Přišla jsem domů, kde už na mě čekala babička. O Mikovi toho moc nevěděla, takže po mě hned chtěla všechno slyšet, než dorazí.
Musela jsem jí toho hodně vyprávět. ,,Hale, nechtěla bys třeba upéct nějakou buchtu nebo koláč?" Navrhla najednou. To ještě nevěděla, že já pekla jen párkrát v životě. Aby toho nebylo málo, babička mi připravila těžký recept. Nejdříve se měli opéct jablka a po té z nich vyndat jádra a nakonec je přidat do těsta.
Babička se postarala o těsto zatím, co já jsem dala vařit jablka. Mezitím přišel Mike. Zrovna jsem se chystala vyjmout z jablek jadérka, babička se nabídla, že to udělá. Rychle jsem Mikovi řekla, co se děje v kuchyni. ,,Vlastně bych tě rád viděl vařit." Zasmál se. ,,To nechtěl." Varovala jsem ho, ale on byl neodbytný. ,,No tak, bude to fajn, jen pojď." Vzal mě za ruku a doslova dotlačil zpět do kuchyně.
,,Tak jsme tady." Prohlásila jsem při příchodu dovnitř. Babička se hned ujala slova a šla si popovídat s Mikem. A já se snažila rozmačkat ta jablka. Nešlo to. Vzala jsem vařečku a začala do nich vší silou mlátit. Po dlouhé době se to konečně povedlo. Přidala jsem jablka do těsta, dala to do trouby a akorát na čas se probudil brácha. Řekla jsme babičce, že půjdeme ven a rychle odtáhla Mika pryč.
Jakmile jsme vyšli ven, Mike se začal hrozně smát. ,,Co to bylo?" Neskutečně se řechtal. ,,No řikala jsem ti to." Nepřestával se smát. ,,Ne, já jen…to byla vážně sranda." ,,Hale, nebuď hnusnej…nebo ti něco uvařim." ,,Jo." Horlivě přikyvoval a z očí mu od smíchu tekly slzy. ,,Tak už pojď."
,,Hale, to už jako nadešel čas, kdy se představíme našim rodinám?" Zeptal se nečekaně Mike. ,,Ne, to ne, ale babička zrovna hlídala bráchu, takže.." ,,Já jen..no chtěl jsem vědět, jestli tohle bereš vážně." Usmála jsem se. Bylo zajímavé sledovat ho, jak je naměkko. ,,Samozřejmě, že myslím, jen nevím, jestli tě chci vystrašit setkáním s našima. Copak ty mě chceš představit rodičům?" Mike zabořil svůj pohled do země až se mě zmocnil pocit, že tohle jsem vážně říkat neměla. ,,Vlastně tě naši chtěli pozvat někdy na večeři." Cítila jsem na sobě, jako blednu. ,,Takže…" ,,Jestli nechceš, nemusíš. Jen jsem ti to chtěl říci." Postavila jsme se proti němu a dívala se mu zpříma do očí. ,,Samozřejmě, že chci. Jen je to teď hrozně narychlo, chápeš. Za týden jsou prázdniny a my pak odjíždíme na dovolenou, pak jste pryč vy..tak kdy by se t uskutečnilo?" Pokrčil rameny. ,,Potom, někdy. Nemusí to být nutně teď, jasný." Přikývla jsem. Tohle mě vážně dost překvapilo.
První polovina prázdnin utekla jako voda. Naše rodinná dovolená nakonec nebyla tak hrozná a týden bez Mika jsem také přežila, protože jsme se viděli s Beth. Bohužel druhá polovina prázdnin se hrozně vlekla a to hlavně ta část, kdy jsem měla jít k Mikovým rodičům.
Mike pro mě přijel autobusem. ,,Musím tě jen krátce informovat. Naši si myslí, že jsme vystřídal spoustu holek a rozhodně jim nebude vadit to připomínat, tak tě jen chci upozornit, aby sis to nebrala k srdci. Vždyť já chodil jen s Lucy, Jassie, Amber, Rose, Julliet, Annou, Donou, Sárou a Beatrice. Tak co je na tom?" Udiveně Jsme zamrkala. Z těch jmen mi úplně přecházel zrak. ,,Ale, jen se netvař překvapeně! Schválně, s kolik kluky si chodila ty?" No to snad ne. Rychle jsem si v duchu projela těch PÁR kluků. ,,S pěti, se kterými jsem za dobře a jedním, na kterého se snažím zapomenout." Chápavě přikyvoval. ,,Jo, těch jsme taky pár měl." ,,Už radši nic neříkej, jo?" Poradila jsem mu, jelikož si koledoval o pár facek.
Přijeli jsme k jejich domu. Nebyl nijak zvlášť velký, ale bylo vidět, že je zvláště operovávaný. Všude byly květiny a okna nablýskaná. ,,Tak a jsme tu. Ještě se zhluboka nadechni a jdeme na to." Povzbuzoval mě Mike. Otevřel dveře. A vstoupili jsme dovnitř.
Odevšad se linula příjemná vůně nějakého jídla. ,,Mami, tati, jsme tu!" Zavolal Mike. Zaslechla jsem kroky po schodech. Jeho otec byl hubený, měl tmavohnědé vlasy a oříškové oči. ,,Dobrý den." Rychle jsem pozdravila, abych nevypadala nezdvořile. ,,Já jsem Paul a ty?" Podával mi hned ruku. ,,Jmenuji se Meredith." Potřásli jsme si rukou, ale bylo vidět, že to ze strany obou byla pouze formalita.
V kuchyni už bylo navařeno. Dáma u plotny měla dlouhou černou sukni a bílou košili. Měla světlé plavé vlasy a nazelenalé oči. ,,Zdravím." Prudce se otočila. ,,Ah, vy už jste tady." Za námi přišel i Paul. ,,Daisy, hádej, co, Meredith..od M." ,,No M tu ještě nebylo!" Očividně narážka na Mikovi bývalé. ,,A je to tu." Šeptl mi Mike do ucha. Zatím mi to ale nevadilo.
,,Tak se posadíme." Seděli jsme u dřevěného kulatého stolu. K jídlu jsme měli krůtí maso, opečené brambory a zeleninový salát.








Pěkní :O