close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Chodská bůta a Extra Band revival

20. května 2014 v 20:26 | WhitEvil |  mé pocity a zájmy
Tak jsme tento víkend celý trávili u babičky. V sobotu jsme měli v plánu jít na Chodskou bůtu, která se pořádá každý rok. Je to prostě pochod, kde při cestě sbíráte razítka. Na konci je pak sladkou odměnou cíl-lomeček, kde můžete posedět a zakoupit si i nějaké to občerstvení.
Tento rok bohužel nebylo zrovna příznivé počasí. Minulý rok to prý také nebylo nejlepší, ale to jsme se pochodu neúčastnili, jelikož se zrovna v tu dobu u nás pořádali Májové slavnosti, na kterých jsme nemohli chybět.
Děda se jako každý rok staral o občerstvení a pomáhal s lavičkami a stoly na stanovištích. My ho ale hlavně viděli stále někam jezdit a to buď rozvážet ostatní na stanoviště, kde obsluhovali, nebo rozvážet jídlo, které bylo stejně ve chvíli zase pryč.
Nejvíce mě překvapilo, že táta prohlásil, že se mu na pochod vůbec nechce jít a že by šel rovnou zkratkou do lomečku. Nakonec jsme ho…no spíše jen já..přemluvili na tu nejkratší trasu. Trasy mají mít délky: 8, 15 a 20km pro pěší a 40km pak pro cyklisty. Ale nám vždycky i tak nejkratší trasa přijde hrozně dlouhá, tak jsme se dědy ptali, jestli to nemá náhodou více kilometrů a zjistili jsme, že z osmi je jich ve finále 12. Takže se nemůžete divit, že se tátovi nechtělo jít.
Chodská bůta-na velké botě je vidět i nálepka, kterou máme doma, ale nechtělo se mi ji fotit.
Vrcholem všeho bylo, že jsme se u babičky před cestou najedli a já, jelikož mi opravdu moc chutnalo, jsem se přejedla. Na začátku cesty mi to ani nevadilo, ale na prvním stanovišti mi začalo být opravdu zle. Táta mi koupil pití, ale já ho do sebe nemohla vůbec dostat. Chvílemi jsme usrkávala, ale to bylo asi tak vše. Bylo mi hůř a hůř.
Po několika dalších kilometrech jsem už čekala, že ze mě oběd půjde ven. Šli jsme zrovna lesem a já si i povolila kalhoty, ale nic nepomáhalo..a jako třešnička na dortu nás čekala klikatá cesta do kopce. Museli jsme se pořád zastavovat, aby se mi mohlo udělat líp ale to se mi udělalo až v hospůdce, kde jsem si dala…kouzelný bonbón, protože alkohol přeci nepiju;)
Zbytek cesty už byl fajn, udělala jsem sice jen pár fotek, ale tomu se vzhledem k mému stavu nemůžete divit. A nakonec to bylo fajn.


Při cestě do lomečku-pardon, že je to focené tak blbě, ale fotila jsme to jen tak v rychlosti a moc jsme se s tím nepatlala.
Domů nás děda vezl dodávkou-mě tátu a ještě jednoho pána vezl v nákladním prostoru, což bylo docela strašidelné, když tam bylo hrozná tma, malý prostor a auto při jízdě drncalo…ale přežili jsme.
Ještě, než jsme stihli dojít k babičce, táta objevil plakát, kde se psalo, že bude hrát Extra Band v Klatovech. To víte, že ani mě ani mámě se tam nechtělo, ale po přemlouvání, že tam třeba budou nějací kluci jsme souhlasila.

Koncert se nakonec konal v KD v Točníku, kvůli špatnému počasí. Mysleli jsme si, že, když přijdeme chvíli před začátkem budeme tam mezi prvními, ale kde pak. Místo na sezení už nebylo volné a na plac se nám tancovat také zrovna dvakrát nechtělo. A kluci? Žádní.
Ze začátku jsem neměla moc chuť tancovat. Po odehrání předkapely už jsem nějaké ty kluky objevila. To mě samozřejmě přimělo zůstat co nejdéle to bude možné a táta už se nemohl dočkat jeho oblíbené kapely, na které, cituji, byl už 80krát.
Při jejich první písničce mi došlo, že to je ta kapela, co si táta vždycky pouštěl, když mě někam vezl autem. Vím, že si zpíval jejich písničky a tak se mi také vryly do paměti. Po první přestávce už jsme se od pohupování přesunuli k pořádnému tančení a také blíže k pódiu.
Jako první hráli ploužák, takže jsme dala na chvíli našim pokoj a nenápadně se odklidila k jednomu z již zmíněným kluků. Ten pocit, když se odhodláváte k navázání kontaktu a pak vám to někdo překazí. A kdo? Přišel další z těch kluků a stoupnul si mezi nás. Všechny ty pohledy, to pokukování a úsměvy byly rázem pryč.
Potom už hráli zase pořádné pecky, tak jsme se vrátili na parket. Celou dobu jsem tancovala vedle nich, ale byla jsem prostě moc velký srab na to, abych něco řekla..zase jen ty pohledy. Nejradši bych si nafackovala.
Nicméně pak to všechno hrozně rychle uteklo a my v půl jedné jeli k babičce a pak šupky do postele.


Pozitivní pocity: Pochod se vážně povedl, i když mi bylo zle, užila jsem si ho. Podle dědy se pochodu účastnilo kolem 600 lidí, což je podle mě úžasné vzhledem k podmínkám.
Bráchu hlídala babička a já si od něj odpočinula.

Na Extra Bandu jsem si po dlouhé době pořádně zatancovala a pořádně rozhýbala svoje tělo. Dokonce jsem i zpívala pár textů, co jsme bezpečně znala…u těch, co jsme neznala, jsme se aspoň tvářila, že zpívám;)

Negativní pocity: Na pochod nevyšlo zrovna nejlepší počasí a byla nám chvíli zima, pak jsme se zpotili a pak zase zima, takže akorát příznivé pro to, abychom něco chytili.
V lomečku byla zima a mi se tam moc dlouho nezdržovali, přesto by to tam bylo moc pěkné.

V KD v Točníku byl nedýchatelný vzduch a hrozně zakouřeno. O každé přestávce jsme se šli nadýchat čerstvého vzduchu ven, abychom to tam vůbec vydrželi. Mě jako nekuřákovi to vadilo vážně hodně.

Hudba se mi zdála někdy až příliš hlasitá. Stáli jsme docela daleko od pódia, ale i tak nám zalehaly uši a máma na ně neslyšela dokonce ještě druhý den.


To bude asi vše, tak snad se vám tento článek hezky četl a zanecháte komentář třeba o tom, jestli byste měli zájem o těch pár fotek, co jsem pořídila během pochodu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Co patří k prázdninám podle vás?

moře. 18.5% (5)
hory. 3.7% (1)
nuda. 7.4% (2)
pouť. 7.4% (2)
volnost. 63% (17)

Komentáře

1 lovatics-world lovatics-world | Web | 22. května 2014 v 15:58 | Reagovat

Super článek.. Fotky určitě přidej ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama