Všimla jsem si, že už je hodně hodin a poslala jsem děti spát. Byla jsem ráda, že jsem je nemusela koupat nebo tak. Jen jsem dohlédla, aby si vyčistily zuby, uložila je do postele a hned usnuly. To šlo celkem snadno.
Ráno jsem jim připravila snídani a než jsem se nadála už seděly na koberci a vyžadovaly se pokračování o jejich rodičích. Samozřejmě jsem jim řekla, že jim celý ten příběh dopovím a hned jsem se do toho taky dala.
"Po základní škole se vztah mezi mnou a Lisou zlepšil. Už mi tolik nelezla na nervy, ukázalo se, že jsme ve spoustě věcí stejné. Taky jsem viděla, jak Tony v její blízkosti pookřál a to mi dělalo radost. Nakonec jsme byli přátelé mi tři. Taková nerozlučná trojka.
Střední školu jsme si nakonec vybrali stejnou a Tony s Lisou si konečně přiznali, že jsou víc než přátelé. No že jim to teda trvalo. Na střední si je každý zafixoval jako pár.
Po střední ale nastal zlom a my se museli rozloučit. Každý jsme si vybrali jinou vysokou školu, protože každý máme talent na něco jiného. Domlouvali jsme se většinou přes mobily a snažili jsme se scházet aspoň dvakrát do měsíce. Většinou jsme jeli někam na výlet, abychom si na ten den vytvořili ještě silnější vzpomínky. Bylo to fajn, ale ten čas s nimi mi chyběl.
Na konci prvního ročníku nabídli Lise měsíční pobyt v Itálii v rámci jazykového kurzu. Mohla si tam přivydělat a ještě získat nové zkušenosti. Lisa nabídku přijala. Byli jsme ji doprovodit na letiště. Tony byl z toho nešťastný. Nedokázal si představit, že bude bez ní tak dlouho.
Večer jsme zašli do hospody na panáka a já ho pak doprovodila domů. Svěřil se mi, že chce Lise přichystat velké překvapení, až se bude vracet a že na tom chce začít pracovat co možná nejdříve. Přišlo mi to hrozně romantický, nic takovýho jsem u Tonyho nezažila. Bylo vidět, že má Lisu opravdu rád.
Dva týdny na to jsme byli na oslavě narozenin jednoho přítele. Slavili jsme v baru, který pronajal jen pro nás. Pilo se, bavili jsme se, ale bohužel já jsem musela odejít dřív, měla jsem domluvenou brigádu na další den a nemohla jsem si dovolit přijít opilá. Rozhodně ne první den. Před půlnocí jsem se se všemi rozloučila, abych měla dost času na vystřízlivění a také, abych se mohla trochu prospat.
Druhý den jsem zjistila, že ta brigáda je náročnější, než jsem čekala. Domů jsem přišla unavená, praštila jsem sebou na postel a v tom slyším zvonek. Nevrle jsem se dobelhala ke dveřím, kde jsem spatřila Tonyho. ‛Co je? Doufám, že při nejmenším hoří, jinak odejdi a nech mě spát.' Řekla jsem už tak nějak v polospánku. ‛Jery, mám problém. Vážně, je to hroznej malér!' rozhazoval rukama kolem sebe. Pozvala jsem ho tedy dál.
‛Tak povídej, copak se stalo?' postavila jsem vodu na čaj pro Tonyho a na pořádně silné kafe pro mě. ‛Víš, jak jsme byli včera na tý oslavě.' Usmála jsem se. ‛Ano Tony, překvapivě si to ještě stále pamatuji.' Poznamenala jsem ironicky. ‛A víš taky, jak si odcházela dřív?' odfrkla jsem si. Už dávno jsme nebyli mladí a já se neopíjela do takového stavu, abych si to druhý den už nepamatovala. ‛Ano.' ‛A víš, že jsem měl trochu vypito?' ‛Všimla jsem si toho.' Pořád mi nedocházelo, kam tím míří. ‛Fajn, takže já jsem v tý opilosti udělal pěknou blbost.' Zalila jsem kafe a čaj. Čekala jsem, co z něj zase vypadne. ‛Co si zase proved?' Tony a pití byla vždycky dobrá kombinace. Takových vtipných historek, co z toho vzniklo.. Každopádně teď to zas tak srandovní nebylo. ‛Podvedl jsem Lisu.' Řekl tiše, ale naprosto vážně. Zakuckala jsem se." Na chvíli jsem se podívala na děti. Napadlo mě, že jsem tuto část možná měla trochu poupravit a ne říct na plnou hubu, že jejich táta podváděl jejich mámu. No ale už se stalo. A víte co? Svět je krutý, život není peříčko a oni by to měli vědět. Vlastně čím dřív se to dozví, tím líp. A pak že to s dětmi neumím..ccc.
"‛Tak to je to tvoje skvělý překvápkopro Lisu?' Snažila jsem se zlehčit situaci, Tony si jen odfrkl. ‛Musíš mi slíbit, že to Lise neřekneš.' ‛To neřeknu, ale možná bys jí to měl říct sám.' Tony vykulil oči. ‛Zbláznila ses? Tohle se Lisa nesmí za žádnou cenu dozvědět, jasný? Byl to omyl, jsem si toho vědom a budu mít výčitky svědomí, ale Lisu tím zatěžovat nechci. Budu zase vzornej přítel, budu jí nosit květiny atd. jen jí to prosím tě neříkej.' ‛No dobře dobře.' Uklidňovala jsem ho. ‛A řekneš mi aspoň s kým to bylo?' ‛To ani sám nevím. Neznám jí, ani si nepamatuju její jméno. O to větší to je chyba.' V tom jsem s ním souhlasila. ‛Fajn, takže se dá předpokládat, že ani Lisa ji nezná, tudíž ona jí to taky neřekne a všechno bude v pořádku, takhle si to představuješ?' Tony horlivě přikyvoval.
‛A už jsi naplánoval to tvoje skvělý překvapení na přivítanou? Protože s touto novou skutečnstí by to měla být vážně pecka.' ‛Neboj, to bude. Teď se podrž.' ‛Ráda bych, ale myslím, že nic většího už pro mě asi nemáš.' Tony se zašklebil. ‛Chci pro sebe a Lisu koupit byt.' ‛No páni!' Tak to jsem opravdu nečekala. ‛Už jsem ho i vybral, pozítří jdu složit zálohu a je náš. Než přijede chci ho i vybavit.' ‛No ne Tony, kde si na to vzal?' Tony totiž nebyl ten typ člověka, co by dobrovolně pracoval, jen aby měl něco na horší časy. ‛Trochu jsem si vyluxoval konto, ale neboj, mám už i práci, takže peněz bude dost. Mám i několik návrhů, jak to bude vypadat. Mimochodem dneska nám Lisa zavolá, nechtěla bys z ní něco málo nenápadně vytáhnout?'‛Dobře,' souhlasila jsem, ‛ale jen proto, že seš můj kámoš.' ‛Díky.' Dal mi pusu na čelo.







