"‛Ty ho pořád miluješ?' To ráno bylo plné překvapení. ‛Jo. A myslím, že jsem ho možná milovala celou tu dobu, co jsme se rozešli. Pořád jsem na něj myslela, ať jsem chtěla nebo ne. I když jsem třeba s někým byla, vzpomněla jsem si na něj, na chvíle s ním a tak. A chybělo mi to. A když se stalo tohle, tak jsem se jen upevnila v tom názoru, že je to láska. Možná jsem mu tenkrát měla dát druhou šanci, třeba jsem mu měla odpustit. Já fakt nevím.' Povzdechla si. ‛Liso, hale tamto nebyla tvoje vina a to, co teď Tony udělal, jsi taky nezpůsobila ty. Myslím si, že oba máte takové nejasné city, možná byste si o nich měli promluvit vy dva...beze mě. A já vyrazím do práce.' ‛Ehm...tak jo. Asi máš pravdu.' ‛To já vždycky.' Usmála jsem se. ‛Děkuju ti.' ‛Nemáš zač.'
Po práci jsem přišla domů, udělala večeři a Rick si šel pustit televizi. Já jsem se šla podívat na notebook na e-mail a v tom mi někdo volal přes Skype. Byl to Tony. Zvedla jsem to a k mému překvapení na mě z obrazovky koukal jak Tony, tak Lisa. ‛Ahoooj.' Volali. ‛No ahoj.' Řekla jsem nechápavě. ‛Hádej co, jsme spolu!' Oznámil mi nadšeně Tony. ‛No páni, to je paráda, ale co se stalo s Mariou?' ‛Tak s tou jsem se rozešel. Včera jsem si totiž uvědomil, že ona pro mě není ta pravá a že chci svůj život strávit s někým jiným. A tak jsme tady.' ‛Tak to je skvělý! Mám z vás opravdu radost a víte co? Tento víkend bychom někam měli vyrazit, abychom to oslavili!'
A tak jsme taky udělali. Byli jsme v kině, jeli jsme lodí, zašli jsme si do aqvaparku a do lázní. Byla to paráda. Akorát mě doma po mém návratu čekalo zklamání.
Přijela jsem a nikdo nikde. Volala jsem, ale bylo ticho. Napadlo mě, že si Rick vyrazil někam ven, ale ne. Na posteli na mě čekal dopis. Třesoucíma rukami jsem ho otevřela. Stálo tam: Milá Joe, mám tě opravdu rád a mrzí mě, že ti musím tohle napsat, ale bohužel mi přijde, že se o své přátele staráš víc než o mě. Chápu, že je pro tebe jejich štěstí důležité, ale někdy zapomínáš, že já jsem tu taky. A já nechci být na druhém místě. Nevadí mi, že se budeš starat o své přátele, ale to, že tím méně se pak budeš zajímat o mě. A proto je nejspíš čas říci si sbohem. Nechtěl jsem to dělat touto cestou, ale kdo ví, kdy by k tomu byla příležitost. Tony s Lisou se mohli pohádat nebo dokonce rozejít a ty bys zase řešila tohle. A já bych nečinně přihlížel a čekal na další vhodnou příležitost. A přesně to nechci. Jednala jsi se mnou vždycky narovinu, tak chci to samé udělat i já. Takhle to prostě cítím.
Teď nezbývá už nic, než napsat sbohem a hodně štěstí v životě. Jo a mám pro tebe jednu radu: Nezapomínej taky na sebe.
Uronila jsemněkolik slz na papír. Dala jsem si panáka a pak jsemjen tak seděla v kuchyni a koukala na prostější stěnu. Možná měl pravdu. Na vztah Lisy a Tonyho jsem se zřejmě tak urputně sousředila, že jsem zapomněla na svůj vlastní vztah, který se mezitím řítil do záhuby. Nejspíš jsem obětovala svůj život pro ně dva. Ale víte co? Mě to za to stálo. Vždyť podívejte se na ně," ukázala jsem na jednu z mnoha jejich fotek. "Spolu jim to tak sluší. Byla by věčná škoda, kdyby byli s někým jiným, když jsou spolu tak dokonalí. A hlavně byste tu nebyly vy a to by mě mrzelo snad ještě víc." Dokončila jsem svůj příběh a děti mě objaly. Nakonec to nebyl zas tak špatný víkend.
Dětem jsem udělala jídlo a v tom se do dveří hrnul Tony s Lisou. ‛Ahoj, děti!' Lisa je objala. ‛Stýskalo se vám?' ‛Ani ne.' Řekl malý Fredie svým roztomilým hláskem. ‛Ne?' Divil se Tony. ‛Teta nám vyprávěla skvělý příběh o tom, jak jste se dali dohromady.' Oznámil hrdě. ‛Vážně?' Lisa na mě vrhla nevěřícný a trochu bodavý pohled. ‛Jo a je to strašně super. Ale měli byste tetě poděkovat, že vám tolik pomáhala. Jinak byste se dohromady nedali.' Přidala se Megan. To od nich bylo tak hezký. ‛My jí jsme tak vděční, jak jen to je možný. Pořád pro nás něco dělá. Co bychom si bez ní počali?' Řekl Tony a objal mě. ‛Děkujeme ti.' Dodala Lisa. A přesně za to mi to moje úsilí stálo. Oni dva jsou podle mě dokonalý pár a zároveň důkaz, že přes všechny ty zásahy ostatních, přes nástrahy a kolapsy spolu stejně zůstali. I když byli s někým jiným, stále je to k sobě táhlo a to je důkaz jejich pravé lásky. Sice neměli dokonalé seznámení ani vztah, ale o to víc je vidět, že k sobě patří.







