Už dlouho jsme plánovali vyrazit na zimní stadion, který se v našem městě otevřel snad po 7 letech. Táta tam občas jezdil s bráchou a já jsem tam chtěla taky zajet o pololetních prázdninách, tak jsem se domluvila s Kubou, že bychom šli bráchu učit bruslit.
Plán to byl sice dobrý, ale rozbité chlazení nám udělalo čáru přes rozpočet a když nás tam táta vysadil v pátek odpoledne, zjistili jsme, že tam jsme zbytečně. No co se dalo dělat, šli jsme si dát věci k babičce a zvolili si jako alternativu procházku.
V sobotu už se nám to ale podařilo lépe naplánovat. Sice jsme museli vstávat brzo (na naše poměry), ale zabruslili jsme si krásně. I když brácha tedy víc padal, než bruslil.
Vydrželi jsme tam asi dvě a půl hodiny a brácha chtěl jet domů, tak jsme opět volali tátovi, ať pro nás zajede. I tak se mi to ale líbilo a jsem ráda, že jsme tam mohli jít aspoň v sobotu, když to v pátek nevyšlo.
A pro zpestření přidávám i nějaké fotky.









