Vždycky jsem si přála mít křídla jako bájní andělé v pohádkách a řpíbězích. Když jsem byla dítě, chtěla jsem spíš být něčím zvláštní, umět něco, co neumí ostatní, ukázat jim, jak jsem skvělá a okouzlit je. Chtěla jsem, aby mě ostatní děti obdivovaly.
S postupem času, jsem chtěla křídla z logičtějších aůvodů a to, že bych se něčím vyčleňovala, byla bych něco unikátního a ve svém smyslu i lepšího než ostatní. Mířila bych výš.
A teď už mám jen jeden důvod. Víte, gravitace nás všechny do jisté míry omezuje. Abychom mohli vzlétnou, vznést se do vzduchu a kochat se pohledem z výšky, musíme použít letadlo, stroj lidmi vyrobený. Ale co kdyby byl i jiný způsob? Nemuseli bychom se pak schovávat a když bychom chtěli místo a klid jen pro sebe, stačilo by roztáhnout křídla, proletět se a pročistit si hlavu. Podle mě každý někdy potřebuje chvilku pro sebe a když je zrovna kolem spousta lidí, není to lehké, ale kdybychom měli křídla, mohli bychom prostě uletět pryč.. a všechno by bylo jednodušší...
A přesně to chci i já.
A přesně to chci i já.








Super článek k zamyšlení :)