close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Simple Plan v Praze

7. března 2016 v 18:18 | WhitEvil |  mé pocity a zájmy
Znáte ten pocit, když o něčem sníte tak dlouho a pak konečně přijde ten den, kdy se vám to splní a vy nedokážete myslet na nic jiného? Tak přesně taková pro mě byla sobota 5.3.
Člověk by čekal, že takový nervák jako já už bude od rána pobíhat po baráku a volat, že už je to tady. Je to strašně zvláštní, ale nic takového se nedělo. Byla jsem ledově klidná, což je u mě skoro nemožné. Podle mě se moje tělo prostě rozhodlo, že teď vyšilovat nesmím. A dařilo se mu to.
Dokonce ani, když jsme vyzvedávali Anet u babičky, jsem se vůbec neklepala. Ani v autě a v podstatě ani, když jsme čekali venku před halou. Bylo to zvláštní.
Před vchodem do haly bylo opravdu narváno a moc se mi líbilo, že tam dokonce jedna skupinka fanoušků měla kytaru a hráli tam jejich písničky. Škoda, že jsme byly tak daleko, takže jsem jim rozuměla jen pár slov. Být blíž, tak si zpívám.
Při vstupu dovnitř jsme se s Anet na chvíli rozdělily a já jsem šla sehnat nějaké dobré místo. Než Anet přišla, už za mnou byla slušná řada a Anet mi povídá, ať jdeme dál, že tam se nebudeme mačkat a že tam budeme i blíž. Fakt že jo. Tak jsme se přesunuly trochu na stranu a viděly jsme dobře.
Pak jsme si všimla, že kousek od nás jsou suvenýry, které byli i nahoře, ale tam jsem je jen tak prolétla pohledem. Upřímně šla jsem na tuto akci s tím, že si tam pořídím třeba náramek nebo něco menšího, ale pak mě zaujal řetízek, tak jsme šla za Anet, která držela místo, i když tam nikdo moc nechodil, jestli mi půjčí stovku. No a víte, jak to dopadlo? Anet má na mě úplně špatný vliv, koupila jsem si totiž ten řetízek a ještě tričko. Dlužím teď Anet hrozně moc peněz, ale nelituju toho.
Už na začátku koncertu jsem si všimla, že sem přišli i tatínkové, které to tam nijak zvlášť nebralo. Myslím, že můj táta by se mnou v životě nikam takhle nešel, to spíš máma, která by při jejím štěstí zase tři dny neslyšela.
Jako první předkapela hráli The Bottom Line a musím říct, že se mi písničky líbily. Je fakt, že ozvučení by se dalo zlepšit, ale tak na předkapelách to bývá horší. Tahle skupina měla super show, dokonce v jedné chvíli skočil zpěvák na nafukovací matraci mezi lidi a zpíval. To se mi moc líbilo.

Mezi kapelami byla pak přestávka, tak jsem se domluvila s Anet, že půjdu s bundami do šatny, protože už nám bylo fakt vedro, tak jsem tam zašla, jenomže prorvat se mezi lidmi? To nebyla vůbec sranda. Už skoro u vchodu nás zastavil securiťák, že musíme pustit lidi dovnitř. Jasně, nepustím ven 3 lidi, radši je nechám čekat, než dovnitř přijde 100 lidí. Mezitím začala hrát druhá skupina, ze které jsem tedy přišla o kousek představení, ale nijak zvlášť mě to nemrzí. Myslím si, že by se GhostTown líbili víc tátovi, který si potrpí na takový tvrdý styl.

A pak to přišlo. Čekání, než na pódium dorazí kapela, pro kterou bych zemřela, jen abych je mohla vidět. Anet mě tam samozřejmě musela stresovat, že už zbývá jen chvíle, abych byla ještě víc nervózní, ale do té doby to ještě šlo. Když se ale konečně kluci objevili na pódiu a začala píseň Opinion Overload, začala jsem brečet. Hrozně mě dojalo, že tam byli, ve stejné místnosti, jen kousek ode mě. O této chvíli jsme snila už strašně dlouho a teď to bylo tady. Byli to vážně oni!
Mamka mě třeba předtím i trochu strašila, abych nebyla zklamaná, že naživo nebudou znít tak dobře, ale víte co? Zněli.
A kromě úžasného zpěvu a hudby mě zaujala i čeština. Pierre chválil Prahu. Povídal, že tu byli potřetí a že dnes je to poprvé, co tu mohli strávit den. Povídal o orloji a gratuloval nám k tam krásnému městu. Pořád děkoval a říkal, že tu chtějí udělat co největší show. S publikem neustále komunikoval, což se mi moc líbilo. Mohli by přeci jenom přijít, odehrát koncert a konec, ale ta vzájemná komunikace je úžasná. Přesně na takových věcech člověk pozná, kdo se o své fanoušky opravdu stará.
Písně měli dokonalé, ale samozřejmě mě nejvíc dostala Welcome to my life, na kterou jsem čekala od začátku a mám ji celou nahranou. Dokonce vyhrála i anketu o nejoblíbenější píseň, která byla k události vytvořena na facebooku.
Ke konci koncertu taky Pierre ještě poděkoval Dominice, která o nich vytvořila česká stránky. Řekl, že jsou snad lepší než jejich vlastní a že ona je pravděpodobně i důvod, proč tam většina z nás je. Podle mě je to úžasné, tohle málokdo udělá a navíc málokdo o nějakých stránkách o sobě ví. Přeci jen jich bývá velké množství a všechny si je hledat? No myslím, že to už mají lepší věci na práci. Proto to od nich bylo moc pěkné a pro ostatní i překvapení, že o nic vědí.
Na poslední píseň Perfect zase celý sál zvedl telefony a svítil s nimi, což mě také dojímalo. Bylo krásně vidět, jaké je pouto mezi publikem a kapelou. Navíc kluci říkali, že by se sem rádi vrátili a nejlépe v létě, takže je beru za slovo a doufám, že ho dodrží. Bylo i zajímavé, když se ptali, kdo byl dnes na jejich koncertě poprvé a drtivá většina lidí zvedla ruce. Vzhledem k jejich pauze, kdy opravdu dlouho nic nevydávali, se není čemu divit.
Koncert jsem si moc užila od začátku až do konce a zjistila jsem, že je absolutně jedno, jak tě bolí nohy, že máš blbý boty a to všechno. Když Piere řekne "Jump!" Tak skáčeš!
Kluci zahráli písně, které mám moc ráda a dokonce se vraceli i k těm starším například I'd do anything a I'm just a kid. Je super, že ani na tyto písně nezanevřeli. No zkrátka naprostá spokojenost a nadšení, které ve mně bude ještě po hodně dlouhou dobu. Na koncertě mi možná chyběla píseň P.S. I hate you, protože jsem chtěla vědět, o kom je, ale myslím, že i tak zaznělo hitů dost. Rozhodně se těším na další koncerty. Až tu budou, budu tam i já, na to vezměte jed.

A ještě bych chtěla dodat jednu věc ohledně místa, kde byl koncert - nebyli jsme totiž v O2 aréně, ale v malé sportovní hale. Nejdřív jsem se tomu divila, ale teď si myslím, že si kluci na takové velké show nepotrpí. Rozhodně by bylo luxusní, kdyby třeba lítali vzduchem nebo tak, ale zároveň si myslím, že takhle jsou fanouškům blíž a opravdu snad i z konce haly na ně bylo dost slušně vidět. A stát úplně vepředu? No paráda. A upřímně na to, kolik jim je, mají energie snad víc než já. Ty jejich skoky na pódiu při pívání a hraní po celou dobu? A bez přestávek? Respekt.
A co si o koncertu mysle

Jinak chci poděkovat Anet za fotky, které jsem použila do článku. Jsou všechny od ní, jelikož můj mobil prostě není schopen se mnou spolupracovat. No ještě, že tam byla se mnou, tak abyste věděli, že se nechlubím cizím peřím bezdůvodně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lovatic Lovatic | E-mail | 7. března 2016 v 19:08 | Reagovat

Nemáš za co, jsem fakt ráda že sis to užila a že jsem ti mohla s těma fotkama trochu pomoc :)
Víc k tomu psát nebudu, protože brzo vyjde článek i u mě a tam píšu o svých pocitech atd. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama