hodin nebo dřív. Nikdy nemůžu vylézt z postele a musím se k tomu dlouho odhodlávat.
82. Nesnáším, když vypadne signál, když je film v té nejlepší a nejnapínavější části. To vážně naštve!
83. Nesnáším používání cizích slov, kterým nerozumím.
84. Nesnáším, když na mě někdo mluví jazykem, kterému nerozumím a já naprosto netuším, co mi říká.
85. Nesnáším kručení v břiše v čase oběda. Vážně skvělý pocit, když je o hodině výjimečně ticho a jediné, co je slyšet, je mé kručení v břiše.
86. Nesnáším, když mi teče krev z nosu.
87. Nesnáším staré a tvrdé rohlíky, co musím jíst ke snídani, když na nic jiného nenarazím. Ble.
88. Nesnáším, když v zimě kloužou silnice a vy pořád musíte dávat pozor, abyste si nenamleli a ani nemůžete dát ruce do kapsy, i když se hrozná zima, že byste je tam nejraději dali.
89. Nesnáším, když má oblíbená postava v seriálu nebo filmu zemře. Neberte mi mé favority!
90. Nesnáším nekonečné seriály, které už začínají být ohrané a akorát se zbytečně se protahují. Nepřijde vám to hloupé? To na to vydržel někdo koukat od začátku až do této chvíle? V tom případě mu tleskám, ale mě by to nebavilo.
91. Nesnáším, když se můj oblíbený pár v seriálu rozejde a ještě horší je, když je to kvůli úplné pitomosti.
92. Nesnáším déšť, sychravé a chladné počasí a prostě když je zataženo-mívám z toho depresi.
93. Nesnáším, když někdo odvolá něco, co slíbil.
94. Nesnáším být pod tlakem. Já fakt nemám ráda, když na mě někdo tlačí.
95. Nesnáším, když se musím rozhodovat nad důležitou věcí z ničeho nic a musí to být rychle.
96. Nesnáším přijít v polovině rozřešené věci a nevědět, o co jde.
97. Nesnáším, když mi někdo skáče do řeči. Ne, že by se mi také nepovedlo někomu skočit do řeči, ale mám tu slušnost, že třeba řeknu: ,,Ty první." Pokud ten druhý trvá na tom samém, tak až potom povídám, ale když prostě někdo nepřestane mluvit a je mu to jedno, to mě vytáčí.
98. Nesnáším rány do zubů nebo do hlavy-často se o něco praštím, ale do zubů či do hlavy mě to bolí nejvíc.
99. Nesnáším škytavku.
A na konec něco pozitivního-jsem opravdu ráda, že jsem zde nenapsala, že něco nesnáším na sobě. Řídím se teď pravidlem, že, když člověk nemá rád sám sebe, jak by ho mohli mít rádi ostatní? A také opravdu nesnáším lidi, co si neustále stěžují, co jim na sobě vadí-a to je také stá věc, co nesnáším;)
Teď vážně nechci vypadat jako někdo nenávistný nebo depresivní, ale tyto věci mě vážně štvou. A druhou stranu si nemyslete, že jsme jen tak z fleku napsala 100 věcí, co nesnáším. Trvalo mi to 3 a půl dne a možná si na pár věcí ještě vzpomenu, ale už to rozhodně nikam vypisovat nebudu. Jen bych třeba někdy, když bude nálada, třeba napsala 100 věcí, co miluji, ale pouze, pokud by byl zájem, takže se k tomu třeba můžete vyjádřit v komentářích nebo sem třeba později můžu dát i anketu, ještě uvidím.
Kdybyste ještě měli třeba náladu, tak můžete napsat, co nesnášíte vy, ale nechci vás do něčeho nutit, ne, že bych si o tom snad ráda nepřečetla;)
Anketa
Co je největší bolest?
Komentáře
Dobrej článek, v některých věcech by jsme se shodly. Určitě udělej 100 věcí, které miluješ ;)
A kdyby ti to nevadilo, taky bych napsala článek na tohle téma..
Shoduji se s tebou nejméně v polovině věcí.Nahlédla jsem do tvých pocitů a bylo to pro mne docela zajímavé.Jo a na spisovné psaní jsem moc zvyklá,no stará škola.
[4]: to víš, někdy mám takovou HAPPY náladu a někdy zase hrozně depresivní;D
mě to u psaní nevadí, ale u mluvení mi to přijde takové nepřirozené, když sama mluvím nespisovně.








Ahoj, omlouváme se, ale z důvodů počtů Affs jsme musely nějaké vymazat. Vybíraly jsme podle toho, jaké mají naše blogy společné témata a jak se o blogy staráte. Ještě jednou se omlouváme, a přejeme vám, aby jste nadále úspěšně pokračovali. :)