9. prosince jsme s přítelem měli výročí půlroku. Já vím, já vím, není to moc, když to porovnáme s dalšími páry, ale na něčem se začít musí a upřímně moje předešlé vztahy se do tohoto bodu vůbec nedostaly nebo jsme se s přítelem viděli jen párkrát do roka. Navíc pořád někdo někde po měsíci vztahu roztrubuje do světa svou velkou lásku, takže na oslavu právo prostě máme! :D
Slavili jsme poněkud netradičně, jelikož se nám do naší oslavy vloudila bráchova oslava narozenin, takže žádný den jen pro sebe se nekonal. Děti nás docela unavily, ale jakmile jsme se mohli vytratit, byli jsme spokojení. K našemu půlroku jsme si koupili i dárečky a já jsem hrozně nadšená. Ten můj blázen mě opravdu zase moc krásně překvapil, budu ho nosit často (viz foto).

Já jsem mu dala zase hrneček s naší fotkou. Původně jsem plánovala jinou fotku, ale z posledních tanečních (respektive odchodu na ně) máme jednu opravdu moc povedenou, kterou jsem si nemohla odepřít.
Fotka na hrnečku je ještě lepší, ale můj mobil stále nespolupracuje s počítačem, tak tady je alternativa.
Po dárcích jsme čekali, než děti odejdou, pak jsme se najedli, udělali jsme si pop corn a s láhví červeného, co Kuba dovezl, jsme si sedli k filmu.
Celý večer byl úžasný a až na to že jsem nakonec spala na svém sedacím pytli, protože se mi v noci udělalo divně, to bylo úžasné. Přítel se mě po tom taky snažil zbudit a prý to šlo dost těžce, ale na mou obranu - víte, jaké to je, když si v klidu vraždíte lidi mačetou ve snu a pak vás někdo vzbudí? To se prostě leknete! A jak.
Po obědě jsme Kubu odvezli na autobus a už zase nám odjel před očima (s tou dochvilností to máme s mamkou na štíru), tak jsme mu domluvili odvoz od strejdy, který jel do Příbrami nakupovat a odvezl ho. Dobře to dopadlo a my jsme si vytvořili kupu dalších krásných vzpomínek, za které jsme moc ráda. Už se nemůžu dočkat dalšího výročí.








To je hezký :) Sluší vám to spolu :)