Kdybych si měla vybrat povolání, které nechci nikdy dělat, vybrala bych si: prodavačku, popeláře a učitelku. V tomto článku se chci věnovat právě učitelům a učitelkám a také důvodu, proč bych jejich práci nemohla dělat.
Prvním důvodem je práce a příprava i doma. Myslím si, že drtivá většina učitelů a učitelek se své práci musí věnovat i doma nebo minimálně investovat svůj volný čas do opravování testů a jejich přípravě. Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik to zabere času? Vemte si, že i kdyby psali denně test jen s jednou třídou, tak je to opravení cca 25 testů, což jsou většinou formáty A5-A4, průměrně tak 5 a více otázek, takže 5x25 odpovědí (za předpokladu, že odpovídáte na všechny otázky, respektive se snažíte něco tam vyplodit). Takže tu máme zhruba 125 odpovědí. Počítáme-li, že jedna odpověď jim zabere tak půl minuty, tak to je 62,5 minut, což je něco málo přes hodinu..a to máme jednu třídu a jeden test. Tak si představte, kolik času do nás investují. Mě osobně by to teda rozhodně nebavilo a omezovalo by mě to, vás ne?
Další věc jsou studenti. Víte, mně by ani tolik nevadilo, že si budu muset zapamatovat tolik jmen a střídat jednu školu třídu za druhou. Spíš mi vadí ten přístup. Jsem studentka, tak vím, jaký přístup k tomu učení a vůbec k učitelům máme. Neučíme se. To je známá věc, že na to všichni tak nějak kašlou a doufají, že jim to projde a někdy si i učitel chce odpočinout od opravování, tak nám ten test odloží, ale upřímně já bych kvetla, kdybych se (jako většina učitelů u nás na škole) vždycky ptala, jestli je to všem jasné, celá třída by řekla, že jo a pak by za mnou v den, kdy se má psát už týden oznámený test, přišla polovina lidí, že tomu nerozumí. Je to od nás hrozný a já sama jsem to za celý rok udělala jen jednou (já vím, fakt výkon.. ale vážně, měla jsem psát před vánočními prázdninami test a ještě k tomu chyběla polovina třídy a mezi nimi taky několik těch, co nepsali, takže..).
Ráda bych taky zmínila vliv na rodinu. Přeci jen to, kde pracujeme, nás svým způsobem ovlivňuje a ovlivňuje to i naši rodinu. Je to vidět i u lidí, které znám a jejich rodiče učí. Ty děti jsou většinou vedeni k lepší studijním návykům, někdy tomu podlehnou a jsou z nich premianti nebo se tím víc brání a na truc rodičům se neučí. Každopádně já bych nemohla učit na stejné škole, kde by bylo moje dítě, protože bych za prvé viděla, co všechno ve škole vyvádí a že toho je dost a za druhé bych mohla od ostatních učitelů hned poslouchat, jak jim ten a ten předmět nejde, že se vůbec neučí atd.
A poslední věc je příjem. Jasně, zní to majetnicky, ale ty peníze opravdu nestačí. Ženě možná, ale pro chlapa je to výdělek dost malý a rodinu tak uživí jen ztěží. Nejspíš proto je také mnohonásobně víc učitelek než učitelů. Mě osobně by za tu práci ty peníze nestály.
Tento článek bych chtěla zakončit tím, že učitelé mají můj respekt. Za tu práci, co odvádějí a za to, že nám trpí naše otrávené obličeje a vyrušování, že nám odkládají testy a i tak si dokážou ve většině případů zachovat milý a klidný dojem, si zaslouží respekt od nás všech. Měli bychom na učitele být milejší a mít k nim větší úctu, protože oni si to zaslouží za to, že nás učí. Chápu, že nám sice spousta těch věcí bude k ničemu, ale stejně to pak budeme potřebovat u zkoušek a oni za probírané učivo opravdu nemohou.
Tak to by bylo pro dnešek vše, doufám, že se vám článek líbil a že si učitelů a jejich práce budete teď více vážit a budete je respektovat. Nebo aspoň, že nebudete tolik vyrušovat o hodinách, vám by to na jejich místě taky nebylo příjemné.








Souhlasim, taky bych nemohla být učitelka.. Možná učitelka ve školce, ale ve škole určitě ne.