close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Je smrt braná jako samozřejmost?

17. srpna 2014 v 12:57 | WhitEvil |  moje názory
Asi vám tento článek přijde hodně pesimistický a depresivní, ale chtěla bych vás poprosit, abyste hned neodsoudili můj názor, přečetli si mé argumenty a až později se vyjádřili v komentářích. Děkuji.

Když se na to podívám z pohledu normálního (tím je myšleno duševně zdravého a citově zralého) jedince, přijde mi, že smrt je vnímaná jako obrovská tragédie, což skutečně je. Smrt někoho z rodiny nebo vůbec někoho blízkého je příšerná věc. Je vám to líto, slzy tečou proudem a vás čeká několik dalších dní plných bolesti, kdy se s tím budete muset postupně stejně vyrovnat.
Podívám-li se na toto téma z pohledu jedinců časem opracovaných a vyššího věku, bere se to jako samozřejmost. Všechny nás to jednou čeká, někoho dříve, někoho později. Život tak prostě končí, nikdo to nezmění.. Ale to mi přijde jako docela špatný přístup. Někdy se lidé natolik smíří se smrtí, že mají pocit, že už nepotřebují dál žít a plýtvat časem ostatních, když stejně jednoho dne skončí pod zemí.


Samozřejmě, že to má i jiný vliv a to, že se někteří snaží svůj život na stará kolena co nejvíce užít, ale buďme upřímní, kolik lidí má tu možnost? V takovém úctyhodném věku už máte minimálně děti a pravděpodobně i vnoučata. Děti mají spoustu starostí a často se s tím chodí svěřovat rodičům. Také je potřeba jejich pomoci, když se potomci chystají na dovolenou a jejich dům nebo byt zůstává prázdný. Je mi líto, ale ty květiny se sami nezalijí, zvířata nevylezou ze svých příbytků a neopatří si jídlo a všechen ten nepořádek (a že já vím, že se nepořádek dá najít všude a to i v případě, že týden předtím gruntujete jako mourovatí, nikdy to nebude ono) a spousta dalších věcí je na práci. Pak tu máme i hlídání vnoučat a milion (trochu nadsázka, ale no tak) dalších věcí. Takže mají potom ti lidé čas, aby se sami prostě sbalili a šli si co já vím skočit padákem nebo prostě si uskutečnit svůj bláznivý sen… Podle mě jim toho času moc nezbývá.
Pak je tu ještě jeden pohled a to pohled dnešní mládeže. Všimněte si, že v pohádkách a vůbec spoustě filmů je pohlíženo na smrt jako na dobrou věc, pokud jde o záporného hrdinu. To je to samé zabíjení, spalování, topení, pohřbívání zaživa (fajn zase nadsázka, ale je pravda, že je to dětem opravdu přístupno) atd. A mě opravdu přijde, že to děti (i nás) dosti ovlivňuje. Jakmile vidíme záporáka, přejeme mu smrt, zato hlavnímu kladnému hrdinovi přejeme slávu a spokojený život. Copak na to ti lidé/mimozemšťané/zvířata/cokoli, co je považované za zápornou postavu, nemají právo? Ano, provedli hodně špatných věcí, ale co je takhle někam zavřít nebo jim odebrat jejich zbraně (většinou je to kouzelná moc, ale záporáci si vystačí si s normálními zbraněmi)? Proč musíme všechno, co nám nevoní, zabíjet? Přijde mi to jako špatný příklad dětem. Mohou se tím v budoucnu řídit. Třeba, když někdo někoho uhodí, šup a podřízneme mu krk. Nebo někdo někomu vyfoukne místo v autobuse..nebo kdekoliv jinde, pryč s ním! Copak to je odkaz, který chceme předat budoucím generacím? Já o tom dost pochybuji.
Ovlivňují nás i seriály a tím myslím i ty animované pro děti, které jsou často velmi napínavé a smrt tam nechybí a ne že ne. Podle mě si každý postupem času najde svou oblíbenou postavu, nějak se s ní ztotožní nebo mu někoho připomíná popřípadě je jeho vzorem. Na té postavě potom ten jedinec lpí víc než na ostatní a nedej bože, aby jí někdo ublížil! To bychom ho také hned zabíjeli, že? A co pak, když naše oblíbená postava zemře? Pomstít smrt! Ovšem v případě, že zemře nějaká jiná postava, tak nám to zas až tolik nepřijde. Ano, občas se i ta slza uroní, když nám tu smrt nekonečně protahují a párají se s tím pomalu polovinu série. Jenže to není takové jako, kdyby zemřel náš oblíbenec, s touto smrtí se smíříme snadno a často i hned.
Všechno to má na nás určitý vliv. Někoho je nám prostě jen líto, něčí smrt se nás opravdu dotkne a něčí smrt je schopná nás položit a nechá nás sáhnout si na samotné dno. Ovlivňuje nás náš vztah k té osobě a tragičnost její smrti. Občas se nad smrtí jen mávne rukou a mě to hrozně mrzí. Přijde mi hrozné, že lidé na to tak pohlížejí a je jim jedno, že dotyčný měl někoho, komu na něm záleží a on bude trpět…jdeme prostě dál. A možná právě to je také důvod, proč je dnešní generace tak moc agresivní a násilnická.


Doufám, že se vám článek líbil a zamyslíte se nad tím, jak se smrt vnímaná. Budu ráda za komentáře s vašimi názory a samozřejmě i za vaši příští návštěvu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Markeet Markeet | Web | 17. srpna 2014 v 13:05 | Reagovat

Ahoj :-) máš ráda zvířátka? :-) kdyby jsi chtěla, můžeš poslat hlásek mému britskému kocourkovi :-) odkaz mám na blogu, kdybys cokoli potřebovala, určitě napiš :-)

2 Adina Adina | Web | 17. srpna 2014 v 13:08 | Reagovat

Opravdu tě nějak ovlivnilo, když jsi byla malá, že tam ty negativní postavy zabíjeli? Já osobně teda nebrala, že když třeba v Princ a Večernice zabili Markomora, že bych pak musela jít a ve školce někoho zabít... Už generace dětí vyrostli na pohádkách, kde je zloduch většinou zabit a rozhodně to neznamená, že by to byly generace vrahů. Takže zase  tak dramaticky bych to neviděla.

3 lovatics-world lovatics-world | Web | 17. srpna 2014 v 23:53 | Reagovat

Souhlasim s tebou.. Ty děti z toho ještě nemají rozum a když už nesedí u počítače a jdou ven a hrajou si, tak si hrají s pistolema nebo s mečem a co dělají? Zabijí se (hrajou si na to, že bojují a zabijí se)..
Po tom, co se brácha zabil, tak chtěl brácha (Adam) koupit nějakou pistolku na hraní a táta mu jí kvůli smrti bráchy (Filipa) koupit nechtěl..

4 WhitEvil/taková normální ještěrka WhitEvil/taková normální ještěrka | 19. srpna 2014 v 12:14 | Reagovat

[1]: Ano, zvířata mám moc ráda a určitě se mrknu :)

[2]: To není o tom, že bychom se tím hned inspirovali a zabíjeli všechny kolem, ale je to spíš, že si člověk spíš vybere jednodušší řešení-zabití, než změnu k lepšímu.
Navíc v jednodílných pohádkách tam není zas takový prostor na takové alternativní řešení, ale v animovaných seriálech je smrt snad v každém díle a ne že by to v dětech hned vzbuzovalo chuť na vraždění, ale agresivitu to určitě buduje. Děti jsou teď o dost jinačí a víc se perou. Je to vidět i na mém bráchovi a na jeho historkách ze školky, jak se tam každý den někdo s někým pere a nebo po sobě hází věci.

[3]: Je to tak. Děti si z tý televize bohužel berou příklad a je to vidět i na těch hračkách, samý bojoví roboti a zbraně.
Jsem ráda, že se to aspoň táta pokusil zastavit. Problém je, že je mnohem těžší vzdorovat než podlehnout náporu společnosti.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama