Strach. Je přirozené, že se něčeho bojíme. Někdo umí strach překonat, jiní se jím nechají ovládat. A právě o tom je tento krátký příběh..
Byla noc, všechno bylo zahalené tmou. Bylo dávno po půlnoci a já zase stála před těmi dveřmi. Stála jsem tam jako už mnohokrát předtím. Toužila jsem dostat se dál, prostě otevřít a vejít dovnitř, ale bála jsem se, možná až moc.
Zhluboka jsem se nadechla, zavřela jsem oči a hlavou mi blesklo, co všechno se může stát...
Vzala jsem za kliku, pevně ji stiskla a otevřela jsem dveře. On ležel na posteli, ale nespal, jako nikdy předtím. ,,Kdo je to?" Šeptl překvapeně. ,,To jsem já." Přistoupila jsem k němu a posadila jsem se vedle něj. ,,Co tu děláš?" ,,To, co každou noc, pozoruji tě." Byl hodně překvapený. ,,Vím, že každou noc se trápíš a usínáš v slzách až někdy k ránu. Nikdy se neusmíváš a něco tě sžírá a já chci vědět, co to je. Chtěla bych ti pomoct, ale nevím jak." On se jen nadechl a na chvíli se zamyslel. ,,Mně už nikdo nepomůže." ,,Jak to můžeš vědět?" V očích se mu zaleskly slzy. ,,Protože já jsem ztracený případ, všichni to říkají a mají pravdu.." Pevně jsem stiskla oči, abych nebrečela taky. ,,Proč by měli?" ,,Protože jsem špatný," řekl to tak rozhodně až mě z toho mrazilo. ,,už moje matka se mě zřekla, nechtěla se mnou mít nic společného. Pak můj první učitel ve škole, řekl mi, že ze mě nic nebude, že jen mrhám jeho časem, pak mě vyhodili ze školy a já skončil v další, tam jsem byl jen pár týdnů, potom mě poslali pryč, stejně jako na dalších třech školách. A teď? Teď jsem tady, jsem tu s lidmi, kteří mají svou vlastní, šťastnou budoucnost a bojím se, že mě nic takového nečeká, chápeš?" Bylo mi ho hrozně líto. ,,A co ty? Čeho se bojíš?" ,,Toho, že tohle není a nikdy nebude pravda."
Pak jsem otevřela oči. Stála jsem před těmi dveřmi, ruce se mi třásly. Pustila jsem kliku a odcházela jsem pryč. ,,Někdy příště, dnes ještě ne." Pronesla jsem tiše k sama sobě. Nebyla jsem připravená svému strachu čelit, možná až později..
Doufám, že se vám příběh líbil a třeba vám i trochu pomohl, abyste čelili svému strachu a neustupovali mu. Vím, že to není lehké, ale ten výsledek pak stojí za to!








Krásný :)
Teď budu číst nejspíš jen ty kratší příběhy, na ty delší nemám moc času, ale až budu mít čas, přečtu si všechny díly těch delších příběhů :)