Sice jsem si tento blog založila už 7.4. ale nebyla jsem schopná se k tomuto článku dostat dříve.
Víte, většina lidí se za uběhlým rokem ohlíží 1.1. Pro mě je to ale spíš den předsevzetí a marných slibů sama sobě, že něco dokážu. Když se ale ohlížím za dalším rokem na blogu, je to jiné. Občas na dobu jeho založení vzpomínám a jen tak bezmyšlenkovitě projíždím názvy starých článků.
Můj styl spaní se za tu dobu vcelku změnil a myslím, že se každým rokem zlepšuje, ačkoli má každý něco do sebe. Několikrát jsem třeba uvažovala nad tím, že staré články opravím, protože jsem se očividně při svých začátcích neobtěžovala s nějakou úpravou. Pak jsem si ale řekla, že je nechám tak, jak byly napsány, protože je tam aspoň vidět ten pokrok, ta změna k lepšímu.
Za poslední rok blogu se toho událo zase hrozně moc. Před rokem jsem vlastně ještě ani neznala Kubu, rozhodně jsem nebyla tolik ve stresu ze školy a brala jsem blog víc vážně - no možná né vážně, ale víc jsem se mu věnovala.
Za ten rok jsem hodně brečela, ale i se smála, zažila jsme úžasné chvíle a akce, přišla jsem o jedno ze svých zvířat. Za celý ten rok jsem se po večerech upínala k monitoru notebooku, abych mohla napsat nějaký ten článek. Neříkám, že bych byla pyšná na všechno, co jsem za tu dobu udělala, ale na druhou stranu se člověk chybami učí.
Celou tu dobu jsem se vlastně ve všech ohledech snažila být lepší a lepší. Splnila jsem si mnoho snů - navštívila jsem Anglii, Francii, byla jsem na koncertě Simple Plan, začala jsem pracovat na knize, kterou chci vydat. Do příštího roku si snad přeji jen to, abych se podívala aspoň ještě do nějaké zahraniční země, víc chodit na koncerty a možná snad i na nějaký domácí, více se věnovat blogu v průběhu měsíce a ne to dohánět na poslední chvíli.
Člověk nemůže vědět, co bude za rok, můžu tedy jen doufat, že to dobré zůstane a to zlé se vytratí. A zase se snažit.








Je to super, že máš ten blog už tak dlouho a že jsi u něj celou tu dobu vydržela a pořád vydáváš články :)
Pamatuju si, jak jsi vždy ve škole psala příběhy a potom jsme třeba celý tělák kecaly o blogu 
Taky si občas čtu tvoje starý články