Magie vždy něco stojí (7.díl)

18. října 2014 v 23:56 | WhitEvil |  Magie vždy něco stojí
Kevin se podíval na Annie plný očekávání. ,,Mě se to nelíbí." Řekla skoro až zoufalým hlasem. ,,Co se ti nelíbí? Tenhle trik nebo.." ,,To všechno!" Křikla rozčileně. ,,Aha.." Řekl Kevin trochu neurčitě, jelikož h nenapadalo nic, co by na to mohl odpovědět. ,,Já jsem to už dlouho nedělala." Kevin se trochu zarazil, protože mu zprvu nedošlo, co myslí. ,,Zavři oči." ,,Co chceš dělat?" ,,Zavři oči!" Křikla Annie, Kevin je zavřel, ale už přemýšlel, co má Annie za lubem.
Annie se zhluboka nadechla. Zadívala se na své dlaně. Soustředila se na jednu myšlenku a to byla touha po světle. ,,Světlo." Šeptla. ,,Světlo.." V mysli si utvořila představu, jak vidí záři světla. Úplně cítila její teplo na své kůži. Pak ruce zavřela do pěsti a když je znovu otevřela, objevila se v nich malá zářící kulička, která mezi nimi pomalu poletovala. Koule světla se postupně zvětšovala, až zářila tak silně, že prosvítila celou místnost. Kevin se neudržel a musel pootevřít aspoň jedno oko, aby zjistil, co se děje. Jakmile spatřil tu obrovskou svítící kouli vznášející se mezi Annieinýma rukama byl ohromen. ,,Páni." ,,Není to nic moc." Prohlásila Annie skepticky. ,,Blázníš? To je přece bomba!" ,,Ale stejně nám to nepomůže prolomit to kouzlo." "Teď to ale bude mnohem snazší." Usmál se Kevin a hleděl na Annie. Hluboko uvnitř věděl, že je na sebe pyšná a byl za to rád.
Annie poslala kouli světla, aby našla cestu ven, koule dlouho letěla celkem rychle a pak se z ničeho nic zastavila v jedné tmavé místnosti. ,,Co se stalo?" Divil se Kevin. ,,Já myslím, že ta kole vidí něco, co nám uniká." Annie ukázala na zářící kouli. ,,Podle mě se tudy dostaneme pryč, musíme jen přestat vnímat tu iluzi a zaměřit se na skutečný svět."
Annie pomalu vešla do místnosti a rozhlédla se kolem. ,,Vidíš to?" Kevin se na ni nevěřícně díval. ,,Co přesně?" Annie ukázala do míst, kde Kevin viděl jen okno se závěsy. ,,Támhle ty stromy." Kevin přistoupil blíže k oknu, protože očekával, že tam někde ty stromy budou, ale viděl zase jen další místnost. ,,Copak ty tomu nerozumíš? Tady je." Ukázala na místo metr před ní. ,,Tady je kmen a přímo nade mnou větve se spoustou listí." Kevin si ten strom snažil vybavit a za chvíli už tam opravdu stál. ,,A támhle je další!" Ukázala Annie k oknu. ,,Jo, teď ho taky vidím!" Radoval se Kevin. ,,A teď se koukni na zem." Zvolala Annie. ,,Je tam tráva," prohlásil Kevin a hned si uvědomil, že není fyzicky možné to, co se právě děje. ,,počkat, jak to, že stojíme, vždyť jsme ve vzduchůůůů." V tu chvíli začali oba dva padat.
Dopad nebyl ani moc tvrdý, protože přímo pod nimi byla roky nesekaná tráva. ,,V pořádku?" Ptala se starostlivě Annie. ,,Jsme v pohodě." Kevin se zvedl a oklepal ze sebe špínu.
Annie se ale nijak neulevilo. ,,Aspoň vidíš, jaká kouzla jsou." Odsekla naštvaně, ale hřál ji jakýsi pocit sebeuspokojení. ,,Jo vidím, jsou dobrá," Annie se prudce otočila. ,,Přece nás z toho zachránilo to je kouzlo, nebýt něj, tak tam bloudíme doteď…a ty víš, že mám pravdu." Annie nevěřícně kroutila hlavou. ,,Ty jsi vážně nepoučitelněj." Řekla s úsměvem. ,,Jsem rád, že ti to došlo." Annie se musela začít smát.
Toho večera Annie udělala pizzu a Kevin zůstal u ní přes noc. Annie mu rozložila gauč, kde se mohl pohodlně vyspat.
Ráno pak Annie dělala snídani a Kevina zbudila příjemná vůně. ,,Dobré ráno." Usmívala se na Kevina, který byl ještě celý rozespalý a rozcuchaný. ,,Dobrý. Co to děláš?" Annie pozvedla jedno obočí. ,,Snídani." ,,A proč to vaříš?" ,,Protože proto." Odsekla Annie. ,,Dobře.." Kevin pokrčil rameny.

Po snídani Annie vzala Kevina na půdu, aby mu ukázala něco, co skrývala už dlouho i sama před sebou. Vytáhla stará rodinná alba. Byly v nich stovky fotografií všech členů rodiny a Annie si je všechny pamatovala. Věděla, že všichni z nich uměli kouzlit nebo měli aspoň co dočinění z kouzly a vždy magii museli něco obětovat. ,,To je mi líto, nevěděl jsem, že to je až tak osobní." Řekl tiše Kevin, když Annie domluvila. ,,To je v pohodě, já už jsem si na to zvykla. Víš, celý svůj život jsem měla jen svou rodinu a žádný osobní život mimo ni pro mě zkrátka neexistoval a tak je tomu i teď. Je těžké skousnout, co jsem. Málokdo na to má." Usmála se na Kevina. ,,Ale ty si to zatím zvládl." Kevina to potěšilo. Annie najednou měla pocit, že se to všechno změní k lepšímu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama