,,Jen jsem ti chtěl říct," ,,No?" Snažila jsem se ho popohnat, jelikož mi vážně vadilo, že na mě prší. ,,že jsem se celou dobu snažil. Snažil jsem se o tebe Mel, dělal jsem všechno pro to, abych na tebe zapůsobil, abych byl pro tebe dost dobrý..chtěl jsem ze sebe udělat někoho, kdo by se ti zamlouval, koho bys dokázala milovat..ale víš co? Já už se přestávám snažit!" Ta jeho slova mi přímo rvala srdce z těla. Bylo v nich tolik emocí..tolik hněvu. Bylo mi to líto. Nejspíš ho to hodně bolelo. Já jsem se mu ale nemohla jen tak vrhnout do náručí, vždyť je to nebezpečné..všechno by to akorát zkomplikovalo. ,,Vážně, radši budu nadosmrti sám, než si stále něco namlouvat, než si říkat, že stále existuje nějaká naděje. Už končím a kašlu na tebe."
Chystal se odejít, ale něco ve mně ho nechtělo nechat jít. ,,Marku, počkej!" Křikla jsem na něj. ,,Co je?" Prudce se otočil. Rozeběhla jsme se k němu. Přestala jsem nad vším přemýšlet. Vzala jsem jeho obličej do dlaní, odhrnula mu vlasy z čela a přitiskla svoje rty na ty jeho. Chvíli před tím než to nabralo vášeň se ode mě odtáhl a rychle pronesl. ,,Beru to zpátky." Pak pokračoval v našem polibku.
Becky: ,,Kde jsou ti dva?" Ptal se Vernon, když jsme už dávno vybalovali a oni ještě nešli. ,,Nevím." Vykoukla jsme z okna, jestli je něco venku nezdrželo. ,,No to mě podrž!" Nemohla jsem uvěřit svým očím. Vernon byl vmžiku u mě, aby mu něco náhodou neuteklo.
Skrz zamlžené okno jsme sledovali Marka s Melisou, jak se líbají. Hned první věc, co mě napadlo, bylo: ,,Bože, mi to dokázali! My je dali dohromady!" Měla jsem chuť skákat radostí do vzduchu. ,,Oni jsou spolu, chápeš to? Spolu! To je paráda!" Vrhla jsem se Vernonovi kolem krku. ,,Já jsem tak nadšená!" ,,No to vidím." Chudák Vernon, byl trochu zmatený. ,,Měli bychom to oslavit!" Napadlo mě. Škoda, že jsme s sebou neměli nějaké šampaňské nebo aspoň víno. ,,No a já vím přesně, jak." Řekl a shodil nás oba na postel. Šibalsky se usmál a pak už se to všechno děla tak nějak samo..
Ráno jsme se vzbudila v posteli vedle Vernona. ,,Co se tu včera dělo?" Mnula jsem si hlavu. ,,Spousta věcí.." Usmál se a prohrábl mi vlasy. ,,Spousta nádherných věcí." Nemohla jsem se odtrhnout od jeho nádherných očí. ,,Asi bychom měli vstávat." Pomalu jsem se zvedala z postele. ,,Nebo bychom mohli zůstat ležet." Pomalu mě položil na sebe. Dívala jsem se na strop. Srdce mi bilo hrozně rychle. ,,Vernone?" ,,Hm?" Bála jsem se ta slova vypustit z pusy. ,,Miluji tě." Cítila jsem, jak se pokusil zvednout. Posadil se, ale já stále zůstala opřená o jeho hruď. Naklonil se mi přes rameno a šeptl: ,,Já tebe taky."
V posteli jsme leželi až do oběda. Pak jsme dostali hlad, vylezli jsme z pokoje a potkali jsme Marka. ,,No ahoj, jaká byla noc?" Spustil na něj Vernon. ,,Fajn." Řekl, ale jeho výraz nám řekl mnohem víc. ,,A kde je Melisa?" Rozhlédla jsme se, ale nikde jsme ji neviděla. ,,Jen se převléká, jdete dolů do restaurace?" Kývla jsem. ,,Tak nám držte místa." ,,Jasně." Vyrazili jsme napřed.
Sotva jsme došli za roh Vernon na mě vybalil větu, co mě málem dostala do kolen. ,,Myslíš, že si to rozdali?" Vytřeštila jsem na něj oči. O tom jsem teda vážně ani neuvažovala. ,,Co?" ,,Já si myslím, že určitě. No není to vzrušující?" Co bylo na představě, že si to naši dva přátelé rozdávají vzrušující? ,,Já nevím.." ,,Víš, myslel jsme, že to bude divný, když budeme mít v partě hned dva páry, ale je to skvělý! Nemusíme uhybat pohledy, když si budeme chtít něco říci, ale bylo by to vůči nim neohleduplné, když spolu nic nemají..ale teď? Teď dělají to samé, co děláme my! Můžeme klidně načít spoustu nových témat, odteď už nikdy nebude u stolu takové to trapné ticho, no dokážeš si to představit?" Vernon na mě chrlil všechny ty informace tak rychle, že jsme se z nich sotva stačila vzpamatovat. ,,Tak pojď, lásko." Vzal mě za ruku. ,,Ha, už ti můžu říkat lásko! Mělas pravdu, tohle bude úžasný!" Právě jsem začala pochybovat, že to bude tak dobré. Na Vernona však právě dolehlo to nadšení.
Melisa: celou noc jsem nespala. Ležela jsem vedle Marka a zírala do stropu. Vrtalo mi to celé hlavou. Já a Mark? Je to vůbec správné? Neohrozí nás to? Ano, celou dobu jsem mohla sledovat Becky s Vernonem a nic se jim nestalo, ale zatím všichni, které jsem milovala, skončili mrtví. Je správné to riskovat? Nevystavuji nás oba jen riziku? Všechno mi to letělo hlavou. Napadlo mě, jestli to mohu ještě nějak změnit...







