Hned po hodině jsem si šel s Jenn promluvit a hlavně jí říct, že mě to mrzí že to celé je moje chyba. Omluva se ale nekonala. ,,Ahoj, Jenn. Hale chtěl jsem se ti omluvit, za to, co…" ,,Camerone, tomu bys nevěřil! Já jsem se s nimi spřátelila! Už mě nebrali jako někoho, koho nesnáší, ale jako někoho, koho mají rádi! Jo, asi jsem ze sebe dělala blbce, ale teď to všechno skončí, chápeš? Konečně nebudu sama, dneska mi dokonce nikdo nevyrazil učení z ruky a ani i nikdo nepodrazil nohy. Teď to bude jen lepší." Lepší? Ah, neměl jsem to srdce jí to říci. ,,No, tak to je super." Usmál jsem se. ,,Díky." Objala mě. ,,Nemáš zač." Bohužel opravdu neměla zač děkovat.
V prvním světě jsem mezitím sledoval negativní následky svého chování Jenn byla stále unavená, usínala při hodině a pořád měnila nálady. To jí nebylo podobné. ,,Hale, je ti něco?" Zeptal jsem se jí. ,,Co je ti do toho?" Odsekla nepříčetným hlasem. Sotva jsem se z toho vzpamatoval, hned zase otočila. ,,Promiň, to jsem nechtěla, já jsem jen, víš…" Pak se předklonila a spadla na zem, kde spala. Za bouřlivého smíchu naší třídy jsem se jí pokusil zvednout a posadit do lavice.
Samozřejmě si toho hned učitel všiml a když nereagovala na buzení, došel okamžitě pro ředitelku, která zavolala záchranku. Samozřejmě Jenn v krvi nic nenajdou, ale i tak moc dobře vím, čím to bylo způsobeno. Nejspíš v jednom světě bude populární a v druhém světě bude trpět. T je mi teda spravedlnost.
A jak teď mám asi zařídit, aby si ve druhém světě nic nebrala, když jí to ublíží v tom prvním. Nemůžu na ní z ničeho nic vychrlit všechno o paralelních světech, myslela by si, že jsem blázen a to já vážně nechci, mám jí rád..teda jako kamarádku, to je jasné.
Hned, jak jsem se ocitl v druhém světě, šel jsem najít Jenn. ,,Tady jsi, hledala jsem tě. Dneska se koná další párty a hádej, koho pozvali!" Zhluboka jsem se nadechl. Teď byla ta chvíle, kdy jsem měla něco udělat, kdy jsem měla něco říct, něco, co by to napravilo, ale já? Já to zase pohnojit. ,,Tak to je skvělí! Jsem rád, že se těšíš, určitě to bude fajn." Idiot! Jsem naprostý idiot.
V prvním světě pustili Jenn domů. Řekli jí, že neví, jaká byla příčina jejího stavu, ale ať na sebe radši dává pozor. Jenn se hned vydala do školy. Bylo jí prý pořád zle, ale chtěla ukázat všem, že jí ani tohle neskolí, natož oni. Při představě, že jí tento stav ještě v horší podobě bude čekat ještě nejméně jednou, mi bylo hrozně. Snažil jsem se jí říci, že by měla jít domů a odpočívat aspoň pár dní, aby se jí to nezhoršilo, ale ona mě neposlechla.
Domluvil jsem se s ní, že jí odvedu domů a budu u ní, když má rodiče v práci…ale spíš to byla jen záminka, abych se přesvědčil, že se jí nic nestane. ,,Co ti řekli v nemocnici?" ,,No..v podstatě nic. Nevědí, co mi přesně je nebo, co to způsobilo. Jediné, co mi řekli s jistotou je, že si musím dávat pozor na svou životosprávu a dát jim vědět, když se mi něco podobného opět stane." Do háje. Musím jí zabránit, aby šla na nějakou další párty. Oni jí tam určitě zase něco dají a podle toho, jak je znám, bude to větší dávka. Jenže já je nedokážu zastavit! Nedokážu jim říci, aby toho nechali, jelikož to byl tak trochu můj nápad…tak trochu víc. Na mou obranu-chtěl jsem, aby byla také součástí party a aby jí taky brali..stejně jako mě. Ale asi to tak nemůže být.
V druhém světě jsem hned běžel za Jane. ,,Jane, jsme rád, že jsme tě zastihl." Vypadala překvapeně. ,,O co jde?" ,,Hale, ty…" moc jsem nevěděl, jak to začít. ,,nemůžeš na tu párty jít." Divila se, nedivím se jí. ,,Co? Proč ne?" ,,Víš sama nejlíp, že ti minule dali drogy." Usmála se, jako by snad drogy byly ohromná sranda a vůbec žádné riziko nehrozilo. ,,To sice ano, ale taky oba víme, že to na mě žádné účinky nemělo, všechno jsem to nahrála a koukni na mě-jsem jako rybička a jsem o něco víc oblíbenější." Kdyby tak mohla vědět, jaké následky to na ní má. ,,A ty vážně chceš takový typ přátel?" ,,Je to lepší než nic…než to, jak jsem na tom byla předtím. Nemyslíš?" V tom měla zatracenou pravdu. ,,Prostě mě poslechni, aspoň jednou, ano?" Zatvářila se skoro znechuceně. Co tak hrozného jsem řekl? ,,Já vím, o co ti jde. Přijde ti, že mě mají raději než tebe a nechceš, abych byla oblíbenější. Camerone, jsem ráda za tvoji radu, abych šla na tu párty, ale pokud jde o to, že na tu další nemám chodit, trhni si, jo." Odstrčila mě a odešla ven. Netuším, co teď budu dělat.








Wow super, jsem zvědavá,jak to nakonec dopadne.