Na chodbě jsme se sešli s Markem a Melisou. Odnesli jsme kufry ven a já jim pak ukázala tu dodávku. ,,Páni, to je senza!" Vernon z ní byl úplně vedle. ,,Je naprosto úžasná! Je velká a plná super vychytávek, lidi, to musíte vidět!" Mark s Melisou byli až moc ochromení překvapením, že se z toho sotva vzpamatovali, ale Vernon už to začal všechno prolézat a bylo vidět, že by to nejradši všechno hned vyzkoušel. Pořád se mě ptal k čemu se co používá a prohlížel si stále další a další věci.
,,Možná bychom už měli vyrazit." Navrhla jsem, když jsem viděla, že Melisa s Markem naše nadšení pro všechny ty přístroje nesdílí. Oni dva byli spíše na to dobrodružství a akci než na tyhle věci. ,,Souhlasím." Melisa už chtěla zase do terénu. ,,Ale, počkej ještě chvíli." Začal žadonit Vernon. ,,Ještě je tu tolik věcí a já si je chci prohlídnout!" ,,Na prohlížení bude ještě dost času." Konejšila jsem ho. ,,Tak jo." Řekl smutně a posadil se na lavici, ale dopředu nejdu! Zůstanu hezky tady." Posadil se tam a nemínil se hnout.
Já jsem se rozhodla, že budu řídit, jelikož jsme neznala řidičské schopnosti ostatních a nechtěla jsem se přesvědčovat na vlastní kůži. Melisa si sedla na místo spolujezdce a kluci zůstali vzadu. Hned jsem využila situace, abych se Melisy optala na její vztah s Markem. ,,Tak jak vám to jde vy dvě hrdličky?" Melisa se nezdála tam moc šťastná. ,,Jo, dobrý." ,,Jen dobrý?" Byla jsem tím docela překvapená, protože předtím vypadala dost spokojeně. ,,Jo. Je to pro mě všechno nový a já moc nevím, jak to v normálním vztahu funguje." ,,Něco ti prozradím, my nikdy nebudeme mít normální vztah. Jde spíš o to udržet si aspoň nějaký. Je to hodně komplikovaný." Usmála jsem se. Při pomyšlení na Vernona jsem se vždycky musela usmát, nevím, čím to je, ale prostě to tak bylo. ,,Ale vy dva jste úžasný pár. Vypadáte hrozně spokojeně. Já nevím, jestli se zvládnu o Marka nebát. Vždyť si to sama viděla, on pořád riskuje a dělá blbosti. Je jen otázkou času, kdy se mu něco stane." To byla pravda. Mark se hlavně rád předváděl a nebezpečí mu nevadilo. ,,No takoví ale kluci jsou. Já si myslím, že jemu hlavně záleží na dobře provedené práci a nehledí na následky." ,,To je přesně ono." Souhlasila se mnou. ,,Ale na druhou stranu je někdy lepší zariskovat, ne?" ,,To máš asi pravdu.." Melisa se zadívala z okna ven.
Melisa: Když jsme dorazili na místo, všichni jsme zalezli do zadního prostoru, abychom se pořádně připravili na akci. Měli jsme připravené převleky a s nimi i naše úkoly. Becky se ujala rozdělování úloh. ,,Takže poslouchejte, dneska večer se pořádá večírek v jedné z nejvíce nóbl čtvrtí, co si vůbec dokážete představit. Všude tam bude smetánka a bůhví kdo všechno tam dorazí. Pro nás je podstatné, že se to pořádá v domě Corneliuse Kampa, který tam má někde schované ty hodinky, o které nám jde. Podle všeho je bude mít dobře hlídané a my se musíme vypořádat i s hosty, ale musíme to provést dnes, protože jindy už se do toho domu tak nepozorovaně nedostaneme." Všichni jsme ji pozorně poslouchali.
,,Vernone, tvoje úloha bude zahrát si na číšníka. Musíš tam proklouznout, jakmile tam přijede společnost zajišťující občerstvení. Kdyby se někdo ptal, jsi tam na brigádě a moc nevíš, co máš dělat." ,,To nebude tak těžké." Zasmál se Mark. Becky si jen zlostně odfrkla. ,,Každopádně se budeš starat o hosty, budeš mě postupně informovat o jejich chování a jakožto zaměstnanec se pak v tu správnou chvíli vytratíš do domu, která prohledáš a najdeš hodinky. Já zmapuji, kde jsou a pak nastoupí Mark." Otočila se na něj a mluvila hodně vážně, protože bylo vidět, že on by si z toho rád udělal zábavu. ,,Marku, ty budeš hrát vnuka jedné ze starších dam. Neboj se, ona ani pořádně nevidí a paměť jí taky vynechává. Akorát máš tady na papírku napsáno pár vysvětlivek, kdyby došlo na nějaké vyptávání." Podala mu lísteček, kde bylo napsáno například, kde studoval, s kým žije a podobné základní věci, o kterých se s příbuznými bavíte. ,,S tou paní se budeš muset nějakou tu chvíli bavit, následně se omluvíš, že si odskočíš a já tě nasměrují přímo k Vernonovi, který, aby nevzbudil pozornost, bude chodit kolem a při té příležitosti omrkne, zde to tam někdo nehlídá. Tvůj úkol pak bude odstranit všechny z cesty. Víme, jak se rád pereš, tak to snad nebude problém." Usmála se na něj až škodolibě. ,,Vy dva pak seberete hodinky, Mark pak projde kolem své babičky, omluví se, že je mu nevolno nebo něco podobného a bude muset jít, zatímco Vernon roznese ještě pár skleniček. Mark sem pak přijde jako první, Vernon sem zajde až po Melise." ,,Když jsme u mě, co budu dělat já?" Byla jsem dost nervózní, že Becky mluvila jen o nich dvou. Nechtěla jsem tu akci nechat jen na klucích, bůhví co by se stalo.
,,Hned jsme se k tobě chtěla dostat." Usmála se na mě Becky. Udivovalo mě, jak to má celé v malíku. ,,Ty budeš mít totiž lehce samostatný úkol, který nevyžaduje spolupráci, je však neméně důležitý." Dostala jsem docela strach, že budu mít úkol jen pro sebe a nikdo mi s tím nebude pomáhat. Nedokázala jsem si představit, co by to mohlo být zač.







