close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Jak dlouho trvá Navždy? (50)

29. září 2014 v 6:31 | WhitEvil |  Jak dlouho trvá Navždy?
Později toho dne jsem šla za Mikem do bytu. Slyšela jsem odtamtud hlasitou hudbu a smích několika holek. Byla jsem dost naštvaná. Klepala jsem horlivě na dveře, ale přes ten rámus mě nebylo slyšet nebo měli lidé vevnitř lepší věci na práci. Byla jsem rozzuřená doběla a vytáhla jsme telefon, abych zavolala Mikovi a za použití co největšího počtu nadávek to s ním ukončila. Ovšem ve chvíli, kdy jsem mu chtěla zavolat, mi zavolal on sám. Naštvaně jsem zvedla telefon. ,,No co je?" Z telefonu vůbec nebyla slyšet hudba jako z bytu. ,,Ahoj lásko, omlouvám se, ale musel jsem zůstat v práci dýl, protože to jeden brigádník odřekl a oni nemají nikoho jiného. Budu tu muset zůstat ještě tak půl hodiny." Najednou se mi strašně ulevilo. ,,To je v pohodě." ,,Ty se nezlobíš?" Divil se Mike. ,,Ne, já tam zajdu." Usmála jsem se a šťastně jsem si vykročila za Mikem do práce.
Za pár minut skončil a vyšli jsme si spolu na procházku a já to nevydržela a musela jsem se ho zeptat na jeho nového spolubydlícího. ,,Hale, ten tvůj kamarád, on si k vám do bytu vodí holky?" ,,Jo. Víš, on je ten typ, co si chce pořád jen užívat a nechce se vázat jen na jednu holku. V tom se spolu moc neshodujeme." Hrozně jsem si oddechla, že ho v tom Mike nepodporuje. Sice to na něj mohlo mít špatný vliv, ale já jsem teď byla mnohem víc v klidu.
Několik dalších týdnů šlo jako po másle. Zvládala jsem školu a zároveň jame si vždy s Mikem našli čas pro sebe. Jednou jsem byla venku i s Andrewem, bavili jsme se o všem možném a začalo se mezi námi tvořit přátelství. Mike vydělával více peněz, protože občas byl nucený vzít za někoho náskok a já jsem se taky smířila s tím, že jeho spolubydlící mí jiný názor na vztahy, než my dva.
Jednou večer jsem se měla s Mikem sejít u něj v bytě, sliboval mi to už dlouho předtím, jenže nám to pořád kvůli jeho práci nevycházelo. Na tomto termínu jsme se ale domluvili před týdnem. Měli jsme mít byt jen pro sebe a já se vážně těšila, že ho zase uvidím.
Zamířila jsem již známou cestou přímo k němu. Očima jsem přejela po stěně domu a v okně jsem spatřila siluetu dvou lidí ve vášnivém objetí. Hned jsem věděla, že Mike musel zůstat déle v práci a jeho spolubydlící toho využil a zabral si byt pro sebe.
Šla jsem tedy k němu do práce a narazila jsem na Andrewa. ,,Ahoj." ,,Ahoj, rád tě zase vidím, ale co tady děláš?" Divil se. ,,Jdu za Mike, vypadá to, že ho už vidíš víc, než já." ,,Jo, to on říkal," přikyvoval hlavou. ,,Proto taky dneska odešel dřív, vypadá to, že má v plánu něco speciálního." To mě hodně zarazilo. ,,A nevíš, jestli šel do bytu nebo…" ,,Do bytu, říkal mi to před odchodem. Ty o tom nevíš?" Zvedl obočí. ,,Ne." Řekla jsem překvapeně a napůl zoufalo. ,,Tak třeba tě chtěl něčím překvapit." Ah ten jeho věčný optimismus. ,,O tom právě pohybuji." Před očima se mi okamžitě vybavila ta silueta kluka a holky. Je možné, že by to byl Mike? Možná proto odešel dřív. Přeci by mi taky napsal, kdyby se měl zdržet…
Bylo to jako by mě někdo velkou silou praštil do hrudní kosti. Hrozně mě to bolelo, v očích se mi objevovaly slzy a dech mi přeskakoval. Andrew měl v očích výraz zoufalství, takovou reakci asi nečekal. ,,Meredith, děje se něco?" prohlásil co možná nejvíc konejšivým hlasem a obešel pult, aby si mohl ke mně sednout. ,,Právě jsem zjistila, že Mike mě podvádí, tak co myslíš?" Hlavu jsem mu položila na rameno a nechala jsem slzy, aby mu zmáčely tričko. Andrew mě objal, bylo mu mě líto. ,,Já tomu nemůžu uvěřit, myslela jsem, že tě má fakt rád." ,,Tak to jsme dva." Řekla jsem skepticky. ,,Hale, mám tu něco, co by ti mohlo pomoct." Bylo to od něj hezké, ale já jsem si nebyla jistá, jestli mi vůbec něco pomoct dokáže. ,,Pokud to není alkohol, tak to zřejmě nezabere, ale i tak děkuju." ,,Vlastně je to naše domácí pálenka." Řekl s úsměvem. ,,Tus vyráběl ty?" Podivila jsem se. ,,Ne, moji babička s dědou." Postavil přede mě skleničku a nalil mi tam zbytek ze své láhve. ,,To ti toho zbylo tak málo?" ,,Víš ty vůbec, jak je tahle práce stresující?" Řekl s úsměvem. Měl radost, že konečně myslím na něco jiného.
Hodila jsem do sebe panáka a trochu se mi ulevilo, ale zlomené srdce nezahojí žádná sklenička alkoholu. ,,Můžu pro tebe udělat ještě něco?" Pokrčila jsem rameny. ,,Pokud nejsi nájemný vrah, tak mi to bude k ničemu." Andrew chápavě přikývl. ,,Co teď chceš ze všeho nejvíc?" Nad tím jsem nemusela ani dlouho přemýšlet. ,,Chci, aby Mike trpěl, jako trpím já." Andrew se potutelně usmál, ož mě zprvu vyděsilo. ,,To můžu zařídit." ,,Vážně?" V mých očích se objevil střípek naděje.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama