Hans byl ve své podstatě tím nejlepším klukem, jakého jsem mohla chtít, ale nejspíš z nedostatku vášně a fyzické přitažlivosti jsem toužila po něčem jiném. S další klukem jsem se seznámila na zahraničním pobytu. Sice jsme oba z Česka, ale byli jsme zrovna ve stejnou dobu na stejném kurzu. On ho potřeboval zakomponovat do své přihlášky na školu a já jsem potřebovala...no dostudovat. V jazycích jsem byla dobrá, aspoň jsem si to myslela, ale po jeho příchodu jsem změnila názor. Nechápala jsem, jak někdo může tak dobře umět anglicky, když nežil v zahraničí. Kouká se snad na víc anglických seriálů než já? Nebo poslouchá víc písniček? Vrtalo mi to hlavou.
Z nějakého důvodu se stal Bred mým jediným přítelem na kurzu. V konverzaci s holkami jsem zkrátka byla mizerná ve všech jazycích a samozřejmě jsem se cítila mnohem lépe ve společnosti kluků. A abych nezapomněla, na tom kurzu byl se mnou i Dean, který už přesně věděl, co mám za lubem. "Nedělej to, znovu už ne." "No tak, víš, že to stejně udělám, dej tomu šanci." Uklidňovala jsem ho a Dean se se mnou nikdy dlouho nehádal. Měla jsem na všechno svůj vlastní názor, který jsem měnila jen zřídka a tohle nebyl zrovna ten případ.
Bred sice také nijak zvlášť nevynikal vášnivostí, ale za to uměl snad všechny jazyky, co znám. Oh bože, jak sexy zněl, když mluvil francouzsky. Jazyky mě vždycky přitahovaly a vzrušovaly. S Deanem jsme mluvili jen rusky a naším vrcholným dílem bylo vymýšlení španělských slovíček.
Bred byl zkrátka jedním z těch lidí, co jsou nadaní snad úplně na všechno. Doučoval mě pak dokonce i fyziku a na dálku mě zkoušel před velkými testy. Stávalo se často, že jsem nerozuměla, o čem vlastně mluví a došlo mi to klidně až po několika dnech, kdy jsem na ten pojem narazila ve škole.
Při té dokonalé kombinaci kluků tomu už chyběla jen třešnička a tou byl vzhled. Všichni to byli milí kluci a rozhodně ne strašáci do zelí, ale to víte, že jsem potřebovala do mé "sbírky", jak říkával Dean, někoho s oslnivým vzhledem. Při jeho hledání se mi také mnohonásobně potvrdilo, že krásný vzhled mnohdy bývá tím jediným, co ten člověk má.
Mým posledním klukem se tak stal ztělesněný idol všech náctiletých dívek. Byl o dva roky starší, o třicet centimetrů vyšší, měl svalnaté tělo, silné paže, pomněnkové oči a úsměv jak z časopisů u zubaře, u kterých se hádáme, jestli je vůbec možné, aby takhle někdo vypadal.
Nicolas byl však extrémně hloupý. Nemyslím to nějak špatně, jen mu to prostě zrovna nepálilo. Na druhou stranu jsem si po jeho bohu přišla chytře. Ale někdy už mě unavovalo mu neustále něco vysvětlovat a ptát se, jestli ví, co to znamená. S Nicolasem jsme to dotáhli na sledování filmů a sport. Já jsem totiž na běh a podobné věci v životě nebyla. Tělocvik byl mu noční můrou a s Deanem jsme se vždycky víc snažili vypadat, že něco děláme, než to ve skutečnosti dělat. Když se nám míč náhodou dostal do ruky, hned jsme se ho zbavili a bylo jedno, do čích rukou padl. Není divu, že nás nikdo nechtěl do týmu.
Nicolas mě nakonec ale přiměl cvičit. Běh nebo snad míčové hry mě stále nijak zvlášť nelákaly, ale začala jsem posilovat, což mé postavě jen prospělo. Navíc jsem cvičila tím víc, čím jsem se bála, že mě Nicolas opustí. Dean často prohlašoval, že Nicolas je mým módním doplňkem. V něčem to tak ale asi bylo.
Všichni moji kluci pro mě hodně znamenali a proto jsem také byla postavena před nejtěžší otázku svého života - s kým přijít o panenství? Ať už vypadám jakkoli, nikdy jsem s nikým nespala. Už jsme dělali snad všechno kromě sexu a pomalu se k tomu schylovalo - zvláště u Peta, který si neodpouštěl časté narážky. Jenže panenství je jenom jedno.
"Pane bože, Violet, ty seš vážně cvok. Můžeš mi říct, kam až to necháš zajít? Je ti jasný, že to s tímhle hodně rychle praskne? Nejsem žádnej expert, ale myslím, že zrovna tohohle si všimnou!" Začínal s rodičovskými radami Dean, když jsem se mu svěřila se svým problémem. "Tak mi poraď!" Řekla jsem víc zoufale, než jsem sama chtěla. "To už si vyřeš sama, tohle není nic obvyklého a nejspíš ani normálního, proto by sis měla najít svoje vlastní originální řešení, protože mám pocit, že neexistuje způsob, který by tě uspokojil." No jistě, Dean musel mít vždycky pravdu, musel mi nasadit brouka do hlavy, abych nad tím teď přemýšlela každý večer.







