Přemýšlím…
Kdybych měla opravdu tu možnost, změnit jeden svého života, který by to byl?
Napadá mě jich spousta: Den, kdy mi zemřela prababička a já ho skoro celý probrečela, protože jsem si říkala, že to je moje chyba. Den, kdy mi zemřel první domácí mazlíček nebo den, kdy ten mazlíček onemocněl těžkou nemocí, kvůli které později umřel. Den, kdy jsem řekla věci, co mě mrzí dodnes. Den, kdy jsem s seznámila s člověkem, se kterým mi bylo dobře, dokud jsme nezjistila, že mě nikdy nemiloval. Den, kdy se se mnou rozešel člověk, na kterém mi záleželo. Den, kdy jsem brečela bez důvodu,…
Pak mi ale dochází, kolik dní bylo v mém životě naprosto úžasných: Den, kdy jsme dělali na verandě u našeho bytu oheň, naházeli jsme do něj všechno i šišky a pak od něj málem chytily i stromy kolem. Den, kdy jsme se sešli s kamarády za účelem vytvořit kouzelný lektvar, naplnili jsme zavařovací sklenici vším, co bylo při ruce a pak jsme si mysleli, že jsme to rozlouskli, protože, když jsme do něj dala prst, celý mi ztloustl (natekl) a my si mysleli, že zestárl. Pak jsme ho ještě nechali zkvasit a nakonec to málem prožralo tu sklenici, tak jsme ho museli vylít. Den, kdy jsem se učila létat (bohužel to nevyšlo..). Den, kdy jsem poznala Bý a den, kdy jsme se skamarádily. Den, kdy jsem se naučila usmívat aniž bych musela mít důvod. Den, kdy jsme s holkama vyrazili do Prahy do kina a užili jsme si srandu jako nikdy, toho dne taky vznikly nezapomenutelné hlášky, které si dodnes připomínáme. Den, kdy jsme plánovali rozlučku (o tom, že to dopadlo jinak, se radši vyjadřovat nebudu, každopádně si to budu i tak pamatovat ještě hodně dlouho). Den, kdy mi přátelé dokázali znovu vytvořit úsměv na rtech, Den, kdy jsem našla člověka, který mi změnil pohled na sebe sama. Den, kdy začal můj život…
Všechno, co jsem prožila a to včetně těch špatných dní, kdy jsem to chtěla vzdát, mě dělá takovou, jaká jsem. Kdybych změnila byť jen jediný den, změnila bych sama sebe, svou podstatu, svou povahu, svou budoucnost. A z toho důvodu, nechci nic měnit. Vím moc dobře, že ještě prožiji několik špatných dní, ale těch dobrých bude mnohem víc a taky to špatné se časem zapomene, dobré vzpomínky ale zůstávají po řadu let..
A změnili byste vy něco na svém životě?








Wow, hodně zajímavá myšlenka..
Já bych asi taky nic neměnila, jsem ráda za to, jak to teď je.. :)