close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Lidé jako myši v pasti

11. listopadu 2014 v 20:35 | WhitEvil |  moje názory
V našem zahradním domku se nám usadila myška..vlastně spíš myší rodinka. Já osobně miluji všechna zvířata a ty myšky bych si nejraději ochočila a krmila bych je jako myš, co k nám chodila minulou zimu na kompost. Bohužel můj táta má opačný názor a na myši už nastražil pastičku, kam se chytly už tři.
Mě to celé ale donutilo tak přemýšlet o lidech a jejich pastech. Přeci, jak se chytí myš do pasti? Na potravu! Má hlad, tak se jde najíst i za cenu, že při tom nejspíš zemře. Když jí nezbývá jiná možnost, prostě to riskne. A co dělají lidi? Když po něčem touží, když bez něčeho nedokážou žít, jdou si za tím hlava nehlava, nehledí na rizika a pak se ocitají v pasti jako ty myši, ale uvědomí si to až příliš pozdě..
Jako příklad ze života bych ráda uvedla jednoho svého spolužáka. Nebudu ho jmenovat, zasvěcení stejně vědí a ostatní to vědět nepotřebují. Každopádně do třídy se mnou chodí jeden kluk. Od pohledu byste o něm řekli, že je to typickej frajírek, který čeká, že mu všechny holky padnou k nohám a on si bude jen vybírat. Přesně tak jsme ho viděla i já, ale když jsme spolu pak opravdu mluvili jen mezi pár lidmi, zjistila jsem, že není takový, jak vypadá. Naopak se s ním dalo normálně povídat. Pak se to ale změnilo…
Když se kluk zamiluje, je to úžasný. Když se kluk o holku snaží, je to nádherný..ovšem je tu jeden zásadní háček a to, aby pochopil, když ho ta holka nechce. Takže když se on zamiloval do jedné spolužačky, byl na ní hodnej, milej, pozornej, nosil jí dokonce i růže (všechen respekt, tohle udělá málokdo) a prostě o ní usiloval. Ona s ním ale nechtěla nic mít, ale nedávala mu to nijak najevo, až mu jednou nakonec řekla, že nechce vážný vztah. Člověku by se to zdálo v pořádku a logické, ale to by si den na to nesměla začít s někým jiným..
Nebudu vám lhát, on z toho byl v háji. Byla na ní naštvaný a měl vztek, což se dá vzhledem k situaci. Pak mi řekl, že už se přes to přenesl. Napsal si ještě na facebook slohovku, že byl totálně slepej, že neviděl to, co ostatní a děkuje všem za podporu a přeje si, aby je poslechl. Měla jsem z toho radost. Řekla jsem si, že teď bude zase v pohodě, že se z toho dostane. I ve škole řekl, že se přes to přenesl, tak jsem si řekla, fajn.. bohužel to nebyla docela pravda. On na ti totiž vůbec nezapomněl, naopak k ní byl pořád milej, sedal si k ní o hodinách, bavil se s ní, smál se s ní a bylo vidět, že je mu v tu chvíli naprosto jedno, jestli kluka má..nejspíš mu připadalo, že aspoň takhle bude s ní…
A já si tak řikám, proč tohle lidé dělají? Dělají to přeci dobrovolně, nikdo je do toho nenutí a oni si tak ubližují, trápí se, ale přesto v tom pokračují. A pak jim najednou dojde, že to je blbost, ale už je moc pozdě na to, aby některé své činy vzali zpět…a taky přestat s tím není tak jednoduchý.

No nic, k čemu jsem se chtěla dostat? K tomu, že jsme jako ty myši, co si jdou po něčem, po čem touží a život je pastička, do které mi dobrovolně vlezeme a je jen otázkou času, kdy sklapne. Proto bychom se měli mít na pozoru, nikdy totiž nevíte, odkud ta rána přijde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lovatics-world lovatics-world | Web | 17. listopadu 2014 v 1:33 | Reagovat

Moc hezkej článek.. Taky si občas říkám, jak jsou "maličkosti" těžký.. Člověk chce například jen kamarádství s jiným člověkem, ale když ten druhý nechce, prostě to nejde.. Je to "maličkost", ale nedá se s tim nic udělat.. Asi to popisuju blbě, ale nevim jak jinak to říct, snad mě chápeš :)

2 WhitEvil/taková normální ještěrka WhitEvil/taková normální ještěrka | 18. listopadu 2014 v 21:37 | Reagovat

[1]: Chápu, já to mám podobně. Občas člověk něco chce, až zapomíná na okolnosti a názory ostatních, kterých se to také týká...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama