close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Věty, co mi lezou na nervy

8. listopadu 2015 v 19:47 | WhitEvil |  Just me, myself and I
Aby bylo jasno, vím, že jsem cholerický člověk, kterého dokážou vytočit i blbosti, ale s tím holt nic moc nenadělám. I tak jsem ale chtěla napsat věty, které mě rozčilují jako žádné jiné.

"Udělej to hned!" Chápu, že svět se neustále pohybuje a některé věci je třeba řešit neodkladně, ale bohužel, když mám něco důležitého rozdělaného a potřebuji dokončit myšlenku, nemůžu vyskočit a udělat to, co po mně chcete. Je mi líto, ale opravdu nestojím u dveří a nečekám, až mě někdo bude potřebovat, abych vyběhla a každé přání splnila. A štve mě, že to stále někomu nedošlo.

"Nesmíš!" a "Musíš!" Vzhledem k tomu, jak jsem tvrdohlavý člověk, nemám ráda příkazy od lidí, kteří mi opravdu nemají co říkat. Něco jiného je to u rodičů, učitelů a prostě všech nadřízených. S pravidly a zákony také problém nemám, ale jakmile mi někddo řekne, že něco musím nebo naopak nesmím udělat, i když to je třeba někdo mého věku nebo dokonce mladší, dokážu se pěkně vytočit. Už jsem se naučila být hrdá na svoje myšlenky a názory a nenechám si je jen tak podupat.

"Jsi závislá na tom blogu." Je fakt, že někdy jdu spát pozdě, protože píšu nebo místo učení vytvářím články s fotkami, ale o závislosti bych tu rozhodně nemluvila. Blog mi pomahá, když mi není zrovna nejlíp. Chodím se sem vypsat a snažím se nějakým způsobem reprezentovat mojí tvorbu, ale že bych bez blogu nemohla přežít nebo bych měla nějaké abstinenční příznaky, to vážně ne. Byla jsem už závislá na několika věcech, tak si myslím, že závislost u sebe poznat dokážu. A hodně mě štve, když si někdo myslí opak.

"Je to prostě blbost." Podívejte se, já jsem člověk, kterému je v podstatě jedno, když ho někdo uráží, jelikož si o sobě nemyslím bůhvíco. Každopádně jsou věci a seriály, které mám fakt moc ráda a když o nich někdo prohlásí, že jsou to blbosti, tak bych se s ním do krve zhádala. Prostě za svými názory si stojím a štve mě, když se mě někdo snaží přesvědčit, že jsou špatné. Jejich názor uznávám a v rámci možností jsem ochotná jejich názor respektovat, ale nenechám se přesvědčovat o tom, že se mi líbí špatné věci.

"Málo se učíš." Tuhle větu slýchám samozřejmě od rodičů. Uznávám, že se třeba učím míň než ostatní, ale když se opravdu potřebuju naučit, jsem dokonce ochotná si i o hodinu přivstat a učit se celé ráno. Před důležitým testem se opravdu učím hodně, ale jsou tu třeba předměty jako matematika, angličtina a ruština, na které se učím jen málo, protože mi jdou sami od sebe. A když mě někdo do učení nutí, naštvu se a naschvál se neučím, nemám ráda, když někdo do něčeho nutí.

"Chováš se jako dítě." Vím, že sice podle mého věku bych se měla pomalu ale jistě chovat jako dospělá, měla bych mít rozum a nemám. Jenže já taková nechci být! Nechci se chovat jako dospělá, nejsem připravená nést za sebe zodpovědnost. Jsem prostě ve své duši dítě a líbí se mi to! Baví mě se koukat na kreslené pohádky, smát se hloupým vtipům a mám taky ráda plyšáky! Líbí se mi takové ty blbůstky a hlouposti pro děti. Takže ano, jsem jako dítě, ale nepřijde mi to jako špatná věc, protože mě to baví a jsem takhle šťastná. Na dospělost budu mít celý život, teď chci být ještě taková, jaká jsem.

"Jsi nejhorší člověk na světě." K téhle věci bych ráda řekla jen jednu věc a to, že já jsem si vědoma všech svých nedostatků a moc dobře o sobě vím, že nejsme zrovna nejlepší, takže když jste si mysleli něco jiného a došlo vám to až teď, není můj problém, měli jste předtím holt dávat větší pozor.

"Už tě nemiluju." O téhle větě jsem už zmínila v jednom článku. Jde o to, že k tomu nemůžete z ničeho nic dospět a prostě si říct, že včera jsem tě miloval, dneska už ne, takže promiň. Takhle to prostě nefunguje. A štve mě, když to někdo řekne jen tak, jako by to byla normální věc.

"Pojď teď ven." Vzhledem k tomu, že moji rodiče mi jen tak něco nedovolí a musím se jich ptát minimálně den nebo dva dopředu, takže šance, že mě pustí jen tak uprostřed noci ven, je mizivá, nechápu tuhle větu vůbec. Navíc pochopte, že kdybych ven chtěla, nějakou akci si domluvím. A asi teď budu vypadat jako hrozný lenoch, ale některé dny si prostě ráda odpočinu u psaní a nemám potřebu venku lítat a opíjet se. Někdy je to sice fajn, ale prostě nejsem ten typ, co by hned na zavolání vyběhl z baráku. A mrzí mě, že to ještě spoustě lidí nedošlo.

"Nejdřív udělej tohle, pak tamto." Já mám na všechno svůj systém, někdy nejdřív práce, potom zábava a někdy naopak. Prostě si třeba dopoledne píšu, po obědě se jdu učit, tak to mám vymyšlené a jakmile mi někdo můj harmonogram rozhodí, jsem pak zbytečně nervózní a nevychází mi to tak, jak jsem chtěla. Ráda si věci prostě dělám po svém a nemám ráda, když mi do toho někdo mluví.

Tohle bylo pár vět, které mě opravdu poslední dobou štvou. A co štve vás?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Máte často depku?

Velmi často. 55.6% (15)
Často. 18.5% (5)
Jak kdy. 18.5% (5)
Skoro nikdy. 7.4% (2)

Komentáře

1 lovatics-world.blog.cz lovatics-world.blog.cz | E-mail | 20. února 2016 v 0:58 | Reagovat

Já nesnáším věty ve smyslu "Proč nemůžeš být jako ona, učit se tak jako ona, dělat tohle jako ona atd.." Jsem prostě taková jaká jsem, tak proč bych měla být jako někdo.. i když jde třeba o "dobrou" věc, jako třeba učení nebo tak, tak já mám prostě svůj styl jak se učim a připravuju do školy... Taky nesnáším, když se někdo naváží do nečeho / někoho, koho mám ráda.. Když řekne svůj názor, třeba tahle zpěvačka má blbý písničky, tak to přežiju, já jí mám třeba ráda, ale chápu že někdo jí mít rád nemusí.. když to odůvodní a řekne třeba proč se mu to a to na tom člověku nelíbí, tak řeknu ok, tvůj názor, ale já mám jiný názor.. Tohle beru, ale když někdo jen tak o někom řekne, že je třeba debil a pořád to opakuje a hučí s tím do mě, tak to bych úplně vraždila.. A ještě nesnáším, když někdo nechápe něco, co mám ráda a zakazuje mi to.. Dřív mi rodiče zakazovali koncerty kvůli škole (to taky nesnáším "Uvidíme podle známek" nebo "Když se budeš dobře učit" atd.) a prostě nechápali, proč mám ty koncerty tak ráda a tak..  Teď už jsem to mamce vysvětlila co pro mě ty koncerty znamenají, takže už s tím nemá takový problém a z 99% mě vždy pustí..

2 WhitEvil/taková normální ještěrka WhitEvil/taková normální ještěrka | 28. února 2016 v 17:44 | Reagovat

[1]: Jo přesně s tím taky souhlasím. Přitom člověk ví, že by jim to taky vadilo, ale i tak to dělají..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama