29.7.-den šestý
Dneska ráno jsem měla dobrou snídani-chléb opečený jako toast a namazaný čokoládou, to prostě miluju. Ale i tak jsem měla problém vstát. Chybí mi káva a ne že ne. Já bez ní prostě vstávám horko těžko.
Ráno bylo moře zase teplé, koupali jsme se opravdu dlouho. Takhle teplé moře jsme za těch několik let, co sem jezdíme, nezažili. Já jsem s tím spokojená, protože ve vodě jsem opravdu většinu času, ale táta si stěžuje. Nelíbí se mu, že se neosvěží. Mě ten teplotní šok zas tak nechybí.
Pak jsme šli na oběd. Přišli jsme k moři pozdě, takže tam nebyl velký časový rozdíl. Všichni jsme si pochutnali, ale musím říct že já jsem po mase s hranolkami byla méně zasycená než po salátu včera, takže jsme si s bráchou nakonec ještě zašli na zmrlinu. Máma se nám divila, protože sotva snědlla svoji porci a to jí měla dle mého názoru i menší než já. A měla také poloviční snídani. A my se tam cpali.
Po obědě nám bylo neuvěřitelné horko, takže já jsem prostě musela do moře a kdykoli jdu do moře, plavu k bójkám. Já nevím, ale přijde mi jako ztráta času jen tak tam prostě stát a plácat se na mělčině. Já musím plavat, dělat něco smysluplného. Třeba si pak sedím půl hodiny na bójkách a přemýšlím, ale přijde mi to lepší. Navíc je tam klid, žádný povyk od dětí a tak.
Chvíli jsme se opalovala, ale na tom horku se nedalo vydržet. Ale aspoň jsem si trochu četla, za chvíli tu knihu budu mít přečtenou. Teď už tam taky čím dál víc objevuji i pohádky, které opravdu neznám ani v jiném znění nebo podobné. Myslím, že by to i bráchu v češtině bavilo, asi mu někdy z toho něco přečtu, jsou tam často i poučné pohádky a ač se to nezdá, podle mě nás ty pohádky, co jsme slyšeli jako děti, ovlivňují. Třeba by mu to dalo i lepší příklad. Kdo ví, mohl by přestat i zlobit...i když no, můj brácha s tím přestane asi za hodně hodně dlouho.
Večer jsme si dělali jídlo na pokoji. Na nějakou velkou promenádu jsme už ani nešli, jen se kousek projít. Poprosili jsme jedny Čechy o společnou fotku a sedli jsme si na chvíli do hospody. Táta si dal pivo, my s mamkou kávu, takže jsme nabité energií. Teď sedíme na terase. Máme tu vínko, je tu krásně a klid. A také není takové horko. Prostě nádhera.
Při svitu měsíce vás pozdravuji. Mějte se v Česku krásně!










Ať je taťka rád, že máte moře teplý, my když tam byli poprvý, tak to moře bylo tak studený, že brácha s tátou tam ani jednou za celou dovolenou nevlezli a my s mamkou jsme tam vydržely max. 15 minut, víc se nedalo, protože nás z tý zimy chytaly křeče..
Jinak jak jsi v minulém článku psala o těch vodních atrakcích.. V Egyptě jsem byla s tátou na nafukovací sedačce, kterou táhla loď.. Bylo mi tak 10, divila jsem se, že jsem se udržela, držela jsem se jak klíště