Poslední den mého života a další věci
8. ledna 2016 v 12:12 | WhitEvil | Just me, myself and INo projížděla jsem tak svoje psaní a objevila jsem jeden článek, který tady leží opravdu požehnanou dobu. Nevím, jak jsem na něj mohla zapomenout, nejspíš to bude tím, že mám všechny články i příběhy v jednom souboru pouze oddělené mezerami.
Každopádně je původně psán jako tag, ale po tak dlouhé době mi přijde opravdu trapné ho tak i vydat. Přidávám jej tedy jako článek a dejme tomu, že chudák Anet, která mě nominovala a odpovědí se dočká až teď, jestli si na to vůbec ještě pamatuje, mi vlastně byla inspirací.
K tématu týdne ho přidávám proto, že jedna z odpovědí (a pro mě odpověď nejvíce emotivní) je právě na toto téma a já bych se o tuto myšlenku ráda podělila. Tak tedy jdeme na to.
1) Deset faktů o mně:
1. Mám čtyři zvířata, která považuji za členy rodiny a chovám se k nim podle toho. Je to můj králík Meruňka, morče Morčan, křeček Spike (křeček dnes již nežije) a andulka Erik.
2. Ohledně kluků mám dlouhé vedení, většinou na mě kluk musí rovnou vybalit, že se mu líbím, protože já to poznat neumím…jediný Pepa (dnes už skoro rok bývalý přítel) byl výjimka - z toho jsem to tahala přes hodinu, na což mi řekl, že se to dozvím další den a já z toho nemohla spát.
3. Nerada ustupuji, když mi na něčem záleží, ale jsem schopná přistoupit na kompromis.
4. Chci studovat na střední škole (studuji na gymnáziu, nyní je můj sen vysoká) a věnovat se jazykům a překládání.
5. Jsem ujetá na psaní smajlíků do chatu nebo do SMS, bez nich zprávu napíšu jen zřídka a to, když pospíchám nebo jsme naštvaná.
6. Jsem ten typ člověka, co se pořád usmívá a nepotřebuje k tomu žádný pádný důvod. Prostě vše beru z té lepší stránky (kromě těch momentů, kdy jsem na dně, ale tak každý to zná).
7. Štve mě, když někdo někomu dává falešnou naději, využívá ho a pak ho odkopne. Takoví lidé by si zasloužili to samé!
8. Stačí mi jen pár přátel a jsem spokojená víc než s velkou partou lidí, se kterými bych si tolik nerozuměla.
9. Nejsem zvyklá se bavit s cizími lidmi, když na mě nepůsobí důvěryhodně a mile.
10. Nesnáším lhaní a podvádění, vždycky je lepší říkat pravdu, nezpůsobíte tím tolik bolesti...
2) Otázky:
1) Kdo je tvůj největší vzor?
Bude to znít asi strašně povrchně, ale já chci být jako já.. Samozřejmě, že mě inspirují členové rodiny, hlavně můj děda, pak také skupina Simple Plan (mají úžasné a pravdivé texty o okolním světě) a také mí přátelé, ale nechci být něčí kopie, pouze se nechám inspirovat a v něčem bych chtěla být jako jiní, ale ve své podstatě chci být stejná, jako jsem teď.
2) Proč sis založila blog?
Já jsem k tomu vlastně neměla ani žádný pořádný důvod. Jen si pamatuji, že mi kamarádka, se kterou jsem si v té době psala, sdělila, že má vlastní blog a že jí hrozně baví tam psát a navrhla mi, jestli si ho taky nechci založit a jelikož byli zrovna prázdniny a já se příšerně nudila, souhlasila jsem.
První měsíc jsem psala články o tom, co mě prostě napadlo a nějak jsem o tom nepřemýšlela, další měsíce už jsem se začala blogu a to i po vzhledové stránce více věnovat a pak už mě to úplně polapilo. Začala jsem zveřejňovat i svoje příběhy a psala jsem i články na téma týdne a v té době jsem se rozhodla, že blog chci mít i nadále.
3) Na co je tvůj blog zaměřený a proč?
Můj blog není moc zaměřený, píšu tam jak věci o sobě, tak své názory, přidávám tam fotky i příběhy a většina mých článků jsou inspirovány podněty z mého života. Myslím si, že pro mě je to takhle nejlepší, jelikož můžu psát o všem možném a na můj blog nemusí chodit jen lidé se stejnými zájmy, ale i ostatní, protože tam je mnohem více věcí než jen jedno zaměření..je to takové univerzální a dá se tam přečíst prakticky cokoli.
4) Co nejraději děláš ve svém volném čase?
Toho je docela hodně. Já nemám ráda stereotypy a není to, že bych ráda dělala jen jednu věc.. Když je venku hezké počasí, ráda chodím s přáteli ven na procházky, chodím do přírody fotit a vyčistit si hlavu, za zvířaty,...
Když je venku ošklivě, tak se sejdeme třeba u kamarádky doma nebo u nás a koukáme třeba na nějaká videa nebo filmy.
Pokud jsem doma, tak sleduju seriály, čtu anglické knížky, píšu příběhy a články nebo prostě jen tak lenoším, když jsem unavená ze školy.
5) Co pro tebe znamená tvá nejlepší kamarádka?
Hodně věcí... Je to jeden z těch lidí, kterým můžu říci naprosto všechny, můžu se na ní spolehnout, vím, že mi vždycky dobře poradí a nevyzradí tajemství. Miluju naše hodinové telefonáty, naše ulítlé teorie, ten smích a dobrou náladu, když se sejdeme, tak už mám automaticky úsměv na tváři a vím, že to bude skvělý den. Vážím si jí a jsem za ní hrozně vděčná...
6) Kdybys na sobě mohla něco změnit, co by to bylo a proč?
Já bych na sobě nechtěla moc věcí měnit (teď bych toho změnila asi víc) , ale přeci jen se najde jedna věc - nevěřit špatným lidem (zvláště ve vztazích). Vždycky jsem byla hrozně šťastná, že jsem s tou osobou a ani jsem si nevšimla, že on ten pocit nesdílí a jen mě využívá, takže bych se chtěla mít víc na pozoru...ale doufám, že teď už jsem našla někoho, komu můžu věřit (nenašla, holka, nenašla, snad v současné době).
A taky bych chtěla být méně výbušná, protože občas, když mě něco opravdu hodně naštve, můžu být i nebezpečná a je lepší se ode mě držet dál, pokud mě nechcete uklidňovat...
7) Dělala jsi/děláš něco zvláštního? Pokud ano-co?
Já jsem docela bláznivý člověk, takže každou chvilku provedu nějakou blbost, o které pak můžu vyprávět, ale že bych se věnovala něčemu zvláštnímu, to asi ne...
8) Kdyby sis mohla vybrat jednu celebritu, ke které by ses na týden mohla nastěhovat, koho by sis vybrala?
Nejspíš s Pierrem Bouvierem, zpěvákem skupiny Simple Plan, kterou miluju! Kdybych se s kýmkoli z nich někdy setkala a měla bych příležitost s nimi i mluvit, zeptala bych se jich na spoustu věcí ohledně jejich textů a života. Simple Plan mě hodně inspiruje a pomáhá mi a Pierra beru, jakožto zpěváka a částečného textaře, jako hlavního představitele, což ale neznamená, že by ostatní členové byli méně důležití nebo snad úplně zbyteční!
9) Kdybys měla tři přání, co by sis přála?
Přála bych si, aby se všichni lidé, co mám ráda (zvláště moji příbuzní) dožili vysokého věku (nesmrtelnost by zřejmě byla moc). (stále platí)
Přála bych si, aby se na světě neválčilo a lidé se konečně naučili respektovat ostatní bez ohledu na bravu kůže, sexuální orientaci, náboženství nebo názory. (naprosto, momentálně je to i dost aktuální téma)
Přála bych si, aby se můj život nijak zásadně neměnil, zkrátka abych byla tak šťastná, jako jsem teď. (tak teď už by mi stačilo jen to štěstí, změna je totiž život)
10) Kdybys věděla, že ti zbývá poslední den života, co bys chtěla za ten poslední den stihnout udělat?
Dejme tomu, že to rozpočtu na 24 hodin a napíšu, co bych za tu dobu opravdu mohla stihnout, jelikož třeba procestovat svět za jeden den je nemožné...i když...no nebudeme to komplikovat. ;)
00:00-1:00: Zavzpomínala bych na svůj život, prošla bych si jednotlivé fotky a urovnala si všechno v hlavě. Odpustila bych lidem, co mi ublížili, přestala bych nenávidět lidi, co mi znepříjemňují život a smířila bych se s tím, že brzy zemřu.
1:00-1:30 V klidu bych si prošla známé ulice, nasála bych tu atmosféru a rozloučila bych se se svým okolím.
1:30-2:00 Rozloučila bych se se svými zvířaty.
2:00-2:30 Napsala bych Pierrovi a všem, co mě inspirovali, dopis, který bych jim poslala.
2:30-5:00 Vysvětlila bych vše svým rodičům, řekla bych jim, že mi na nich záleží, řekla bych jim vše, co jsem jim třeba neřekla a dlouze bych je objala.
5:00-7:00 Prošla bych se s Bý venku, normálně bychom si povídaly, jako bychom se měly vidět i další den. Užily bychom si to a smály bychom se jako vždycky.
7:00-9:00 (u toho nevím, jak dlouho to může trvat, tak to berte s rezervou). Chtěla bych si skočit padákem. Nejradši bych skočila s někým, ale klidně skočím i sama, protože po tom toužím už docela dlouho.
9:00-10:00 Řekla bych co nejvíce lidem, co si o nich doopravdy myslím - bez servítek, prostě pravdu.
10:00-13:00 Navštívila bych prarodiče a řekla jim vše, co mi leží na srdci. Poděkovala bych jim za podporu a rady, řekla bych jim, jak moc si jich vážím.
13:00-13:30 Napsala bych závěť. (moc věcí nemám, tak to bude rychle :D )
13:30- (nevím, záleží i na okolnostech, takže tady časový údaj nebude). Nasedla bych na jakékoli letadlo se svým přítelem, odletěli bychom do Španělska, kam se toužím podívat už hodně dlouho. Prošli bychom si co nejvíce památek, zašli bychom si tam do nějaké restaurace a užili bychom si společné chvíle.
20:00-22:00 Zavolala bych všem a řekla bych jim poslední sbohem, ale nechtěla bych je zbytečně trápit.
22:00-24:00 Chtěla bych zemřít v objetí.
Je jasné, že bych asi všechno nestihla a spousta věcí by nevyšla podle plánu, ale i kdyby vyšla jen polovina věcí, byla bych spokojená.
A to by bylo vše. Věci psané kurzívou v závorkách jsou dodatky z dnešních dní, protože se jisté věci změnily, ale stále to podstatné zůstalo stejně, což mě těší. Doufám, že se vám článek líbil a třeba vás i inspiroval.
Komentáře
Předtím jsem si pořád říkala, kdy ten tag uděláš, pak jsem na to už zapomněla, ale jsem ráda, že jsi ho nakonec udělala :)
Je zajímavý se zamyslet nad tím, co by jsme dělali, kdyby jsme měli posledních 24 hodin.. Je hezký, že většina těch věcí zůstala stejná a moc se nezměnila :) Možná je i lepší, že jsi ten článek vydala až takhle později, je zajímavý si přečíst něco, co jsi psala už dřív a porovnat to s tím, jak to vidíš teď :)








Super článok... :) ten tag a posledný deň môjho života nemá chybu :)