Přiznám se, že nikdynechcižádnýděti mánie mě už přešla, ale vystřídal ji jiný pocit z dnešních dětí. Je fakt, že v prvních třídách je rozmístění hodných a zlobivých dětí tak 50 na 50 % a někdy i lepší, ale bohužel čím výš se dívám, tím horší to s dětmi je. Nejen, že ve čtvrté a ne-li třetí třídě mluví pomalu hůř než někteří středoškoláci, jsou také drzí, neukáznění, bez smyslu pro zodpovědnost a mají zřejmě utkvělou představu, že jim svět leží u nohou a oni si mohou dovolit, co chtějí.
Poslední dobou se mi čím dál častěji stávává, že jdu po ulici a zaslechnu nějaký jejich rozhovor. Pár úryvků sem napíšu: "Slyšelas jí? Taková kurva!" Tohle řekl jeden kluk, který chodil podle mě tak do třetí třídy. Další čtvrťák pak asi před týdnem pořvával na mnohem starší holku: "Vyjebej si, ty krávo!" A zrovna dneska jsem procházela kolem dvojice kluků, (také tak ze čtvrté nebo páté třídy) co se bavili o tom, že byli minule někde na diskotéce, že se tam opili a zkoušeli cigarety atp. Samozřejmě trochu jinou mluvou, ale dejme tomu. Nakonec se dostali k závěru, že byl zátah policie či co, to jsem už tak dobře nepochytila. Nicméně jsem procházela kolem a jeden z nich na mě zavolal: "Čus!" Tak jsem odpověděla otráveným tónem (jelikož mě jejich chování rozhodně netěšilo). "Nazdar." V tom na mě druhý začal řvát, co si dovoluju říkat mu nazdar. Musím teda říct, že já v jejich věku jsem si sotva dovolila na někoho o tolik staršího promluvit, měla jsem k nim úctu atd. Teď už to ale očividně neplatí.
Přesuneme-li se o pár ročníků dál, najdeme děti se slovníkem dlaždiče. Chlapci mají nagelované vlasy, dívky jsou nalíčené snad víc, než studenti prvních ročníků na středních školách, a myslí si, jak jsou krásné. Už to dávno nejsou ty malé holčičky s copánky a aktovkou na zádech.
A ještě výš? Tak tam je to snad nejhorší. Nejen že děti v osmých a co víc i sedmých třídách mají permanentně cigaretu u pusy, oni už kouří i trávu. Mně osobně je jedno, kterej blbec jim ji prodá, ale zajímá mě, co na to řeknou rodiče. Neříkejte mi, že si toho nevšimnou... Buď to tedy jen přejdou nebo a uvěří svým vzorným dětičkám, že to zkusili jen jednou, protože to dělali i ostatní, nebo na ty děti už žádný zákaz nezabírá. Ovšem neříkejte mi, že když ti děcka naprosto odříznete od internetu, seberete jim mobil a zatrhnete televizi, nepovolí. Na to jsou moc závislé na technice. Nicméně by to zřejmě bylo moc práce. Rodiče se v poslední době o své děti asi tolik nezajímají a snaží se o poznání míň. Já chápu, že to není jednoduché, když musíte chodit do práce, starat se, aby děti měli, co jíst a co na sebe, a ještě je máte přemlouvat, aby něco nedělali, když mají tak jako tak vlastní hlavu. Navíc jsou ještě dost rozjívené, že vám možná jen odseknou a budou vám to dělat naschvál.
Ráda bych napsala, že mám řešení, ale nemám. Dětem se věnuje méně pozornosti, tudíž mají i větší volnost, která mimo jiné vede k takovému chování. Rodiče jim pak ony prohřešky prominou snáze, protože vědí, že si sami na tom nesou kousek viny. A je to bludný kruh. Zároveň, když se někomu povede vychovat slušné a hodné dítě, nemá ani zdaleka vyhráno. Dle mého názoru jsou dvě možnosti - buď se dítě chytne těch špatných a bude dělat to, co oni, bude se jim přizpůsobovat a sem tam se za ně i postaví... nebo bude sám, bude se držet stranou, tím pádem se stane snadným terčem pro skupinu nevychovaných spratků, kteří si na něm budou léčit své komplexy, protože si tak přijdou silnější. A co je lepší? Když dítě bude šikanováno a bude nešťastné? Nebo když se přidá ke skupině těch špatných a konečně někam bude patřit, ale to všechno za cenu jeho slušného chování a mravních zásad?
Je těžké to hodnotit a snažit se to nějak změnit. Člověk sám těžko něco zmůže. Chudáci jsou pak učitelé a rodiče, kteří si s nimi musí nějak poradit. A okolí to zřejmě musí skousnout tak jako tak. Otázkou je, jak daleko to může zajít, než už nám to všem přeroste přes hlavu... Já upřímně doufám, že se to stane brzy a tím dřív se to začne řešit. Sama za sebe můžu říct, že bych děti v této společnosti mladých delikventů vychovávala dost nerada.








Souhlasim s tebou, mám úplně stejný názor.
Dobře mu tak haj*lovi 
Už když jsem před 3 rokama chodila pro bráchu do družiny a viděla jsem tam ty malý děcka v 1 - 3 třídě s iPhonama v ruce jak si jeli FB, tak mi z toho bylo úplně blbě.. Chápu, že v dnešní době je telefon nutnost, ale nemyslim si, že by děti ani ne v 10 letech museli mít ty nejdražší telefony s internetem atd..
Když mi bráchy kamarád v 8 letech řekl, že chodí k Papežáku kouřit, tak jsem myslela že mu vrazim facku..
Jako to co si dovolí děcka na prvnim stupni si nedovolim ani já v 17 letech.. Aby pořvávali na starší kolemjdoucí lidi a vysmívali se jim do obličeje.. Já bych je mlátila od rána do večera.. Dostávají mě děcka z 5 třídy, který mají na fb každou chvíli statusy a fotky o tom, jak chodí s tim a jak je tahle dě*ka atd..
A letošní prváci na střední? To je taky něco.. Hlavně hvězdy od nás ze základky, určitě tušíš o koho jde - ty chodily zmalovaný a s kabelčičkou už od 4 třídy.. Když chceš jít na záchod, tak musíš počkat, než se tam princezny dofotí, aby mohly na fb hodit fotku o tom, jak těžký mají život, protože musí být ve škole :( Když se za náma na praxi přišly kouknout holky z prváku, tak rozhodně nevypadaly na 15 - 16, některé vypadaly jak holky z D1..
A celkově to co si dovolí, jak na tebe koukají stylem "Já jsem nejlepší a ty jsi úplná nula" atd.. Jsem na ně úplně alergická.. Na základce jsem se bála se na lidi z větších ročníku vůbec kouknout a když jsem byla v prváku (i teď ve druháku), tak si taky nedovolim se na někoho ani hnusně kouknout, natož na něj něco pokřikovat atd.. Ony jsou v prváku a jsou tam 2. týden a dělají jako by jim ta škola patřila..
Když na nás kluci ze třeťáku ze srandy volají jako "Čáu" atd., tak to bereme prostě ze srandy, ale když na mě řve nějakej malej parchant, tak se na něj tak nas*aně kouknu, aby si to příště rozmyslel.. Takhle jsem vyjela po klukovi, který šikanoval bráchu a ten se teď bojí chodit naší ulicí.. Šikanoval Adama asi půl roku a když si potom tady u nás v ulici hrál s klukama, tak jsem tam na něj vylítla, řekla jsem mu jestli by mohl ke mě jít, on řekl že ne, to mě ještě víc naštvalo, tak jsem na něj řvala přes celou ulici.. Kdybych mohla, tak mu oplatim to, co on dělal Adamovi, ale jelikož jsem nechtěla mít žádný problémy, tak jsem mu to vysvětlila jen slovně.. Když jsem na něj řvala před těma kamarádama, tak ho muselo mrzet, že ke mě nešel a že jsem mu to musela říct přede všema.. Byl rudej až na zadku a ještě se snažil lhát, ale jelikož tam byli i ti jeho kamarádi a věděli, že kecá, tak šli proti němu i oni.. Teď už si na Adama nedovolí ani slovo a Adam říkal, že se mě bojí a že se bojí chodit okolo našeho baráku