close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Pozdravy z Chorvatska (3.)

3. srpna 2015 v 22:40 | WhitEvil |  mé pocity a zájmy
26.7.-den třetí
Dneska to zas byl teda den. Ráno to začalo docela slibně. Tedy až do snídaně, kdy se to bez křiku opět neobešlo. Cesta k moři byla také v náladě. U moře jsem tedy většinu času trávila ve vodě a to nejlépe u bójek. Když jsem byla u kraje, naši pořád říkali, ať vylezu ven, tam byl ale klid.
Také jsem si četla tu knížku, co mám. Docela mě to baví. Jsou tam známé pohádky, ale v jiném podání, než je znám. Začátky a konce mají také zvláštní. Ale právě, když jsem si takhle hezky četla nebo se opalovala, tak zase byly řeči, že nejdu do vody. Do toho stálý křik od bráchy na téma, ať mu koupí tu kravinu, co včera viděl. To jsme také poslouchali už od chvíle, kdy vstal. Někdy se ten křik dokonce změnil v histerický pláč atp. zrudnul a prostě se vztekal, tak tomu je snad vždycky, když něco není podle něj. Člověk si buď dělá to, co chce, ale pořád u toho poslouchá tyhle histerické záchvaty nebo se musí podřídit. Ani jedna možnost se mně osobně nelíbí.
Jakmile nadešel čas oběda, šli jsme do restaurace. S mamkou jsme si dali přírodní plátek s gorgonzolou, brácha kotlet a táta (a nedělám si srandu) salát. Nakonec jsme se všichni najedli do sytosti, jelikož brácha dostal asi největší porci a táta po něm velkou část dojídal. Když ale brácha snědl poslední sousto, opět začal s tím, že chce do moře. No prostě blázinec.
U moře jsem se pak ještě trochu spálila. Nic vážného, jen prostě červenější odstín. Je to kvůli tomu, že já si namažu tak maximálně ramena a to jen výjimečně. A obličej se mi docela chytil. Pak mám také takové bílé másto cca 7cm nad pupíkem, které se mi nikdy neopálí, ale spálí se mi snadno. Tato místa docela utrpěla, ale teď večer jsem si je nastříkala a je to v pohodě.
Večer jsme si dali večeři na pokoji, s mamkou jsme si umyly vlasy, já jsem přemáchla plavky a pověsila je. Následoval další křik od bráchy a táty, že se vypravujeme na promenádu dlouho. Myslím, že je asi jasné, že se z módu neupravené holčiny s mokrými vlasy jen tak nepřetvořím v něco šmrncovního. To ale muži očividně nechápou a hádám, že nikdy ani nepochopí.
Na promenádě jsme konečně procházeli trhy. Já jsem si koupila jedny naušnice, brácha nakonec rodiče přemluvil na tu blbůstku. Tady byla jiná a o něco levnější, takže nakonec svolili. Brácha nám dokonce i slíbil , že bude po zbytek dovolené hodný (neklademe si iluze, že na vždycky) a nebude zlobit, ten slib ale asi v pěti minutách hned porušil.
S mámou jsme si pak daly palačinku, brácha měl třetí zmrzlinu toho dne (také vtipná věc-táta s bráchou měli dvě zmrzliny v době, co jsme byli na pláži, ale my s mamkou jen jednu a to ještě po tom, co oni přišli s tou druhou.). S mámou jsme si ale palačiny nemohly moc vychutnat, protože jsme hnali na pokoj-bráška je přeci unavený. Táta si předtím ještě chtěl sednout na pivo, ale to se při Honzových náladách prostě nedá. S mamkou jsme si pak dovolily za poslouchání řecí od bráchy sednout aspoň na lavičku, kde jsme si to v relativním klidu mohly sníst.
Na pokoj jsme přišli brzo, odhadem tak o hodinu dřív než včera. Spát se mi nechce a pravděpodobně zase ani neusnu jako včera. Ale to musím, jinak budu nevyspalá a přijde mi, že jsem v naší rodině snad nejméně náladová a kazit to fakt nechci (už takhle je to dost na hlavu). Loučím se tedy otrávená s bráchova chování a tátových řečí. Zítra bychom si mohli zajet do krámu, takže si plánujeme koupit nějaké to vínko na pokoj, abychom to tu s mámou přežili ještě následující dny.
Jo a ještě jedna věc na závěr, ale spíše už jen pro pobavení. Už jste si někdy stříhali nehty chirurgickýma nůžkami? Já jsem si to dneska zkusila na vlastní kůži. Totiž rodiče mi řekli, že manikúru berou, ať si nehty ostříhám až na místě a doma se tím nezdržuji. Ale v tom shonu se na ni zapomnělo a já měla nehty opravdu ve stavu, že bych s nima mohla někdo snadno zranit. Tak jsme s mamkou hledaly nůžky v krámu. A beze srandy, našly jsme jen pilník a pilovat si takhle dlouhé nehty se mi nechtělo. Po nůžkách tedy ani památky.
Táta si pak vzpomněl, že má v autě lékárničku, ale tam našel jen chirurgické nůžky, takže mi postě museli postačit. Řěknu vám tedy, že žádná slast to nebyla, ale v rámci možností to svůj účel splnilo. Každopádně doufám, že příště už budeme mít tu manikúru, přeci jen to není věc k zahození.
Tak se s vámi loučím, mějte se krásně.

Krásný letní večer a dny plné zážitků.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Co patří k prázdninám podle vás?

moře. 18.5% (5)
hory. 3.7% (1)
nuda. 7.4% (2)
pouť. 7.4% (2)
volnost. 63% (17)

Komentáře

1 lovatics-world lovatics-world | E-mail | Web | 14. srpna 2015 v 8:17 | Reagovat

Nic si z brášky nedělej, náš Adam byl úplně stejný.. Naštěstí si občas nechal říct a fungoval obchod "Buď si koupíš nebo půjdeš na trampolíny.." .. Na všech 3 místech, kde jsme byli, byly vždy takové velké trampolíny a je to něco úplně jinýho než u nás a skáče se na nich mnohem víc a líp.. Brácha to samozřejmě zbožňuje a byl tam několikrát každý večer, takže se vždy musel rozhodnout, jestli si koupí nějakou hračku, kterou momentálně vidí, nebo jestli půjde na trampolíny.. Táta mu občas radši zaplatil 2x trampolíny než jednu hračku.. Většinou se ta hračka stejně druhý den rozbije.. Ale taky měl občas brácha záchvaty a vydupal si i hračku..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama