Když jsem napsala příběh Krvavá holubice, což bylo vlastně jednodílné něco, co jsem prostě zařadila do kategorie povídky, netušila jsem, že se to bude tak líbit nebo, že to snad vůbec někdo bude číst. Jsem za to moc ráda a tak doufám, že se vám bude líbit i tento krátký příběh, který je tomu předešlému dost podobný hlavně v délce textu a v tom, že jsme se do něj pokusila vložit nějaké to poselství..
Na obloze svítil měsíc. Jeho zář měnila okolní krajinu v tajemnou. Děvčátko pod jeho svitem tančilo. Nechalo si šimrat bosá chodidla trávou a točilo se dokola, aby mu sukénka vlála. Tančilo měsíci a hvězdám na počest. Tančilo a tančilo, dokud se neunavilo. Pak se posadilo na zem a sledovalo s napětím noční oblohu.
Dlouho se nic nedělo, až začalo být smutné, ale pak na obloze spatřilo hvězdu. Nebyla zdaleka tou nejjasnější nebo největší na obloze, ale byla tou, na kterou děvčátko čekalo. Hvězda, která padala. Děvčátko věřilo, že jí dokáže splnit přání. Pořádně se na ní zadívalo, stisklo oči a pak vyslovilo přání. Vědělo moc dobře, co si přát.
Zvedl se vítr. Přestal až, když děvčátko otevřelo oči. U děvčátka stála paní. Podala mu ruku. ,,Copak tu děláš? Pojď domů." Děvčátko se usmálo, chytilo se paní za ruku a poslušně odcházelo. S úsměvem a slzami štěstí v očích pak vzhlédlo k nebi a zašeptalo do větru. ,,Děkuju."
Máš pocit, že tvůj život za nic nestojí a přeješ si ho lepší? Nemůžeš si na to pořád jen stěžovat, život není lehký a nikdy nebude a jedna jediná hvězda ti ho nijak nezmění, proč? Protože to někdo potřeboval více. Ne všichni můžou mít to, co ty, tak si toho važ. a pamatuj, že kdyby byl život snadný, může ho žít každý pitomec (tuto větu si opakuji, když mám depku já).
Tak doufám, že se vám tento pokus o příběh aspoň trochu líbil. Zase jsem se pokusila napsat něco hezkého anevím nevím, jestli se mi to tak úplně zdařilo. Každopádně, snad jste čtení tohoto článku přežili ve zdraví a napíšete mi nějaký ten komentář, abych věděla, jaký z toho máte pocit;)








Z tohohle a z Krvavý holubice mam takový depresivní pocit, ale myslim to v dobrym.. Tyhle příběhy jsou super, jsou krátký, moc hezký a k zamyšlení. Určitě udělej další :)