close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Padesát odstínů lidské duše

29. listopadu 2014 v 17:36 | WhitEvil |  moje názory
Často odněkud slýchám různé názory na to, zda se lidé mění či ne a jakmile jsem si přečetla název nového tématu týdne, napadl mě zajímavý článek.
Chtěla bych se tak trochu zamyslet nad lidskou duší, chováním lidí a jejich vlastností a zjistit, jak to tedy je..

1) Dříve jsem ji nemohla vystát, teď jsme nejlepší kamarádky.
Tento případ jako by měl potvrzovat, že se ta osoba změnila a nám přestala vadit, naopak se nám zalíbila. Ovšem podle mě to není zas tak úplně stoprocentní, jelikož se ta osob ve své podstatě vůbec nemusí měnit a to hned z několika důvodů:
a)Náš názor na chování a lidi kolem nás se postupem času mění s přibývajícím věkem a s věcmi, se kterými bychom dříve nesouhlasili, náhle souhlasíme úplně. Z toho důvodu nám i lidé, co nám dříve lezly na nervy, přijdou najednou strašně fajn.
b)Poznáme se blíže. Jeden z takových hlavních faktorů naší prvotní nenávisti jsou předsudky. Uvidíme někoho, kdo je nám svých chováním nějak nepříjemný a hned si na něj vytvoříme nepěkný obrázek. Ale znáte to, díky nějaké náhodě spolu pak budete muset promluvit a pak zjistíte, že ten člověk ve skutečnosti není takový, jak na vás původně působil.
c)Najdeme si společné zájmy. Už jsem se setkala s případy, kdy se lidé ve škole absolutně nemohli vystát. Lezli si na nervy a bylo vidět, že se jen těší a budou moci jít tomu a nebudou muset snášet pohled na obličej toho druhého, ale pak si našli společné zájmy jako třeba mimoškolní aktivity, oblíbený seriál nebo interpreta a zjistili, že si spolu mohou na toto téma skvěle popovídat. Neříkám, že se z nich musí vždycky nutně stát přátelé, ale už si rozhodně tolik nepolezou na nervy, protože budou mít něco společného.

2) Už jako malý byl takový.
Tahle věta je notoricky známá hlavně od babiček a dědečků, kteří si moc dobře pamatují, jací jsme byli v dětství, a ví, že postupem času se naše vlastnosti mohli zachovat i do příštích let.
Příkladem je třeba hyperaktivní dítě nebo naopak zamklé a nespolečenské dítě. Někdy se zachovají i fobie, které jsme získali v dětství.

3) Nesnáším ho celé roky, je pořád stejně otravný!
Případ zase přesně pro potvrzení toho, že lidé jsou stále stejný, ale i zde se najde vysvětlení:
a)Ten člověk se k vám nechová mile, protože mu k tomu nedáváte důvod.
b)Některé lidi baví dělat si legraci ze svého okolí, ale ne vždycky to baví i to okolí (třeba jako vás).
c)Pokud má někdo výraznou vlastnost, která vám vůbec nesedí, může váš vztah k tomuto člověku prostě a jednoduše přetrvávat dále, protože odpudivost této vlastnosti je na váš vkus až moc velká.

Závěr: Dle mého názoru má každý člověk určité vlastnosti, které se opravdu nemění, ale mění se jejich intenzita.
Teď dám příklad, který by potvrzoval mou teorii (+jsou tam i ty barvy, aby to sedělo 100% k tématu týdne).
Když se člověk vyznačuje (červenou) výbušností, ale zároveň je klidný v běžných situacích (modrá), může u něj postupem času jedna vlastnost ustupovat a druhá se prohlubovat. V dospělosti pak může mít vlastnosti buď příliš výbušné (červené) nebo naopak klidné (modré) ale třeba se obě vlastnosti tak nějak namíchají a ten člověk bude výbušný jen ve stresových situací, ale jinak bude zase naprosto klidný (pak by byla barva fialová).
Shrnu to: Lidská duše má mnoho odstínu s tím, že se jejich intenzita může měnit. Některé ustupují, některé jsou dominantnější a utlačují ostatní. Z toho důvodu se může stát, že na někoho změníme v průběhu let svůj názor nebo nás bude naopak ještě víc přitahovat nebo odpuzovat.

Je to jen má osobní teorie, ale moc by mě zajímal váš názor a budu ráda, když ho napíšete do komentářů…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama