S Beth jsem za čtrnáct dní o všem mluvila. Souhlasila se mnou, že to bylo brzo a rozhodně mi neradila pouštět se hned do dalších vztahů. Říkala, že by ale Mika ráda poznala. ,,Musíme se někdy sejít! S Maisonem bych taky docela ráda pokecala." ,,To je dobrý npad. Mohli bychom se všichni lépe poznat. Určitě s sejdeme." Byla jsem ráda, že jsem se s Beth zase viděla. Poslední dobou jsme se totiž vídaly málo. Škola a přátele udělali své a my na sebe neměly pomalu ani čas.
S Mikem jsem naopak spolu byli skoro pořád. S Heather jsme i párkrát zašli do kina, ale ona většinu času byla myšlenkami jinde. Už s námi aspoň více mluvila. Zrovna dneska jsme všichni tři měli jít na nějaké "tajné" místo, jak tvrdil Mike. Dalo se tedy předpokládat, že to tam zná každý.
Po škole jsme se sbalili a s taškami na zádech jsme se vydali k tomu místu. Bylo to vzdálené několik kilometrů ve staré části města, kam snad už ani nikdo nechodil. Kromě betonových základů tam nebylo nic. Mike nás ale odvedl na hezké místo. Bývalo to hřiště pro větší děti..zhruba v našem věku. Byly tam už takové ty atrakce, na kterých se dalo pořádně zařádit. Kolem dokola tam byly lavičky. ,,Sedneme si tu, ne?" Ukázal na tu nejčistší. ,,Ne. Já chci prozkoumat tohle!" Ukázala jsem na velký kolotoč. ,,Heather, jdeš taky?" Zavolal na ni Mike.
Na kolotoči jsme se roztáčeli, co nejvíce to šlo. Na houpačkách jsme zase zkoušeli různé triky a nakonec jsme se snažili vylézt na nejvyšší sloup, na jeho vrcholku visela vlajka..neúspěšně. Byla to vážně zábava a dokonce i Heather se po dlouhé době smála. Byl to skvělý nápad.
Když už začínala být zima a chýlilo se k večeru, Heather se s námi rozloučila a šla domů. Zůstali jsme tam s Mikem sami. Pošťuchovali jsme se a honili se kolem hřiště, jako by nám zase bylo pět. Byla to legrace a když jsme se unavili, sedli jsme si na lavičku. Na nebi už byly vidět prví hvězdy. Mike seděl a já mi ležela v klíně, abych lépe viděla na oblohu. Povídali jsme si. Bylo to takové nezávazné a oběma nám bylo dobře. ,,Meredith?" Naklonil se nade mě tak, že jsem se mi prostě musela koukat do očí. ,,Jo?" Nic neřekl..místo toho přitiskl své rty na ty mé. Nebránila jsem se. Bylo to hezký, líbilo se mi to. Začínala jsem zapomínat na to, co se stalo s Terencem a místo toho jsem myslela na to, co bude dál. S Mikem to bylo o dost jednodušší a v porovnání s Terencem jsem byla v tomhle vztahu více volná…ne že by snad za to Terence mohl. Jenom jsem se s Mikem nemusela před ostatními schovávat.
Dalšího dne jsme spolu mluvili. ,,Meredith, můžeš sem na chvíli?" Vzal si mě stranou. Jako by to snad Heather někomu mohla říct. ,,Hale to včera.." Moc jsem nevěděla, co říct. ,,Chtěl jsem se zeptat, jestli.." Musím uznat, že mluvení nám moc nešlo. ,,Jo, beru to tak, že jsme spolu." Konečně jsem řekla něco smysluplného. ,,Přesně to jsem chtěl slyšet." Dal mi pusu na čelo. ,,Ale nemůžeš to brát hned jako nějaký velký vztah, jo. Teprve začínáme." Ujišťovala jsem se, že to cítíme stejně. ,,Jo, to chápu, ale i tak si to můžeme užít." Vzal mě za ruku a šli jsme do třídy.
Po týdnu jsme se opět sešli s Beth. Hned mi hlásila, jak je s Maisonem spokojená. Už byl i u ní doma, kde se oficiálně setkal s jejími rodiči. "A jak na něj reagovali?" "No máma byla nadšená, táta trochu zaražený, jak o něm moc nevěděl. To víš, já mámě řeknu všechno, ale jemu moc ne." ,,Ale dobrý?" Usmála se. ,,Jo v pohodě. Byl docela sranda, táta dělal vtipy a Maison se smál, i když to moc vtipný nebylo. Byla jsem hrozně nadšená, že to tak dopadlo." ,,To je jasný, jsem ráda, že jsi tak v pohodě a že ti to s Maisonem tak klape." Věděla jsem, že si toho Beth dost prožila a byla jsem ráda, že už je konečně šťastná. ,,A co ty? Vidím na tobě, že se mi chceš se něčím svěřit." ,,To jo, ale můžem se napřed projít ke škole, zavzpomínat?" ,,Tak jo."
Procházeli jsme se kolem naší staré školy a povídaly o tom, jaké to bylo ještě nedávno. Je to jen chvíle a přitom se mi to zdá dávno. Tak rychle to uteklo. ,,Hale, dívej!" Beth z ničeho nic ukázala přes ulici. Otočila jsem se tím směrem. ,,Není to Terence?" Srdce se mi snad zastavilo. ,,Ským to je?" marně jsem se snažilo zjistit, s kým se to drží za ruce. ,,Jen doufám, že nepůjdou sem." Snažila jsem se tím směrem nedívat, ale moc mi to nešlo.
Ušli jsme jen pár metrů a Terence samozřejmě zamířil přím k nám. To se vážně musel předvést s tou svou novou holkou? No aspoň zjistím, kdo to je. Jakmile se přiblížili, uviděla jsem tu známou tvář. Kristin? To jako vážně? On si začne s holkou, která v hlavě má prázdno a jediné, co jí zajímá je alkohol? To mi dělá schválně. ,,Čau, Meredith, dlouho jsme se neviděli." Snažil se na mě usmívat a pak…jak jinak.. dal Kristin pusu..hodně dlouho pusu! ,,Taky tě ráda vidím." Já se pokusila neutéct. Hned jsme se zase rozloučili a já měla, co dělat, abych nevybuchla. ,,V pohodě?" Beth o mě měla strach..asi jsem nevypadala nejlíp. ,,Ne, to teda nejsem. Nerozešli jsme se s Terencem zrovna v dobrým, ale on i přesto dělá, jako bychom se měli bůhví jak rádi. Mimo to mi ještě musí ukázat svou novou holku, i když já mu Mika taky pod nos netahám!" ,,Takže vy spolu chodíte?" Beth byla příjemně překvapená. ,,Jo!" ,,To je to, co jsi mi chtěla říct?" Usmívala se a snažila se mě udržet na uzdě. Pomohla mi se uklidnit a já si s ní za chvíli už v poho povídala o mě a Mikovi a taky o tom, jaký to je zvláštní, že jen občas na ulici potkám lidi z naší třídy..tak dlouho jsem je neviděla.







