Magie vždy něco stojí (10.díl)

22. listopadu 2014 v 23:40 | WhitEvil |  Magie vždy něco stojí
Za hodinu pak začalo pršet a Annie si sedla k oknu, aby pozorovala, jak kapky narážejí na parapet. V tom spatřila známou tvář. Vyběhla ven a viděla Kevina stojícího v dešti. ,,Co tu děláš?" Divila se. ,,Promyslel jsem si to a chci tu s tebou zůstat. Je mi jedno, že mě to bude stát osobní život, radši kouzelný život s tebou než obyčejný život." Annie se sladce usmála. ,,Tak pojď dovnitř." Otevřela mu dveře a pustila ho k sobě.
Tu noc si povídali ještě několik hodin. Mluvili spolu o všem možném. Annie se pak rozhodla, že druhý den vezme Kevina ven a pokusí se ho rozveselit.
Jakmile se ráno probudili oblékli se a vyšli ven. Šli k rybníku. Takhle po ránu tam nikdo nebyl, takže měli soukromí. ,,Co chceš dělat?" Podíval se na ni Kevin plný očekávání. ,,Uvidíš." Potutelně se usmála. Položila ruce na hladinu. Tak akorát, aby nezajely pod vodu, ale zároveň, aby nebyly ve vzduchu. Pevně stiskla oči. Cítila tu energii a nechala ji proudit skrze své ruce do vody. Náhle jako by hladina od jejích rukou lehce ustoupila. Annie přejížděla rukama po hladině, která se náhle začala chovat jako kus nějaké látky. Pak ruce zdvihla do výše a chvíli to vypadalo, že už se nic nestane, když v tom se směrem od břehu, kde oba stáli, začala voda vzdalovat. Nejprve to byly malé vlnky, pak větší a nakonec obří vlny, na kterých by se dalo i surfovat. A náhle bum! Voda se prostě rozlila. Vypadalo to, že je konec. Kevin zůstal stát s otevřenou pusou. ,,Páni!" Řekl užasle. ,,To ale není všechno." Zamrkala na něj Annie.
Natáhla nohu a stoupla si na vodu. Ze začátku měla problém udržet balanc, ale pak už stála a procházela se po hladině, jako by to byla naprosto přirozená věc. ,,No co tam tak stojíš? Pojď!" Zavolala na Kevina. Kevin nedůvěřivě sáhl na vodu. Stále to byla ta samá kapalina, do které by prostě zahučel, tak jak to, že teď se nepotopil? Stoupl si na jednu nohu, druhou stál bezpečně na břehu. Pomalu přenesl váhu a když viděl, že ho voda udrží, stoupl si tam i druhou nohou. ,,Na co čekáš?" Křičela Annie a smála se. ,,Poběž!" Zavelela a rozeběhla se po rybníce. Byla to nádhera. Ten pocit, když v zimě můžete přejít po rybníce je sice úžasný, ale když to můžete udělat, aniž by voda byla zamrzlá, je to nezapomenutelný zážitek!
Chvíli oba běhali po rybníce, pak se Annie zastavila a počkala na Kevina, než ji dožene. Postavila se k němu z příma a zadívala se do jeho očí. ,,To je skvělý!" Oddychoval Kevin. ,,A teď sleduj.." Annie se sklonila a do rukou vzala vodu. Nade všechny očekávání jí ale neprotekla mezi prsty jako vždycky. Teď se jí mezi dlaněmi vznášela malá kulička z vody. Jen tak si s ní pohrávala. Pak ji vyhodila do vzduchu a malé kapičky vody spadaly všude kolem. ,,Úžasný!" Jásal Kevin, který byl ohromený Anniiným uměním. ,,Moje magie sílí. Čím víc jí trénuju, tím větší a lepší kouzla můžu dělat." Kevin měl z Annie radost.

Nakonec se oba vrátili na břeh, protože Annie byla unavená z toho soustředění. Ještě nedávno magii nepoužívala vůbec, tak na takové vypětí nebyla zvyklá. Posadili se na břeh a koukali na drobné vlnky na hladině. Annie zhluboka oddychovala. ,,Jsi v pohodě?" Zeptal se jí Kevin. ,,Jo." Řekla polohlasem. Kevin se usmál a pomohl jí vstát. ,,Pojď, půjdeme si odpočinout." ,,Vždyť odpočíváme." Kevin zakroutil hlavou. ,,Na pohovce to bude lepší." Podepíral Annie svými rameny a pomalu jí odvedl zpět domů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama