13. srpna 2014 v 14:00 | WhitEvil
|
Vždycky, když jedeme autem, pozoruji z okýnka svět kolem. Všímám si, jak se všechno za tu dobu změnilo.. Nutí mě to zamyslet nad tím, co všechno odvál čas.
Z nedotčené krajiny se stala města, abychom měli kde žít. Staré cesty se změnili v nové silnice, abychom mohli pohodlně jezdit. Na divokých loukách vyrostly stožáry elektrického vedení, aby uspokojily naše potřeby. A kdysi volná zvířata byla zahnána do ústraní.
I lidé se změnili. Dříve jsme žili na strategických místech, které je chránili před útoky vojsk. Zdržovali jsme se v blízkosti potravy a nejvíce ze všeho záleželo na úrodné půdě. Tvrdě jsme pracovali, abychom se uživili. Drželi jsme spolu a nezabíjeli se jen tak pro nic za nic.
Děti nepotřebovaly k zabavení nic než písek a bláto, stačilo jim hezké počasí a byly celý den venku. Pobíhali kolem a nějaká odřenina jim vrásky nedělala. Největší zábavou byl (aspoň z mých zkušeností) oheň. Házely se do něj různé klacky, papírky a prostě pomalu vše, co vám shoří. Spát chodily vyčerpané ze všech denních aktivit a usínaly vysílením. Každý den měly nové a nové neopakovatelné zážitky, získávaly spoustu zkušeností a naučili se, co je pro ně nebezpečné a co je bude bavit a nijak jim neublíží.
Dnes? Dnes už jsme zvyklí bydlet si, kde jen chceme. Pro jídlo si zajedeme do supermarketu a leckdy koupíme raději nekvalitní potraviny, než abychom se namáhali je sami vypěstovat. Do práce se vozíme autem, jen málokdo jezdí autobusem. Pracujeme, abychom měli co nejvíce krásných věcí, ne abychom přežili. S ostatními lidmi se snažíme spíše soutěžit a předháníme se v tom, kdo má větší dům, dražší auto a luxusnější oblečení. Vraždí se i pro zábavu, nikdy nevíte, kdo vás může zradit pro maličkost.
Děti jsou dnes také jiné. Jsou mnohem rozmazlenější a chtějí všelijakou blbost, protože rodiče jim od malička kupovaly drahé dárky, aby ukázaly, že na to mají a mohou si to dovolit. Do jejich světa pronikla i elektronika a moderní svět. Dejte dítěti do ruky tablet a ven už ho nedostanete. Stačí jim ty nejnovější aplikace a hry, více je už nezajímá. Po hřišti se jim nestýská a nejradši by si už pořídily i svůj profil na facebooku, aby si s kamarády mohli psát a nemusely už vůbec vycházet ven, jako když chodili někoho navštívit.
Život se celkově změnil. Jsou už jiné poměry, žádná úcta a všeobecně se povaha lidí dost zhoršila. Dříve jsme neposuzovali lidi podle místa, kde bydlí, kolik mají peněž nebo jak staří jsou. Dneska se to bere jinak, k ostatním jsme arogantní, vidíme jen příjmy a chceme být ti nejlepší za každou cenu.
Netuším, jak se tohle mohlo stát. zajímalo by mě, co to odstartovalo a jak moc nás okolní svět ovlivnit. Naskýtá se jen jedna otázka. Dokážeme to zastavit včas nebo dovolíme, aby nás okolní svět dočista změnil?
Dnešní článek můžete brát jako lehce depresivní možná se špatným pohledem na svět, ale je to můj názor. Zajímalo by mě, jak to vidíte vy a co se podle vás postupem času ještě hodně změnilo.
Souhlasim s tebou, taky mě to štve.. My se dřív zabavili tím, že jsme pouštěli draka, on se nám zamotal do stromu a celý den jsme ho sundavali domu.. Dnešní děti snad ani neví, co to pouštění draka je.. Dřív jsme chodili na různé dětské dny, do parku na různé takové akce, ale dneska když už děti někam vyjdou, jdou na nejbližší lavičku, kam si sednou a hrajou něco na mobilu.. Jsem ráda, že jsme vyrostli v roce 1998 - ... a známe to, co známe, hřiště, dřevěné hračky atd. a né kompy, tablety.. Taky jsem ráda, že brácha, kterýmu je 9 si občas taky hraje s autíčkama, vojáčkama a že se sebere s kámošema a jdou jen tak jezdit na kole nebo jedou na hřiště, kde si hrají na vojáky, policajty atd.. Myslim, že neni potřeba takových luxusních hraček.. 2 letý bratranec si nejvíc vyhraje venku na písku, s kýblem vody, s hrncema, vařečkama a pokličkama, s dřevěnýma kostkama a s obyčejným míčem..