Šťastný konec 1 část(51)

30. listopadu 2014 v 22:22 | WhitEvil |  Šťastný konec (první část)
Becky: Po odchodu Vernona jsem pomáhala Melise s přípravou. Dokonce jsem přiměla i Marka, aby se zapojil do zkoušení akce. Po jejím odchodu se ale z Marka stala hysterka. ,,To jí jako necháš, aby tam šla?" Spustil na mě. ,,Jo, proč?" ,,Vždyť ona se k němu bude lísat!" Vytřeštil oči. ,,No a co je za problém?" ,,Já nechci, aby se lísala! Chci, aby se jen smála a povídala si, nic víc!" ,,Marku, ale tohle je náš plán a neboj, jak znám Melisu, tak to zvládne v pohodě." Mark byl hrozně nervózní. ,,Ona možná, ale já ne." Protočila jsme oči. ,,Hale možná by bylo dobrý, kdyby sis oblékl ten oblek a já zkontroluji Vernona.
Otevřela jsme notebook, načetla jsem aplikaci odposlechu a povedlo se mi rozchodit i mapku celého objektu, kde se mi objevovali označení lidé jako tečky-všichni od nás byli žlutě a ostatní červeně. Rychle jsme pochopila, kdo je kde, protože my bylo jasné, že Melisa nebude poletovat kolem a vracet se ke stánku s pitím a pak znovu běhat k ostatním.
Mezitím se Mark převlékl. ,,Tak jak vypadám?" Musím říct, že mu to slušelo. ,,Dobře, ale už bys měl asi jít, máš tam babičku." ,,Jo, jasně. Tak ahoj." Vyběhl z dodávky a já začala dávat Vernonovi pokyny, v tom se ozvala Melisa. ,,Becky?" Opravdu jsem na ní neměla čas, tak jsem jen odsekla. ,,Vydrž!" Najednou se mi seknul počítač a obraz sebou začal cukat. ,,Do háje." Šeptla jsem tiše a snažila jsem se zkontrolovat všechny dráty. Šlo by to ale líp, kdyby Mel pořád něco nechtěla. ,,Ale já ho nemůžu najít!" To by byl v této chvíli ten nejmenší problém.. ,,Chvilku strpení.." Snažila jsem se znít mile, ale asi se mi to moc nedařilo.
Konečně jsem nalezla uvolněný drát. Rychle jsem ho zastrčila zpátky a mrkla se, co to teď udělá. ,,Už?" Ptala se Melisa. Já se jí tak lekla, že to se mnou málem seklo. ,,Ještě počkej," musela jsem vydržet, než se to všechno načte, pak jsme viděla, jak se Vernon nebezpečně rychle blíží k Melise. ,,a bacha na Vernona!" Vykřikla jsem v poslední chvíli. ,,Na Vernona?" Už jsme úplně viděla, jak do sebe vrazí. Musela jsem zavřít oči. Když jsem je pak otevřela, všechno bylo v pohodě. Hrozně se mi ulevilo.
Chtěla jsem zrovna zkontrolovat Vernona a ozval se Mark. ,,Becky? Mám tu takový menší problém.." Protočila jsem oči. To snad ne! Člověk aby si to udělal sám. ,,Pokud je to menší problém, počká to." Odsekla jsem a snažila jsme se nastartovat kameru umístěnou na dodávce, abych mohla lépe vidět na lidi kolem a najít Corneliuse, když ho Melisa nevidí. ,,V tom případě je to větší problém." ,,Tak o co jde?!" Spíš jsme zavrčela, jak jsem byla naštvaná. ,,Kdo je July?" On se mě na to vážně ptá? ,,To opravdu nevím, ale všechno potřebný máš na tom papírku, vzpomínáš?" ,,Jo, jasně, papírek.." Mluvil dost nervózně, pak jsme chvíli slyšela nějaké praskání a šátrání. ,,Hale nevíš, kam jsme si ho dával?" ,,To fakt ne, mám na práci spoustu věcí a tohle na mým seznamu úkolů vážně není." ,,Promiň." Řekl rozpačitě, pak bylo zase slyšet šátrání. To je pako, on ještě ztratí ten papírek s informacemi, co potřebuje, to snad ani není možný!
Kamera konečně naběhla a já projížděla člověka po člověku, zatím jsme nikoho nenašla. Všimla jsem si ale, že Melisa už hledat přestala a jen tak si sedí u baru. Zajímalo by mě, proč. ,,Tak povídej, co je za problém?" Chvíli bylo ticho. ,,To bylo na mě?" Zeptala se Melisa poněkud překvapeně. Začínala jsme ztrácet nervy z neschopnosti všech kolem. ,,Ježiši jo, tak mluv!" Vyjela jsem na ni, ale její odpověď mě zaskočila. ,,To počká.." Jak může říct, že to počká? To si jako nevšimla, že je v akci? Pak jsem zaslechla její rozhovor s číšníkem.
Zatímco Vernon roznášel pití, Melisa se vybavovala a Mark..počkat, kde byl Mark? Najednou se mi ztratil z obrazovky. Co se s ním stalo? Vykulila jsem oči. Najednou se za mnou ozval. ,,Ať s ním neflirtuje!" Hrozně jsem se ho lekla. Dokonce i Melisa ho slyšela. Trhla jsem sebou. ,,Marku, jak to, že si tady?" ,,Musel jsem tu někde nechat ten papírek, nechce mi pomoct ho najít?" Povzdechla jsem si. Dneska asi nic nepůjde podle plánu. ,,Fajn, ale rychle." Vstala jsem, ale nějak jsem si neuvědomila, že všude kolem mě byly dráty, takže jsem je vytrhla k počítače a natáhla se na zem. ,,Víš co, už jsem ho našel, díky." Řekl a využil situace, aby jen tak tak vyběhl ven a unikl pár ranám pěstí, co by ode mě dostal.
Zvedla jsem se z podlahy a dala jsem se to zpravování. Měla jsem štěstí, že jsem se v technických věcech vyznala. Za chvíli všechno bylo na svém místě a počítač fungoval, jak má. Viděla jsem, že Melisa zatím zase nic nedělala, ale já jo a právě jsem objevila Corneliuse. ,,Mel, slyšíš mě?" Téměř okamžitá reakce. ,,Jo." Zaradovala jsem se, že už se mi věnuje. .,,Skvěle, hale musíš se pořádně rozhlídnout, ukazuje mi to, že Cornelius musí být někde do pěti metrů od tebe." Čekala jsem na odpověď. ,,Není tu." To nebylo možný, vždyť jsem ho ještě před chvílí viděla. ,,Musí!" Teď už jsem ho ale neviděla ani já. ,,Už ho vidím!" To jsem si oddechla. Už to málem zase bylo v háji. ,,Skvěle, běž za ním a začni ho svádět..prostě aby byl zaměstnaný." ,,Jasně, provedu." Melise se to nějak zalíbilo.
Musela jsem se napít, abych to všechno rozdýchala. Ještě se celá akce ani nerozběhla a už tu bylo tolik problémů. ,,Becky, mám tu problém.." No co řikám. ,,Co se děje?" Melisa překvapivě u sebe neměla Corneliuse, to mě znepokojovalo. ,,On už tak trochu odešel s nějakou jinou…a je to blondýnka, takže ta šílená paruka je k ničemu!" ,,To není možný, vydrž, juknu na to a ty ho nespouštěj z očí, když zajdou do nějakýho pokoje, třeba dělej, že hledáš koupelnu nebo tak a potloukej se kolem, ale mysli na to, že on je tvoje starost a je vlastně jedno, s kým bude, hlavně, aby neohrožoval akci." Musela jsem se na to znovu podívat. Přeci všechny ženy, se kterými Cornelius něco měl, byly zrzavé. Přece by si najednou nenašel blondýnku! Otevřela jsem si složku, kde jsem o něm měla informace a rychle jsem to projela. Pak jsem zjistila, že má blonďatou mladší sestru. Byli si spolu hodně blízcí, ale v posledních letech se moc nevídali. ,,Meliso, už jsem na to přišla, ta blondýna je jeho sestra. Teda, pokud vypadá tak na osmnáct let." Muselo to tak být. ,,Jo, vypadá." ,,Tak to můžeš být v klidu. Musím končit." Rychle jsem jí odbyla a doufala jsem, že už nebudou problémy, jelikož jsem zrovna potřebovala, začít s celou akcí a k tomu jsme potřebovala Vernona.

Do tohoto dílu už se toho více o pohledu Becky nevešlo, ale zbytek najdete v tom příštím. Určitě jste si všimli, že to neměla zrovna Jednoduché a kolem ní se děla spousta věcí, že se to sem prostě nemohlo všechno nacpat. Je aspoň vidět, že Becky je zručná a umí to s přístroji, tak uvidíme, jak se jí to bude v budoucnu hodit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama